Teorie lexikální sémantiky
Dirk Geeraerts
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412422/teorie-lexikalni-semantiky-LEO-412422.jpg
4
1
1
Geeraertsova kniha nabízí vyčerpávající přehled hlavních tradic lingvistického bádání o významu slov od poloviny devatenáctého století do současnosti. Představuje nejdůležitější myšlenky, klíčové práce a dominantní postavy pěti lingvistických směrů: historicko-filologické sémantiky, strukturalistické sémantiky, generativní sémantiky, neostrukturalistické sémantiky a kognitivní sémantiky, přičemž si všímá především teoretických a metodologických vztahů mezi těmito přístupy. Kromě hlavních teoretických proudů lexikální sémantiky věnuje pozornost i „proudům spodním“, které utvářely její vývoj. Kniha vychází v překladu Aleše Klégra.... celý text
Přidat komentář
Teorie lexikální sémantiky
Působivý přehled vývoje teorie lexikální sémantiky, který je sice štědrý na informace, čtenáři je však neposkytuje zadarmo. Autor rozděluje historii oboru na pět období. Nezůstává ale u jejich pouhého výčtu a chronologického uspořádání, nýbrž vytyčuje problémové okruhy, které určovaly, určují a budou určovat vývoj nauk o slovním významu. Jedná se např. o otázku, zda jazyk představuje svébytný systém, nebo je třeba zkoumat ho ze širší perspektivy. Je tedy znalost významu znalostí výlučně lingvistickou, nebo jsou při jejím utváření při díle i tzv. encyklopedické znalosti (extralingvistické znalosti o věcech, faktech a událostech našeho světa)? Získávají slova své významy čistě jen základě vztahů k jiným lexikálním jednotkám, nebo jsou významy záležitostí psychologie? Můžeme se při bádání o slovních významech, jejich struktuře a proměnách v čase posunout bez zohlednění úlohy konkrétních mluvčích, produkujících konkrétní promluvy? Případní čtenáři ocení i pasáže věnované generalizaci, specifikaci, metafoře a metonymii, které ostatně bezděky rozvíjejí (nejen) rané lingvistické intuice klasického filologa Nietzscheho a dokládají jejich relevanci. Geeraerts odkazuje i k Wittgensteinovi (tentokrát výslovně a záměrně) a zohledňuje jeho pojetí rodinných podobností, které ovlivnilo významně lingvistický přístup k problému slovního významu a zpřístupnilo jazyk z nových, širších perspektiv. Předmětnou knihu lze chápat i jako představení kognitivní lingvistiky, nástin jejích budoucích badatelských možností a vytyčení styčných bodů s ostatními přístupy (historicko-filologickou sémantikou anebo kupř. korpusovou lingvistikou).