Temný les
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531476/bmid_temny-les-65c1ec5a458dd.png
4
1368
1368
Vzpomínka na Zemi série
< 2. díl >
Audiokniha Temný les je pokračováním originální sci-fi trilogie Vzpomínka na zemi. Napsal Liou Cch'-sin, čte Zbyšek Horák. Vzpomínka na Zemi #2 Země bude za 400 let vystavena invazi mimozemské rasy. Na Zemi už působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, které dokáží odhalit i ty nejtajnější obranné plány lidstva. Existuje jen jedno místo, kde sofony nemohou odposlouchávat – lidské nitro. OSN světu představí čtyři jedince, kteří jsou jejich poslední nadějí na záchranu. Jedná se o tři uznávané myslitele, vojevůdce a stratégy a jednoho obyčejného, průměrného sociologia. Luo Ťi se tak proti své vůli ocitá ve středu celosvětové pozornosti aniž by tušil, co má dělat, nebo proč je zrovna on jediným člověkem, kterého se Trisolarané bojí. „Země je temný les, kde každá civilizace je ozbrojený lovec procházející mezi stromy jako duch.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2019
,
Bookmedia
, Audiotéka
Originální název:
三体II黑暗森林 (The Dark Forest), 2008
Interpreti: Zbyšek Horák
více info...
Přidat komentář
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER
Opět skvělé čtení, ryzí sci-fi vystavěné na vědeckém podkladu. Nejsem moc technicky zdatná, takže se přiznám, že jsem moc nepochopila, jak je možné při "zmrazení základního výzkumu" dosáhnout takového technického pokroku, jak je popisován v knize. První část knihy byla z mého pohledu méně záživná (proto snižuji jednu hvězdu), líčení života hlavního hrdiny, volba a postup meditátorů, formování kosmických sil a boj s defétismem, další okrajové dějové linky viz čínští "důchodci" … těžko jsem se tím prokousávala. Ale určitě to bylo pro následný rozjezd důležité. Pak dostala kniha spád zejména v poslední části Temný les. Jedním dechem jsem četla hlavně pasáž o destrukci Sluneční flotily Kapkou a ještě více únik "přeživších" lodí a vypořádání s jejich situací.. moc se mi líbí, že kromě vědecké roviny kniha předestírá i hodně ze sociologie a psychologie, dopady událostí na civilizaci i jednotlivce.
Teď si tedy dám asi malý "oddych" a pak si ráda přečtu třetí díl.
Čtu podruhé a pořád baví. Myšlenka temného lesa je geniální. Sice jednoduchá, ale geniální.
Luo Ti byl pro mě většinu času hodně nečitelný. Vypadalo to, jakoby vlastně do té knihy nepatřil. Až pak ke konci do sebe všechno začíná zapadat. Pořád mu nerozumím, ale aspoň chápu, co měl v úmyslu. A Pejchaj překvapil. Jeho iracionální víra byla pro mě neuvěřitelná, ale opět .. později si to všechno sedlo.
Za mě dost propracované, promyšlené, plno zajímavých veletočů a zvratů.
Spousty nápadů, jako jsou meditátoři a jejich průvodci, a dějové zvraty cloumající představami o hlavních postavách. Liou Cch´- Sin je vlastně sám meditátorem, který dělá něco jiného, než čekáte. A vedle hard SF (pokud jde tedy opravdu o tenhle žánr) je tu i dost prostoru pro působivá líčení různých krás - zimní krajiny, mimozemských sond, destrukce pozemské flotily… A do toho autor vplétá třeba působivý dialog o tom, v čem je rozdíl mezi průměrnými autory a velkými literárními klasiky minulých dob.
Bonusově vize budoucí zkázy, která je neodvratná, pokud lidstvo pomocí vyspělých technologií nevymyslí plán, některými prvky připomíná současnou atmosféru kolem klimatické krize, jakkoliv tahle paralela v době vzniku románu (2008) neexistovala…
Jistá rozvláčnost první poloviny knihy je zcela nepodstatná vůči geniálním rozuzlením a závěrům druhého dílu trilogie; a je jen začátkem exponenciály, jejíž průběh napínavosti stoupá nejdříve pozvolna, aby poté stoupala strmě vysoko čím dál rychleji. "must-read" pro hard SF fandy. Určitě se nenechte odradit náběhem exponenciály.
Perfektní scifi s novým, svěžím přístupem k některým již zažitým scifi dogmatům. Autorův brilantní princip Temného lesa je stejně působivý, jako princip psychohistorie I. Asimova.
