Temný cypřiš
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221/bmid_temny-cypris-ZOD-221.jpeg
5
546
546
Hercule Poirot série
< 20. díl >
„Včas pamatujte na svou závěť,“ mohla by Agatha Christie vzkázat všem čtenářům. Paní Laura Welmanová, velmi bohatá a velmi nemocná žena, náhle zemřela. O tom, kdo bude jejím dědicem, nebylo zdánlivě pochybností, vždyť neměla bližší příbuzné než půvabnou neteř Elinor. Skutečně však nechtěla odkázat své jmění nikomu jinému? Neměla být dědičkou třeba její oblíbenkyně Mary Gerrardová? Další smrt upozorní nejen na problém dědictví, ale i na bouři lidských osudů a vztahů, z nichž některé mají kořeny hluboko v minulosti. Elinor je obviněna z vraždy a všechno nasvědčuje tomu, že zabila i svou tetu. Jen jediný člověk nevěří v její vinu a povolá Hercula Poirota. Zkušený detektiv zvolí zvláštní metodu. Tentokrát mu není vodítkem pravda, ale lež. Co způsobuje, že lidé lžou? Co lze z jejich lží odvodit? Proč lžou i nevinní? Jakmile zná odpověď na tyto otázky, není pro něho těžké odhalit vraha.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
Sad Cypress, 1940
více info...
Přidat komentář
Juchů, poslední knížka do Čtenářské výzvy 2018 přečtena! :)
Temný cypřiš mám ráda, i když mi to vždycky přišlo dost děsivé, myslím v seriálové podobě.
Temný cypřiš mne bavil a to hodně. Skvěle propracovaná zápletka, hodně čtivě napsaná a svižná detektivka, dobře vygradovaný závěr. A Poirotovy šedé buňky mozkové opět zaválely! Tohle jsem si užila!
Opět skvěle propracovaná Agathina záležitost. Za mě není co vytknout. Miluji Agathu od svých cca desíti let a tato láska nikdy nezmizí. Opětovně se k jejím knihám vracím. Vždy, když chci nějakou kvalitní detektivku bez brutalit a anomálií, sáhnu po staré dobré Anglii, Poirotovi či slečně Marplové a vím, že mě čeká skvělý čtenářský zážitek. Za tyto knihy budu nadosmrti vděčná této královně detektivního žánru.
Příjemné, napínavé čtení. Jako obvykle jsem neodhadla, kdo byl vrah a to mě na tom baví.
Opět pěkná detektivka. Za pět hodin jsem měl přečteno, hezky to utíkalo. Poirot se objeví až v polovině.
Jak jinak od Agathi vždy úžasná kniha. Měla jsem to za pár večeru přečtené. Ale jediné co mě zklamalo, že jsem po první čtvrtině knihy věděla kdo byl vrah.
Zajímavý příběh, u kterého jsem opět nezjistila pachatele. Závěrečné vysvětlení mě dostalo. Hercule Poirot opět zazářil. A Agatha Christie je skutečně jedna z nejlepších spisovatelů píšících detektivky. To, jak Poirot dokáže složit všechny dílky dohromady, je až neskutečné. Rozhodně doporučuji.
Motanice se závěťmi jsou dokonalým prostředím pro autorčiny příběhy. A tedy není jasné, kdo bude dědit ze závěti a kdo ze zákona. Policie nabere první stopu a to je příložitost pro Poirota, aby předvedl, co umí. A zde toho dokonale využila. Moc autorce nesedí vložky mezi zamilovanými, ale mi to vůbec nevadí!
Oproti tajuplnějším a promyšlenějším dílům z poirotovské série mi přišel Temný cypřiš jako vysloveně odpočinková záležitost. Autorka sice v tomhle případě zvolila oběť, jíž člověk lituje, ale příliš mnoho dalších emocí četbou nevyprovokuje. Pachatel je záhy poměrně jasný a milostné záležitosti také spějí k jednoznačnému závěru. Chvilek, strávených četbou, nicméně čtenář litovat nebude.
Po přečtení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, protože tato kniha je v mnoha směrech přece jen výjimečná. Jistým způsobem vystupuje ze zavedené šablony, kterou Agatha Christie použila v předchozích knihách. Temný cypřiš začíná soudním procesem, na nějž hned v dalších kapitolách navazuje retrospektivní vyprávění o událostech, které k danému procesu vedly. Závěr je opět ve znamení onoho soudního případu, kde se ve velmi krátkých, útržkovitých kapitolách dovídáme, jak se věci skutečně odehrály. Další zvláštností této knihy je fakt, že Hercule Poirot zde nehraje zase tak významnou roli. V podstatě se k většímu slovu dostává až na úplném konci, po skončení soudního jednání, kdy již svým typickým způsobem osvětluje, jak k výsledku a odhalení skutečného pachatele došel. Osobně mně takovéto odhalení příliš neuspokojilo, přece jen by se mi líbil mnohem dramatičtější průběh anebo nějaký twist. Ovšem kniha jako taková je velice čtivá a dýchá z ní tajemná atmosféra. Jen si stále lámu hlavu nad tím, proč dostala název Temný cypřiš?
Agatha se vždycky čte dobře... knížka mě bavila, ale trochu mě zklamalo rozuzlení. Podobný styl zápletky už se objevil i v jiných jejích detektivkách, nebylo to nic ohromujícího.
Temný cypřiš podle mě nepatří k top autorky, přesto je to příjemná detektivka v pomalejším, elegickém rytmu. Velká část je věnována expozici příběhu, pátrání Hercula Poirota probíhá převážně ve formě rozhovorů s účastníky a vyvrcholení proběhne pro autorku netypicky v soudní síni. Mě trochu chybí uspokojení z dopadení pachatele, byť ho známe. A možná určitá nedokončenost, třeba jen náznaky řešení v osudech hlavní hrdinky. Na druhou stranu autorka velmi citlivě postihla emoční konflikt, který stojí ve středu příběhu.
Příjemné čtení na dovču.
Zápletka opět trochu dostrkaná, ale na to už jsem si u detektivek zvykl, proto je příliš nečtu.
Kniha mne fakt bavila. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrahoun. :-) Jak jinak - u Agáthy.
A to už jsem si zvykla, že je to většinou člověk, do kterého bychom to neřekli.
A Poirot - bez debat, to je génius. :-)
Ze začátku mě to moc nebavilo. Rozhodně to podle mě byla jedna z horších knížek od Agathy, ale ve druhé polovině to začalo být lepší, zvlášť se mi líbilo, to co řekl a konci dktor Elinor....
Ač nejsem velkým čtenářem detektivek, Poirota mám ráda pro jeho jemnou ješitnost a skvěle fungující šedé buňky mozkové. Kniha má spád a je velice čtivá.
Bezvadný děj, dobře vypointovaná detektivka, kde vůbec nevadí, že šedé buňky mozkové p. Poirota přijdou na scénu se zpožděním. Paní Agatha Christie v Temném cypřiši potvrzuje své nadání a profesionalitu.
Další skvělý díl s Herculem. Sice mě trochu zklamalo, že tam Poirot přišel až skoro v půlce děje a chyběla mi taky závěrečná konfrontace s pachatelem, ale i tak to bylo skvělé čtení.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Skvělá záležitost a docela hororově zpracovaná pro film. Ještě teď vidím obličej Mary jak se mění v lebku.