Kříž Templářů
Paul Christopher (p)
Pokračování románu Meč Temlářů. Armádní vysloužilec, plukovník John Holliday, se po skončeném dobrodružství prvního dílu, jež ho zavedlo až na daleké Azorské ostrovy, opět neochotně ujímá své poklidné role učitele, přednášejícího na vojenské akademii. Idyla však netrvá dlouho - záhy se u něho objeví izraelský archeolog Rafi Wanounou se špatnými zprávami. Hollidayova neteř a Rafiho snoubenka Peggy byla unesena, když fotografovala vykopávky v prastaré egyptské hrobce. Její únosci jsou známi jako Bratrstvo chrámu Isis, vražední fanatikové uctívající mrtvého boha. Hollidayovi nezbývá než se s Rafim vydat na cestu za záchranou své příbuzné. Jejich pátrání po Peggy však oba přivede na stopu nečekaného odhalení, v němž jde o víc, než o archeologické vykopávky. Na své nebezpečné pouti, na níž se setkávají s úklady a intrikami, se ocitají přímo v srdci spiknutí, které se týká prastaré egyptské legendy a nejtemnějších tajemství řádu templářských rytířů. Tajemství, která ti, co je znají, nesmějí přežít...... celý text
Přidat komentář
Ani druhý díl nespravil můj dojem. Zajímavý příběh, hlavní postavy se potulují po celém světě, ale chybí tomu nějaká ingredience, která děla knihu čtivou. Nejsem si úplně jistá, co to je, možná přílišná přelétavost z jedné situace do druhé, jako by autor měl v hlavě moc příběhů a snažil se je nacpat do jedné tenké knihy.
První díl se mi líbil víc. Děj tohoto pokračování byl na můj vkus dost překombinovaný.
Kniha je zbytečně dlouhá, autor si libuje v obšírných popisech prostředí. Z knihy tryská neláska k církvi a templářům. Již klasicky se podepsal překladatel u technických výrazů. Například bych rád viděl jak se odvzdušňuje brzdové obložení vlaku.
Celá série se motá pořád okolo toho samého námětu. Je obdivuhodné jak všechno plukovních přežije a vše objasní.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Jericho |
| 1988 |  Vlna |
| 2009 | Meč Templářů |
| 2006 | Michelangelův zápisník |
| 2010 |  Aztécký kodex |
Nelze říci, že by autor nesáhl po zajímavém tématu. Templáři byli vždy vděčným tématem a tajemné pátrání po lecčems může vyznít atraktivně. Bohužel při četbě Kříže Templářů se nelze zbavit pocitu, že jde o vcelku umně poskládané scény, o nichž už jsme už četli - a ne zrovna málo. Jistě, náměty nejsou nevyčerpatelné, ale nikdy nepůsobí dobře, když se nějaká pasáž drží něčeho, co už tu bylo. Například Tajemství Liberatoru X 330.