Povinnost pro všechny fanoušky žánru.
Trvalo mi téměř deset měsíců, než jsem se od přečtení první knihy dostal k přečtení Temného Lesa a hodnotím to jako jednu z největších chyb letošního roku. Problém Tří Těles byl skvělý hlavně pro fanoušky sci-fi a technologií obecně, ale Temný Les je ještě lepší, protože přináší stále to samé, ale výrazně zajímavější postavy a napínavější příběh navrch k tomu.
Projekt Mandala je naprosto brilatním autorským nápadem a jak k němu Luo Ti přistupuje je snad ještě lepší... Princip Temného Lesa lze částečně celou knihu vytušit, ale rozhodně doporučuji se do světa tohoto čínského autora znovu plně ponořit.
Konec (druhého dílu) dobrý všechno dobré. Větší polovinu mě to opravdu nebavilo, bylo to tak nudné a nezáživné, že jsem fakt nechápala nadšení čtenářů. První díl byl o ničem a druhej taky? Ale nakonec to všechno tápání dostalo smysl. Nakonec musím uznat, že autor opravdu přemýšlel o zásadních a hlubokých věcech ohledně civilizace a lidskosti z pohledu logiky vesmíru. Asi fakt dobrý scifi, když se přežije to dlouhý nudný čtení. Vydržať.
Jak se připravit na nevyhnutelný střet s nepřítelem, který pozorně sleduje všechny vaše plány? Temný les začíná pomalu, tempo je zpočátku možná až zbytečně příliš rozvláčné, ale příběh nutí přemýšlet a postupně vtahuje. Když pominu některé pro mě až iracionální pasáže a nelogické souvislosti, opět velmi promyšlený a nápaditý příběh a zajímavý náhled na budoucnost lidstva na Zemi čínskou optikou. Boj o existenci dvou zoufalých civilizací přes obrovskou vzdálenost v prostoru a čase, jejímž výsledkem je výběr a přežití. Velká představivost a kreativita, nepředvídatelné zápletky a zajímavé úvahy o lidské přirozenosti.
V dnesni, pro me, absurdni dobe, se uz nedivim nicemu, ani tomu, ze mladym nevadi to soudruzske totalitni mysleni autora(mozna vynucene). Vzdy ve vhodnou dobu nasadi terminy jako soudruh, soudruzka, internacionala, svetovou politickou a soudruzskou solidaritu a korektnost, ale i dalsi reseni na spolecenske bazi. To nikdo uz neumi cist mezi radky, k cemu to smeruje ... vlastne i k obhajobe nesvobodneho rezimu v Cine. Temny les je v tomto ohledu jeste horsi nez Problem tri teles. Nebyt te neomarxisticke propagandy byl by to byl vynikajici sci-fi roman. Na me, jako svobodomyslneho cloveka, to pusobi rusive.
Temný les se oproti prvnímu dílu série liší hned v několika bodech. Po rozvláčnosti, která byla patrná hlavně v první polovině Tří těles, zde není ani stopy. Časové skoky tu sice pořád jsou a mnohem markantnější, není jich ale tolik a lépe se v nich orientuje. A byť je alfou a omegou knihy stále matematika a fyzika, v Temném lese spíše vytvářejí prostředí, v němž se odehrává kolize, než že by byly kolizí samou. Forma je o něco lepší, přesto v zásadě stejná. Sterilní a studená jako vesmír sám, bez jakýchkoliv uměleckých ambic. Přesun k poněkud akčnějším záležitostem ale onu pustotu mrtvé pouště naštěstí trochu přebil a vyloženě poznámkových pasáží jsem si tu nevšimla. Celkově mi text přišel čtenářsky přívětivější, a proto dávám o hvězdu navíc.
Pokud bych se měla vyjádřit k obsahu, našla jsem v něm několik témat, která mi již byla mnohem bližší než matematicko-fyzikální jevy (ha, konečně trocha sociologie!). Myšlenka Temného lesa je jednoznačně fascinující, a to i přesto že nebylo až tak těžké ji odvodit. Vlastně jsme návod dostali hned na začátku a každý, kdo se alespoň trochu zamyslel, musel dospět k základní ideji bez obtíží. Dost se mi také líbil střet humanismu a pudu přežití, který byl v prvním díle vcelku snadno a rychle uzavřen. Ve druhém díle nám však znovu nastupuje na scénu a výsledek již není tak přímočarý a nevinný. Rozhodně je však uvěřitelnější.
