Tep nemocnice přehled
Štěpán Neuwirth
Zbeletrizovaná literatura faktu, přibližující pomocí skutečných příběhů všechna oddělení nemocnice, jejich práci, činnost a poslání lékařů a sester. V knize jsou poutavou formou vyprávěny osudy nemocných a zároveň jsou čtenáři přibližovány možnosti současné lékařské vědy. Jaroslav Kubík - fotografie.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tep nemocnice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2003 -
Cena Egona Erwina Kische
Kniha Tep nemocnice v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
lékařské prostředíAutorovy další knížky
1983 | Srna z olšového mlází |
2008 | Puls nemocnice |
2004 | Ostroretky v proudu |
2015 | Pazderna |
2002 | Tep nemocnice |
Štěpán Neuwirth je můj oblíbený autor přírodní prózy. Chtěla jsem si ale přečíst i jeho knihu Tep nemocnice, která je z trochu jiného soudku. Dost dlouho jsem ji sháněla – sehnala – přečetla – a pak jsem se jí zase dost rychle zbavila.
Ta kniha popisuje práci lékařů a sester v ostravské fakultní nemocnici – a také nemoci a úrazy, s nimiž pacienti do nemocnice přicházejí – natolik věrně, že mi z některých kapitol bylo fyzicky špatně. Zejména popis dopravních nehod ve městě, kde oběťmi byli chodci, anebo smrtelný úraz v ocelárně, to fakt chtělo pevné nervy. Musela jsem číst po kouskách a ne večer před spaním...
Ty popisy ovšem nebyly samoúčelné. Autor chtěl ukázat, co všechno se může stát, že někdy stačí okamžik... Někdy tomu zabránit nejde, všichni můžeme udělat chybu, o to smutnější je, že spoustě lidí to nedocvakne a hloupým machrováním nebo bezohledností ohrožují sebe i ostatní a ještě přidělávají lékařům práci. Myslím, že kdyby pan Neuwirth psal svou knihu dnes, přidal by ještě tlustou kapitolu o pacientech na kovidové jednotce a o tom, jakými cestami se tam dostali...
Knihu by si měly přečíst zejména nejrozmanitější hazardéři – ale bohužel jsem k tomu dost skeptická. Někomu se "rozsvítí" až na nemocničním lůžku, někdo už to nestihne vůbec...