Temný les
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 2. díl >
Audiokniha Temný les je pokračováním originální sci-fi trilogie Vzpomínka na zemi. Napsal Liou Cch'-sin, čte Zbyšek Horák. Vzpomínka na Zemi #2 Země bude za 400 let vystavena invazi mimozemské rasy. Na Zemi už působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, které dokáží odhalit i ty nejtajnější obranné plány lidstva. Existuje jen jedno místo, kde sofony nemohou odposlouchávat – lidské nitro. OSN světu představí čtyři jedince, kteří jsou jejich poslední nadějí na záchranu. Jedná se o tři uznávané myslitele, vojevůdce a stratégy a jednoho obyčejného, průměrného sociologia. Luo Ťi se tak proti své vůli ocitá ve středu celosvětové pozornosti aniž by tušil, co má dělat, nebo proč je zrovna on jediným člověkem, kterého se Trisolarané bojí. „Země je temný les, kde každá civilizace je ozbrojený lovec procházející mezi stromy jako duch.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , BookmediaOriginální název:
三体II黑暗森林 (The Dark Forest), 2008
Interpreti: Zbyšek Horák
více info...
Přidat komentář
Kniha mi připomínala sofony, které jsou líčeny jako jedenáctirozměrné. Myšlenky jsou nahlíženy z mnoha úhlů, překrucují se, prohlubují a to vše za dodržování přísné logiky. Celé to pak vytváří efekt neustálého zvratu. Díky tomu mě Temný les bavil vlastně mnohem víc než Problém tří těles. Skvělé.
Dvojka je jiná, ale zase dobrá. Hodně politiky, podzemní město a dost překvapivý závěr.
Zajímavá kniha, oproti předchozímu dílu poněkud koncentrovanější, s jednodušší dějovou linkou. Mé analytické a racionální "já" bylo naprosto spokojeno, kniha je překvapivá, ale naprosto promyšlená a logická, asi jako šachová partie. Mé emotivní "já" zůstalo ovšem poněkud neuspokojeno, kniha mne v zásadě nedojmula, nerozplakala a ni nerozesmála.
Nicméně jsem unešen velkolepostí autorovy představivosti a šíří jeho témat - kosmologie, astronomie, kvantová fyzika i kosmická sociologie. A všechno to do sebe krásně zapadá.
Byl to opravdu zážitek.
Původně jsem recenzi psát nechtěl, ale ráno po do čtení knihy mě po cestě do práce zastihla v rádiu píseň Kometa od Jarka Nohavici... Myslím že ta může vystihovat právě tuto knihu. Pomíjivost života a jeho zanedbatelnost v rovině vesmírné.
Celá trilogie mě absolutně dostala, jako už to dlouho jiná kniha nedokázala. Temný les je za mě z těch tří nejlepší, byť celé to dílo je prostě geniální. Některé myšlenky nebo události v knize jsou z mého pohledu naprosto uvěřitelné a obzvláště princip temného lesa je velmi zajímavý. Rozhodně se řadím mezi obdivovatele pana autora.
Po přečtení jsem stoprocentně fanoušek kosmické sociologie. Chybí detektivní hra z prvního dílu a nahrazuje ji plnokrevná military sci-fi alá Hvězdná Pěchota. Je to řež, ale není to hloupé. Jede se v několika dimenzích a nakonec vás Liou zase přechytračí. Možná, že některé obrazy budoucnosti působí lehce nepravděpodobně, ale zbytek šlape na 100%.
Až se příště budu dívat na hvězdy, asi mě trochu zamrazí, ne že ne.
(SPOILER) První půlka byla hodně vojensko-politická, připomnělo mi to Endera (ty pokročilejší díly); např. cituju: "Máme se plně soustředit na eskapismus. Pán je přesvědčen, že v porovnání s triumfalismem je defétismus nebezpečnější." Ale v druhé půlce, když se hlavní hrdinové probudili v budoucnosti, se mi moc líbil ten popis toho budoucího světa, ten kontrast mezi minulostí a budoucností - a nejen co se týče technických vymožeností, ale i v myšlení lidí, v jejich pohledech na život a do budoucna... A právě to mě na tom bavilo. I to, jak se ty nálady a naděje měnily v souvislosti s tím, co se dělo, a jak byli někteří naivní a někteří naopak prozíraví... Ta druhá půlka prostě nabrala spád a byla opravdu napínavá. A taky mi přišla zajímavá ta filozofie "temného lesa" ve vesmíru (že civilizace chtějí především přežít - a to je tedy důvod jejich "temnosti" v chování vůči jiným civilizacím). Celkově můj dojem z druhého dílu vystihuje citát ze str. 565: "Kurva. To je... fakt temné." :-)
Tak jo, je to skoro geniální. Tímhle dílem jsem se asi definitivně zařadil mezi fanoušky. Víceméně.
