Temný cypřiš
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221/bmid_temny-cypris-ZOD-221.jpeg
5
528
528
Hercule Poirot série
< 20. díl >
„Včas pamatujte na svou závěť,“ mohla by Agatha Christie vzkázat všem čtenářům. Paní Laura Welmanová, velmi bohatá a velmi nemocná žena, náhle zemřela. O tom, kdo bude jejím dědicem, nebylo zdánlivě pochybností, vždyť neměla bližší příbuzné než půvabnou neteř Elinor. Skutečně však nechtěla odkázat své jmění nikomu jinému? Neměla být dědičkou třeba její oblíbenkyně Mary Gerrardová? Další smrt upozorní nejen na problém dědictví, ale i na bouři lidských osudů a vztahů, z nichž některé mají kořeny hluboko v minulosti. Elinor je obviněna z vraždy a všechno nasvědčuje tomu, že zabila i svou tetu. Jen jediný člověk nevěří v její vinu a povolá Hercula Poirota. Zkušený detektiv zvolí zvláštní metodu. Tentokrát mu není vodítkem pravda, ale lež. Co způsobuje, že lidé lžou? Co lze z jejich lží odvodit? Proč lžou i nevinní? Jakmile zná odpověď na tyto otázky, není pro něho těžké odhalit vraha.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
Sad Cypress, 1940
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Mám ráda detektivní příběhy A. Christie, ačkoli nedokážu zdůvodnit proč. Třeba u tohoto případu jsem si na začátku prakticky rvala vlasy, a to sice nad pasáží, kde si Elinor a Roddy „vyprávějí“ o svém dětství a vztahu k tetičce. Ve skutečnosti by si nikdy nic takového nevykládali, jednalo se o školáckou chybu, jak s danými informacemi seznámit čtenáře.
Přesto mě to chytilo a za jediný večer jsem knihu slupla jako malinu. Autorka posouvá děj téměř výhradně skrz dialogy, téměř nikde nenajdeme vlastní popis probíhajících událostí. Navzdory výše uvedenému kiksu má tento způsob jednu velkou výhodu, a sice osobní přístup vypravěče a částečný náhled do jeho myšlenek. To mělo samozřejmě největší význam u hlavní podezřelé, navíc z dobrého důvodu.
Popisy se královna detektivek příliš nezdržuje, na druhou stranu stručná charakteristika jak postav, tak prostředí je tak úderná a výstižná, že jsem neměla pocit vzduchoprázdna, naopak jsem se octla na anglickém venkově uprostřed parného léta.
Slavný detektiv se objevuje až v druhé půlce knihy, což je pro mě jako fanynku trochu na závadu. Do té doby mě poháněla jenom zvědavost, kdy a jak vlastně dojde k vraždě, o níž víme od prvních stránek. Ovšem ve chvíli, kdy k tomu dojde, se už události řítí nezadržitelně vpřed. Autorka toho dosáhne kratinkými kapitolami, úryvky dopisů či vzkazů, pak samozřejmě výslechy, které vede Poirot. Tentokrát naprosto netypicky je případ uzavřen přímo u soudu.
Jako obvykle jsem v celém spletitém případu nenašla žádný logický zádrhel, což je pro mě naprosto zásadní požadavek. Duševní vyšinutí hlavní hrdinky bylo zobrazeno věrohodně a zároveň neokázale.
Bavila jsem se. Naprostá spokojenost.
P. S. Tentokrát je anotace nesmírně trefná a výstižná. Bravo.
Přečteno za pouhý jediný den. Ta krásná spletitost postav a rozuzlení od Agathy Christie je prostě nenahraditelná.