Na druhou stranu díky přesunu ke mně srozumitelnějším tématům začínají vyplouvat na povrch díry v autorově logice, na které někteří upozorňovali již u matematicko-fyzikálních pasáží dílu prvního. Třeba mediátoři. Hlavně ten nejgeniálnější z nich. Přestože plány prvních tří jsem nebyla schopna prohlédnout (hlavně proto, že nám do nich autor nenechal téměř vůbec nahlédnout), řekněme, že jsem si pod plány elity lidstva představovala něco… elitnějšího. Vedle Luo Ťiho však stále vypadali jako géniové, protože jeho plán byl naprosto průhledný a jeho následné odhalení pak dost směšné.
Takže závěr? Čte se to lépe, baví to více, ale už to nedokážu brát tak vážně.
Druhý díl přinesl překvapivě drtivou většinu odpovědí na drtivou většinu otázek, které postuloval první díl. Ubral na technických popisech, přidal na politikaření, posunul hodiny o pár (set) let vpřed a celé to pocukroval vizí budoucnosti, v níž jsou lidé jiní a vlastně pořád stejní, ve které jsme se jako živočichové posunuli, ale vlastně se nehnuli moc z místa.
Na scéně se objevují nové postavy i staří známí, jejich vývoj a motivace jsou tentokrát (pro mě) podstatně pochopitelnější a srozumitelnější, byť k ději pár výhrad mám (a rozebírat je tu nebudu, protože bych musela zbytečně vyzrazovat děj a o to nikdo nestojí). Kromě zajímavé ústřední zápletky a toho, že autor bravurně zvládl její vysvětlení (což se mnohým nezdaří - vystaví oblouk a po pár stech stranách z něj pak žuchnete tvrdě na zem a nechápete, která bije a že tohle je jako všechno?), mě velmi, velmi baví posunuté epicentrum pohledu do Říše středu, je to jiné, je to zajímavé, je to, řekněme, osvěžující. Stejně jako absence autorovy sentimentality vůči postavám a překvapivé tahy.
Velký palec nahoru za skvělý překlad Aleše Drobka, na knize je vidět obrovská porce práce.
Otázkou je, o čem bude opět o něco rozsáhlejší třetí díl, když už vlastně víme, jak to dopadlo. Nebo nevíme?
Skvělé pokračování Problému tří těles. Začátek se odehrává ještě v současnosti a ukazuje reakce lidstva a lidí na hrozbu z Trisolaris. Druhá půlka nas pak přenese dvěstě let do budoucnosti a tady dojde k rozhodujícím událostem. Autor má velkou představivost a umí každou drobnost promyslet do důsledku. Hlavně ty technické a vědecké věci mě dost udivovali...
Už v samotném prologu se čtenář dozví základní axiomy kosmické sociologie, jejichž fungování je následně hlavním tématem knihy. Autor líčí různé fáze vývoje společnosti připravující se na soudný den, kterému pravděpodobně nebude moci zabránit. Zbrojení a zoufalství střídá optimismus a víra v mírové řešení, aby se ukázalo, že dle postulovaných axiomů, je zničení konkurenční civilizace jediným možným výsledkem....anebo taky ne. Kromě oficiálních orgánů se o přežití lidstva starají také tzv. meditátoři v rámci projektu Mandala, jenž vychází z podstaty lidské komunikace, která sice neumožňuje přímý přenos přesné myšlenky (a tím je částečně méně efektivní), ale zato dává prostor pro klamání nepřítele.
Stručně řečeno, trilogie se oproti prvnímu dílu posouvá zase o kousek dál, přináší další zajímavé myšlenky a zkoumá jejich uplatnění v makroměřítku. Stejně čtivé jako první díl, jen je zde pracováno s větším množstvím postav, zejména v první části věnované projektu Mandala. Řada z nich ovšem není nijak zvlášť propracovaná a v této části jejich příběh také skončí, takže slouží jen jako namátková sonda do života běžných lidí v dané éře, zatímco postup hlavního hrdiny zdánlivě stagnuje. Nejdřív mi to proto přišlo divné, ale posléze jsem pochopila, že i tato část měla v knize své místo. Zbylé části už čteny jedním dechem.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude kniha od asijského autora takhle bavit, sci-fi mám rád, hard sci-fi už tolik ne, ale tohle..tohle se fakt povedlo! Čtu a slýchám, že tohle se jednou zařadí mezi klasiku a můžu tu myšlenku jedině podpořit, parádní četba
Vydržel jsem nějakých 90 stránek, a to jen kvůli úžasnému prvnímu dílu. Být to jiná kniha, přestanu číst daleko dřív - nic se neděje, ani čtivé to není.