Liou válí z pohledu příběhu, zápletky a překvapivosti řešení. Jeho vývoj lidstva po navázání kontaktu s Trisolorany vypadá pravděpodobně, jeho vědecké znalosti a jejich používání pro potřebu vyprávění jsou fantastické. Vědecko-fantastické.
Pár ale to má, to je jasné. Když už jsme u té sci-fi… Na přebal prvního dílu dal český distributor citaci ze slovutných The New York Times:
"Tato série vdechla nový život žánru, na který se hlavní literární proud kdekoli na světě často dívá skrz prsty."
Je to vtipné, ale bohužel se obávám, že Temný les zůstává důvodem, proč se na sci-fi dívat skrz prsty.
Bavím se o dialozích, o uvěřitelnosti postav, o pochopení jejich motivací a vykreslení povah, nemluvě o takřka neviditelném vnitřním vývoji. V prvním díle jsem to mohl ještě přidat na vrub autorově čínské národnosti, teď už to ale vím jistě. Tuhle část autor nezvládl. Například rozhovory doktora Liou s velkým Š jsou fakt blbě napsané, tam tenhle problém vyhřezává v plné nahotě.
Nicméně – pokud sci-fi čtete kvůli „science“ a „fiction“ a ne kvůli něčemu jinému, tohle je série, která vás dostane. Vy už jste ji ale dávno četli. Já se těším na poslední díl.
(SPOILER)
Před dovolenou jsem popadl špalek v knihkupectví, přečetl za pár večerů. Jako záložku jsem používal samolepku s anténou která z knihy vypadla, u vchodu mi nezapípala, takže jí při markování deaktivovali. První stránky mě vrátili do reality šmírování světa pár atomy roztepanými na peřinu velikosti Země, proti tomu je čip o tloušťce papíru low tech.
Technologické problémy z knihy jsem si užíval, délka knihy mi díky spoustě času spíš vyhovovala, chytil jsem pár literárních odkazů na knihy které mám rád, nápady jak čelit něčemu, co je nad současnými představami a znalostmi se mi líbily, i když většina z nich byla buď nerealizovatelná, nebo stejně účinná jako souboj papírového čipu z knihy se sofony komunikujícími nadsvětelnou rychlostí. A vítězná strategie mě doslova uchvátila. Paráda!
Nevím, jestli je druhý díl opravdu lepší, jak naznačuje průměrné hodnocení, každopádně je ale čtivější. Možná i proto, že je v něm o poznání více akce. Navíc mi už ani nevadilo to, co mi vadilo v prvém díle; asi jsem přestal mít přehnaná očekávání. Opět se jedná o knihu plnou originálních nápadů, i když ten s lesem jako podzemním městem už pro mě byl trochu za hranou; naopak temný les, kde každý hledí druhého sežrat, jako alegorie vesmíru je velmi zajímavá myšlenka. Navíc se autorovi podařilo hezky vystihnout naivitu, iracionalitu a bezmeznou důvěru lidstva ve vědu a techniku.
"Vesmír je temný les. A každá civilizace je ozbrojený lovec, který se krade podrostem tiše jako stín, opatrně odhrnuje větve před sebou a našlapuje jako kočka."
Na této knížce mě zaujalo něco jiného, než samotný příběh. Z pohledu vyprávění mi to celé přišlo tak trochu roztříštěné do mnoha stran a dílčích epizod. Neříkám, že to nebylo zábavné, určitě je to pro milovníky sci-fi parádní počtení, je zde i spousta fyzikálních konceptů, já si v knize našel i své oblíbené postavy, ale nijak hlouběji ve mně celkově toto Liou Cch'-sinovo vyprávění nezůstalo.
Rozhodně mě však zaujal koncept temného lesa a principy kosmické sociologie. S nadsázkou bych řekl, že mi to nedává spát. Liou Cch'-sin přišel s axiomy, podle kterých není radno na sebe ve vesmíru upozorňovat a hlavně, ze kterých jasně plyne, že jakékoli přátelství mezi vesmírnými civilizacemi není možné.