Opět skvělá detektivka, kde hraje důležitou roli i ten nejmenší detail. Příběh chamtivé touhy po penězích, ukradeného dědictví a velkého zklamání v lásce. Je tu všechno, na co jsme u Agathy Christie zvyklí, včetně bravurního Hercula Poirota. I když o něm v souvislosti s touto knihou autorka napsala: „Temný cypřiš by mohla být dobrá kniha, ale uškodilo jí to, že se v ní objevil Poirot.“ No, dovolím si lehce nesouhlasit :-)
Zajímavý případ. Vyřešení vraždy během soudního procesu je typické spíše pro Gardnera, ale i zde potěšilo.
Skvělá detektivka. Velmi zapeklitý případ, jako vždy hodně podezřelých. Pachatele nikdy neodhadnu.
Temný cypřiš je detektivka, která se čte dobře, rychle, a nenechá vás na pochybách, že jde o dobrou knihu. Sama Agatha o této knize hovořila jako o velmi dobré, kdyby do ni nevstoupil Poirot. Ačkoli se autorce Poirot protivil a v pozdějších dílech to i dala poznat, tak v této detektivce Poirot ukáže i svou milou tvář.
Zápletka i motiv skvělé, pachatel ... doporučuji.
Opět skvělé čtení. Velmi zajímavý případ, kde je na první pohled jasné kdo vraždu spáchal. To by ovšem nesměl přijít na scénu Hercule Poirot a jeho malé šedé mozkové buňky.
Moje oblíbená od autorky. Také tu dejem a jmenem hl. postavy odkazuje na D. Sayersovou, Podivné namluvy lorda Petra. Zajímavé je, že pres všechna tahle pouzivana romantická klišé, jsou obě autorky tak kvalitní a čtené.
Další povedená autorčina detektivka, neřadím ji sice mezi její nejlepší, ale i tak nápaditá zápletka a postava Hercule Poirota z toho dělá příjemné a hlavně poutavé čtení.
Po delší době jsem se vrátila k mé oblíbené autorce a myslím, že mi ta pauza prospěla. Dokázala jsem lépe ocenit Aghátiny (vlastně Poirotovy!) úžasné logické vývody a i když se právě Poirot objevil na scéně dost pozdě, všem vzal dech, jako vždycky. Kniha je nabitá emocemi, nenávistí, žárlivostí, lží...a právě podle lži nakonec Hercule Poirot odhalí pravdu!
Vynikající kniha od královny detektivek, která by dnes oslavila svoje narozeniny :). Velmi zajímavý případ, který jsem přečetl jedním dechem.
Za mne jedna z TOP3 "Poirotovek". Tuto opravdu povedenou detektivku rozhodně doporučuji!
V tejto časti na Hercula Poirota veľmi nenarazíte, predstavuje skôr vedľajšiu postavu. Zápletka opäť zaujímavá a tentokrát sa mi podarilo "odhaliť" páchateľa:-). Príjemné, oddychové čítanie, ako vždy.
Agathovská, ale trochu jiná. Je hezký mít někoho, kdo vám věří, když je celý svět proti vám, a udělá všechno, aby dokázal vaši nevinu. Takže zavolá Poirota. Jinak je tu zase vražda staré bohaté tety, spousta potenciálních dědiců, závěť… Dobré jako vždy.
"Nezáleží na čej strane sme, človek vždy musí brať do úvahy fakty!" Hercule Poirot
Opět skvělé počtení plné záhad, které Poirot musel rozluštit. Sice jsem vraha odhalila až ke konci, ale nebylo to až tak překvapivé jako v jiných dílech. Doporučuji přečíst.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Jeden z nejpoutavějších případů ACh. Ztotožnění s Elinor absolutní, první polovina knihy zábavnější než ta druhá s Poirotem (umím si představit na místě detektiva jinou postavu, snad Roddyho či Petera). Využita autorčina podrobná znalost farmacie a věnování manželské dvojici doktorů ala Lékaři bez hranic je respektuhodnou nadstavbou. Prostě Temný cypřiš je melancholičtější než jiné příběhy, s trochu překotným rozuzlením, přesto dechberoucí.