Vrhl jsem se na Temný les hned po přečtení prvního dílu. Zpočátku mi druhý díl přišel moc rozvleklý, děj se rozebíhá hodně do šířky, chvílemi připomíná více nějakou akční knihu bez hloubky prvního dílu. Ale to se pomalu začne měnit. Kniha je zajímavá psychologickým rozborem chování lidstva, můžeme polemizovat s tím, že je místy pesimistický jindy naopak ale takové lidstvo prostě je. Autor už v druhém díle nezastírá svou inspiraci Asimovem a jeho Nadaci ostatně se o ní ústy dvou postav zmiňuje. Takže člověk, začne malinko tušit kam se bude závěr ubírat. I ta je ale závěr strhující a překvapivý. A vlastně i dojemný. Za mě jedna z vůbec nejlepších knih nejen žánru sci-fi. Hodnocení 10/10. Nemůžu najít, kde se dávají hvězdičky každopádně maximum.
První díl ve mně nadšení úplně nezanechal, i když jsem ho hodnotila více méně pozitivně. Pokračování je z mého pohledu slabší. Tady jsem se při čtení dostávala do stavu, kdy jsem si říkala, že mě to vlastně moc nebaví a přitom je to ještě tak dlouhé. No, třeba se něco víc dít začne později. Ale ono moc nezačalo. Ve výsledku bych z knihy vybrala několik událostí důležitých pro posunutí děje a zbytek vynechala. A tím bych knihu zkrátila aspoň o polovinu, která byla jen omáčkou okolo hlavního děje. Prostě a jednoduše, přišlo mi to celé zbytečně rozvleklé. Možná je to ale jen "problém prostředního dílu".
Kým prvý diel, Problém troch telies, vysvetľuje, ako a prečo došlo ku konfliktu, druhý, Temný les, sa ním už priamo zaoberá. A ten sa mi páčil viac. A najviac ma zaujala pasáž, ktorú by ste v príbehu o medzihviezdnej vojne očakávali asi najmenej – o tvorbe literárnych postáv. So všetkým, čo autor o tejto téme napísal, nadšene súhlasím.
(možný spojler) Pravidlá sveta načrtnuté v prvom dieli sú neúprosné, o to som bola zvedavejšia, kde autor nájde trhlinku a poskytne ľudstvu šancu. Ako celok je riešenie vcelku vydarené, rušila ma v ňom iba jedna dosť zásadná otázka: Prečo by na niečo také mohol prísť iba jeden jediný človek? Miliardy ľudí vedeli o útoku mimozemšťanov, miliardy mozgov mohli celé stáročia uvažovať nad problémom. A napriek tomu nikto nič? Iste, ak by bežný človek z ľudu prišiel s nápadom, ako mimozemšťanov poraziť, asi by ho vrchní predstavitelia štátov hneď nepočúvali. No máme predsa internet. Mohol by svoje názory šíriť, vybudovať si skupinu zástancov a zmocnieť natoľko, že by taká možnosť aspoň stála za vyskúšanie. Takže príbeh jedného spasiteľa je síce pôsobivý, no nie presvedčivý.
(/možný spojler)
Štítky knihy
čínská literatura mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané sci-fi zfilmováno – TV seriál mimozemská invaze filozofické aspektyAutorovy další knížky
| 2017 |  Problém tří těles |
| 2017 | Temný les |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 |  Kulový blesk |
„Vesmír je temný les. A každá civilizace je ozbrojený lovec, který se krade podrostem tiše jako stín, opatrně odhrnuje větve před sebou a našlapuje jako kočka. Musí si dávat pozor, protože lovců jako je on je plný les.“
A pak že to nejde bez virtuální reality. Je sice pravdou, že těch šest set stran je pro ústřední pointu maličko moc, ale jak se vyprávění drží víc při zemi, mnohem lépe jsem chápal předkládanou problematiku, ať už fyzikálního nebo filozofického rázu. Škoda té podprahové propagandy mocné komunistické Číny, ovšem když už Američanům nevyčítám jejich egocentrismus v thrillerech, bylo by ode mne férové měřit stejným metrem i na východ od ráje. Takže bez ohledu na politické cítění, musím Temnému lesu přiznat spoustu skvělých nápadů, od běžného standardu výrazně odlišnou stylistiku a zajímavou premisu boje proti mnohonásobně vyspělejšímu nepříteli z druhého konce galaxie. Jen to není akční space opera, ale spíš extrémně nabobtnalá, lehce archaická sci-fi povídka. Jinak dobrý.