Dlužno říct, že tyto axiomy prostupují v kritických fázích i vzájemné vztahy mezi pozemskými velmocemi a kosmickými silami, a je na čtenáři, nakolik se s tím chce ztotožnit či nikoli. A toto jsou za mě hlavní momenty, kvůli kterým knížku doporučuji k přečtení (bez ohledu na váš oblíbený žánr).
Kosmická sociologie, zápletka, vše skvělé. Nejvíc mě ale bavil ten kontrast, který se autor snažil vytvořit mezi lidskostí, tedy humanismem a vše, co k tomu patří a na druhé straně temným lesem. Celou knihu pak nechal prostoupit různými příklady a rozhodně ne vždy vystupovalo lidstvo humánně.
Výborná kniha!
Trochu zklamání.. První díl mě velmi bavil, celou dobu jsem si říkala: "Co se to děje?" a zajímala mě ta záhada za dějem, mělo to finále. Tady finále bylo taky, ale děj k němu skoro nespěl, postav tu byla hromada, málokteré měla osobnost, a ty které měly, byly nesympatické. V ději jsem se často nevyznala, postavy se mi pletly, zápletka s mandalou dobrá, ale jak to pak skončilo, to nebylo nic moc a konec... bleh, nějaký byl. Nějaké ty myšlenky a vědeckofantastické věci byly fajn. Kapka byla super, mandala dobrý, vize budoucnosti dobrý, koncept temného lesa skvělý a to je tak vše...
5/10 - na další díl se nechystám
I přesto, že si myslím, že obecně čtenáři hodnocení knih nadsazují (asi pro pocit sebeuspokojení ve smyslu "Jsem king, zdolal jsem knihu), tak i přes svojí autokorekci hodnotím pěti hvězdičkami. Strašně se mi líbíla ta premisa, že za nějakých 400 let dorazí invaze mnohem vyspělejších mimozemšťanů, kteří dopředu avizují, že chtějí vyhladit lidstvo. Protože 400 let je taková těžko uchopitelná lhůta - není to ani na pořadu dne a ani nekonečně vzdáleno. Takže se mi líbily ty střety mezi eskapisty, defétisty a triumfalisty. Opravdu obdivuju autora za obří množství nápadů a motivů, které použil. Až si člověk říká, jestli s těmi nápady neplýtvá, že by to jiným klidně stačilo na tři další knihy.
Vždycky mě potěší, když se v knize objeví nějaký rébus, já celkem brzy vymyslím nějaké řešení, v knize chvíli tápou, pak příjdou na to, co jsem vymyslel předtím já, jenže se ukáže, že je to sice nadějnější varianta postupu, ale že to také nejde použít.
V tomto případě jsem si říkal, že je to jasné jak facka, že trisolarany lze udržet na cestě hrozbou garantovaného zničení Země, kdy sice zemřou všichni pozemšťané, ale také se doslova vypaří důvod, proč by se měli trisolarané o sluneční soustavu zajímat. Takže by se muselo vyjednávat. A o něco později se tato taktika rozebírá, dokonce v několika variantách, ale ukazuje se, že to takto jednoduché být nemůže. Pěkné.
Jediné, co bych knize možná vytkl je to, že není jasné, co sofony zvládnou a co nezvládnou. Přeci jenom, jsou to jenom protony. Z jedné strany dokážou monitorovat veškerou komunikaci na zemi (elektronickou, psanou i mluvenou) a z druhé strany nezvládnou zamordovat meditátora. To je možná škoda - třeba důležitou složkou příběhů o superhrdinech je pátrání po hranici, co ještě zvládnou a co už ne.
Myslím, že jdu shánět třetí díl.
Po Velmi kvalitním prvním dílu, jsem se na pokračování dost těšil. Bohužel přišlo obří zklamání, protože v podstatě vše, co mohlo být špatně, špatně je. Sci-fi složka je po většinu času potlačena, či neexistuje. Do zhruba 2/3 je víc vaty a pseudofilozofie , než nějakého pohybu příběhu nebo postav (a nebo aspoň dobrých myšlenek). Projekt Mandala je sám o sobě stupidní a nedává ani vnitřní smysl. Některé části (uslintané a prázdné plácání o lásce, životu a souznění se svými smyšlenými postavami!!!) jsou úmorné a zavání pouze mentální onanií typu "podívejte, kolik těch keců umím vyplodit a ještě se v nich točit na místě".
Nyní už pouze nevykukuje, ale přímo řve a máchá rudou vlajkou autorova fascinace komunismem a láska ke Straně.
