Tenkrát o Vánocích
* antologie
Vánoce jsou tradičně nazývány svátky klidu a míru, pro hrdiny povídek devíti soudobých českých autorů je to ovšem spíše období plné nejistot, pochyb a často také tíživé samoty. Ale kdy jindy věřit ve šťastné konce než právě o Vánocích?
Povídky Literatura česká
Vydáno: 2021 , TémbrInterpreti: Martina Hudečková , Libor Hruška
více info...
Přidat komentář
Povídkové sbírky od nakladatelství Listen velmi ráda a pravidelně vyhledávám. Vždy se tedy dívám na autory, které do sbírky přispívají a pokud se mezi nimi nenacházejí moji oblíbenci, vynechávám. Na tuto vánoční jsem se obzvlášť těšila. Tenkrát o Vánocích je sbírka povídek které spojují Vánoce, jak jinak že. Jedná se o mou již čtvrtou přečtenou sbírku z edice Česká povídka a za mě se řadí k nejlepším. Už mám mezi jednotlivými autory své oblíbence a naopak jsem se u několika autorů zkrátka a dobře utvrdila v tom, že jejich tvorba mě nebaví. Jdu proti proudu, ale prostě se nedokáži ztotožnit s žádným textem Petry Soukupové. Naopak svou pevnou pozici u mých oblíbených autorů si stále ukotvují Alena Mornštajnová nebo Petra Dvořáková, které do sbírek také téměř vždy píší. Tenkrát o Vánocích obsahuje celkem devět povídek, které nejsou velmi veselé a už vůbec ne romantické. Zkrátka jsou o životě a jeho strastech. Pokud nemáte příliš v lásce povídky, ale rádi čtete tvorbu českých autorů, pak se po knize rozhodně nebojte sáhnout. Sama jsem roky bojovala s povídkou a dodnes se neřadí k mým nejoblíbenějším žánrům, ale antologie Českých povídek mě velmi baví.
Nejsem úplný milovník povídkových knížek, ale tento soubor se povedl. Vynechala bych povídku od Petra Stančíka, ta mě vůbec neoslovila.
Většina povídek je svěžích a reflektují zážitky spojené se svátečním obdobím, nutí k zamyšlení.
Pobavil jsem se u povídky Alice Nellis.
Stančíkovu povídku bych ve výboru klidně oželel. Vánoční motiv mi v ní přišel pouze formální.
Některé příběhy převyšují jiné, ale celkově velmi příjemné čtení v předvánočním čase. Povídky nejsou jen k pobavení, ale také k zamyšlení.
Hezké povídky, co Vas zabaví na jedno odpoledne. Všechny spojuje vánoční tématika. Jsou většinou smutné, ale takový život už někdy bývá. Za mě nejlepší byly povídky: vánočka od Petry Soukupove, rovnováha od Alice Nellis, vánoční přání od Marka Epsteina. Na ty jen tak nezapomenu :)
Poslechnuto jako audio. První povídka mě celkem pobavila, ale ostatní byly spíš smutné a k zamyšlení. Nejvíc mě asi dostala povídka Marka Epsteina Vánoční přání. Celkově se mi to líbilo, a tak se ke knize asi před Vánocemi budu občas vracet, i když povídky jinak moc nevyhledávám.
Dobře vybrané povídky, které vedou k zamyšlení. Sice, jak už bylo napsáno, jsou převážně smutné, ale o to víc pravdivé. Ano, o vánocích nechce být nikdo sám, na někoho čeká usmíření, na někoho poznání a na někoho správné rozhodnutí. Tato malá knížka určitě stojí za přečtení. A kdo si ji nechá na rok 2022, ještě splní bod výzvy č. 11, strom na obálce. Všem hezké svátky.
(Audiokniha)
Povídky jsou povedené... Pobavila jsem se, dojala i smutnila, prostě ze života a asi úplně nejvíc první povídka od Soukupové "Vánočka" :-)
Interpretace Martiny Hudečkové a Libora Hrušky opět skvělá!
Vánoční povídky, které s tou od Dickense moc společného nemají. Inu, ne všichni jsme o Vánocích veselí a něco ve stylu Láska nebeská se děje málokdy. Ale k povídkám - je to opravdu pestrý výběr - převládají obyčejné příběhy obyčejných lidí šmrncnuté snad dvěma povídkami s prvky fantasy a sci-fi (Stančík, Neff). Pobavila mě Vánočka od Soukupové, ten závěr prostě neměl chybu. Mornštajnova a Hejdová jely trochu na stejné vlně. Petře Dvořákové se evidentně zalíbilo nemocniční prostředí a tahle povídka pro mě nejvíce odráží krutou realitu vánočních svátků. Dárková povídka od Alice Nellis vás zase nakopne k tomu, abyste se už vyprdli na obdarovávání. :) Anna Bolavá šla na těch pár stránkách se svým učitelem matematiky nejvíc do hloubky. A Marek Epstein byl mé poprvé a docela příjemně překvapil. Ve výsledku jsem ráda, že mám knihu doma. Jako předvánoční kniha není zrovna nejveselejší, ale podle mě výborně reflektuje realitu těchto vánočních dní. O to víc se teď budu těšit i z těch maličkostí, které dělají Vánoce Vánocemi.****1/2
3,5 hvězdičky
Devět českých známých i neznámých autorů a devět povídek s vánoční tématikou.
Tohle byla moc fajn oddechová kniha ideální na období Vánoc. Jen pozor, nečekejte vyloženě pozitivně laděné příběhy, naši autoři se zřejmě rozhodli na své čtenáře přenést lehký smutek a takovou prazvláštní atmosféru :)
Knížku jsem si koupil pro zpestření Adventu kvůli Anně Bolavé a Petru Stančíkovi a moc dobře jsem udělal! Oba potvrdili, že jsou moji top autoři. Rád si někdy znovu přečtu i povídky Neffa nebo Hejdové, asi proto, že všichni čtyři autoři vsadili na “magičnost” Vánoc, a tak Vánoce vnímám i já.
Jak už to u povídkových knížek bývá, některé povídky lepší, některé horší, ale vcelku celkem vydařený výběr. Nejpovedenější mi přišla povídka Marka Epsteina, naopak nejslabší fantasy povídka Petra Stančíka. Ale možná jsem jen u těch vánočních povídek nebyla naladěná zrovna na fantasy příběh.
Jediné, co mě opravdu mrzí, že naši autoři jakoby neuměli napsat něco pozitivně laděného, či vtipného, povídky vesměs depresivní a žádná radost z kouzelného vánočního času. Takže vánočně moc nenaladí.
Mám tyhle povídkové knížky ráda, i když některé povídky jsou lepší než jiné. Těšila jsem se na vánoční atmosféru, ale knížka mě spíš rozesmutnila. Možná hlavně tím, jak je většinou pravdivá.
Štítky knihy
Vánoce povídky česká literatura
Část díla
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Pokud očekáváte od této knihy řadu krásných povídek, které u vás navodí Vánoční náladu podobně jako vůně lineckého, bramborového salátu a jehličí z vánočního stromku, jste na špatné adrese a zapoměli jste si přečíst anotaci.
Krása kolektivu autorů je, že každý staví a předává příběh úplně jinou formou; když se postaví vedle sebe do jedné sbírky, získáte pestrou směs, kde bude každá povídka čerstvým soustem. Že je to sousto hořkosladké? Není takovým soustem život sám?