Teorie sraček
Arto Salminen
Teorie sraček je jeden z možných úhlů pohledu na dnešní společnost. Teorie sraček je brilantní novela finského spisovatele Arta Salminena (1959–2005) – název na první pohled snad příliš odvážný, nikoli však zavádějící. Je totiž naprosto přesný. Teorie sraček je společenská kritika bez skrupulí, která nepostrádá černý humor, prvky grotesky, vtipné komentáře a mistrně odposlouchané dialogy. Prostředí: bulvární tisk, který bere všechno, co je možné prodat, aniž by někoho zajímalo, jaká je skutečnost a co bude případně následovat. Tisk, který je přeplněný nešťastnými příběhy stejně jako sladkobolnými melodramaty. Oboje však vytváří tatáž mašinerie, která si nečiní iluze o lidské dobrotě či lepším světě... ... celý text
Přidat komentář
Dvě hvězdy za odvahu pojmenovat svoji knihu podle jejího obsahu:)V době kdy se místo zbytečného vyžírky říká europoslanec:)
Hned první věta Vás odrovná. Buď Vás odradí, nebo upoutá. Já se začetla okamžitě a docela jsem se bavila. Salminen se, je vidět, s ničím nepáře. A přesně taková je i jeho kniha. Co na jazyku, to na papíře. Je to otevřené, vulgární a trefné.
"...a kdykoli nám dojde fantazie, šup tam s nějakou čuňárnou s co největším množstvím špíny, aby to zapůsobilo, a nezapomínejme pravidelně zmínit některou tělní tekutinu (ale aspoň jednou za tři stránky, míň ne) - a lidi si budou libovat, že se toho nebojíme. Hurá." Snažím se zdržovat negativních komentářů, a proto si nerýpnu do názvu...
První věta: "Každý jak umí - Jasmine si při souloži prdla."
,,Východiskem teorie sraček je prdění. Lidi pořád vypouštěj prdy, od začátku dějin, za miliony let to dělá tisíce miliard prdů.
S každým prdem se uvolní smrad, víc nebo míň. Smrad se skládá z několika molekul hovna. Ty molekuly někam stoupaj a shromažďujou se. Nikam nezmizej. Až jednou nastane ten den, kdy se nám to všecko vylije na hlavu. A že je toho hodně, opravdu hodně. Utopíme se ve sračkách."
Dlouho jsem se tak nepobavil! Je to hodně vulgární a prakticky jen o sexu, feťácích, bulváru a podvodech, ale kniha je velmi trefná a ukazuje s nadhledem jistou část života naší moderní společnosti. Nenechte se odradit trošku zavádějícím názvem, jež by se také dal označit nálepkou "černý humor", který celou knihou prostupuje.
Čtivé a depresivní zároveň. Žádná velká literatura, přesto stojí za přečtení. Těch pár stránek, často jen dialogů a trefných poznámek, rozhodně nenudí. Tento Fin si nebere servítky a předkládá svět bez iluzí. Hlavní postavou je novinář, jež právě prožívá osobní krizi a stále častěji si klade otázky pátrající po smyslu své práce. Bulvár tlačí a tlačí. Noviny už neřídí zkušení redaktoři, ale obchodníci a zlatokopové...
Kniha s tímto svébytným jménem je skutečně skvělým obrazem dnešní společnosti. Drsné, vulgární, místy pornografické, ale pro mne až nepřiznatelně pravdivé. Doporučuji!
Ostré, svižné dílko, ale ke konci ztrácí dech.