Tep nemocnice

10.10.2020

Štěpán Neuwirth je můj oblíbený autor přírodní prózy. Chtěla jsem si ale přečíst i jeho knihu Tep nemocnice, která je z trochu jiného soudku. Dost dlouho jsem ji sháněla – sehnala – přečetla – a pak jsem se jí zase dost rychle zbavila.

Ta kniha popisuje práci lékařů a sester v ostravské fakultní nemocnici – a také nemoci a úrazy, s nimiž pacienti do nemocnice přicházejí – natolik věrně, že mi z některých kapitol bylo fyzicky špatně. Zejména popis dopravních nehod ve městě, kde oběťmi byli chodci, anebo smrtelný úraz v ocelárně, to fakt chtělo pevné nervy. Musela jsem číst po kouskách a ne večer před spaním...

Ty popisy ovšem nebyly samoúčelné. Autor chtěl ukázat, co všechno se může stát, že někdy stačí okamžik... Někdy tomu zabránit nejde, všichni můžeme udělat chybu, o to smutnější je, že spoustě lidí to nedocvakne a hloupým machrováním nebo bezohledností ohrožují sebe i ostatní a ještě přidělávají lékařům práci. Myslím, že kdyby pan Neuwirth psal svou knihu dnes, přidal by ještě tlustou kapitolu o pacientech na kovidové jednotce a o tom, jakými cestami se tam dostali...

Knihu by si měly přečíst zejména nejrozmanitější hazardéři – ale bohužel jsem k tomu dost skeptická. Někomu se "rozsvítí" až na nemocničním lůžku, někdo už to nestihne vůbec...