Reálný děj zabírá zhruba 200 stran. V podstatě žádná editace či "proškrtání" kapitol (což vyústilo nejen ve zmíněnou vatu a prázdné kecy, ale občas i podivné navazování chování postav, dějové linky , které nikam nevedou atp.). Chování postav a společnosti není příliš uvěřitelné - pracovat s tím, že všichni jsou idioti není moc dobré, ani zajímavé. Vše naštěstí zachraňuje aspoň dobře zvládnutý závěr, kdy KONEČNĚ přijde nějaká pointa a snaha o gradování děje. Sakra napsal tohle vůbec stejný člověk jako první díl?
Musím přiznat, že po prvním dílu je tento trochu zklamáním. První díl mi přišel mnohem "uvěřitelnější", více se věnoval samotným postavám. Nicméně ji pořád hodnotím jako velmi zdařilou.
Temný les je šit trochu horkou jehlou. Jakoby na něm byla vidět snaha vydavatele o co nejrychlejší pokračování, protože business je prostě business. Ať už jsou důvody jakékoli, poněkud zkrotit přebujelý text by neškodilo. Některé vysvětlující rozhovory jsou nevěrohodné a vysvětlení by mohlo být podáno jinou formou. Efektní závěr je sice plný emocí, ale opět na úkor reálné logiky a celá závěrečná cesta s lopatou i hluboké ponížení hlavního hrdiny jsou úplně zbytečné a na efekt.
To, co jsem oceňoval na prvním dílu trilogie, tj. náboženské přesahy, skvělé a věrohodné pohnutky pro eschatologii či apokalyptiku (prostě konec světa), to vše už nyní působí křečovitě, a vyznání "mesiáše" je natolik násilné, nakolik autor nic neví o christologii či náboženském mesianismu (byť jistá introverze hlavního hrdiny má rysy pokory či tzv. Mesiášského tajemství).
Nejzásadnějším problém druhého dílu (a vlastně trochu i prvního) je ale politicko-kulturně-sociální příslušnost autora. Kladná role politického pracovníka kosmických sil a dlouhé (téměř stranické) schůzování zarazí jistě každého čtenáře. Jenže Liou jakoby navíc nic nevěděl o extrémní západní individuálnosti, demokratické nesourodosti, nejednotě. Jakoby nepočítal se zásadní premisou, že člověk je ve své podstatě tupý sobec, který těžko odloží své osobní výdobytky ve prospěch nějakého vyššího celku. A tak zcela v čínském duchu se lidstvo chová jako spořádaná masa, jednotně, ba vzorově, ať už velí moudrý vůdce, strana, zájmy lidstva či dokonce OSN(!). Čím víc se tak autor na dějové ose vzdaluje od čínské Kulturní revoluce, tím méně působí věrohodně. A když dojde ke skoku o dvě století, nechce se už vůbec věřit. Stranou ponechme u inženýra tolik nečekané nerespektování energetických či surovinových limitů planety (i vesmíru). Budoucnost bez válek, plná krásných a sebevědomých lidí, kteří respektují pravidla, to je klišé sci-fi s táákhle dlouhými vousy a Liou tu evidentně nesrší originalitou, pro kterou je tolik oceňován. Pravda, budoucí generace jsou zároveň ubrečené bábovky (a autor tu ironicky pomrkává na feministické či jiné revoluční proudy v soudobé společnosti), nicméně společnost futuristických podzemních měst kazí renomé celé trilogii ve věci, která byla na příběhu nejúžasnější - tj. reálnost vycházející z vědecké logiky i současného stavu poznání.
Přesto dávám knize pomyslné ***** z šesti. Setkání s kapkou je bravurně napsaná scéna, závěrečné, takřka detektivní, odhalení pointy je inteligentní a překvapivé (byť inteligentnější čtenáři podstatu "kouzla" odhalí brzo, všechny souvislosti a detaily jsou jim zřejmé skutečně až na samém konci). Matematicky logické uvažování o exponenciálním rozměru života je ozdobou, pro kterou je nutné trochu té líbivé a upovídané pop-omáčky vydržet.
Za mě rozhodně nejlepší díl celé trilogie. Skvělá příběhová linka s meditátory a fascinující myšlenka temného lesa. Od přečtení se dívám na noční oblohu jinak než dřív.
Štítky knihy
čínská literatura mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané sci-fi zfilmováno – TV seriál mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Pokračování série, které nezklamalo.