Terapie duše: Umění provázejícího rozhovoru

Terapie duše: Umění provázejícího rozhovoru
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491274/bmid_terapie-duse-ljw-491274.png 4 5 5

Podtitul: Umění provázejícího rozhovoru Kniha Terapie duše je svým způsobem vyvrcholení díla Thomase Moora, známého autora bestsellerů, jako je Kniha o duši nebo Temné noci duše. Zatímco v předchozích pracích zkoumal duši v nejrůznějších podstatných oblastech našich životů – zaměstnání, rodina, náboženství… –, v této moudré knize se vrací k základům svého osobního povolání: provázení zájemců z řad terapeutů, psychologů, psychiatrů, duchovních, sociálních pracovníků a jiných v tom, jak nabízet péči o duši těm, kterým pomáhají. Psychologický a v nejširším slova smyslu spirituální rádce prodchnutý životní moudrostí a zkušeností probírá oblasti, jako jsou zdroje terapeutických témat v osobních příbězích, mýtech, pohádkách, práce se sny, komplexy, přenosem, terapie v běžném světě (práce, společnost, rodičovství, výchova, duchovní provázení), osobnost terapeuta (styl, stín, péče o sebe…). Hluboká, a přesto praktická a srozumitelná kniha je určena nejen terapeutům jako vytyčení duchovního základu jejich povolání, ale všem, kdo mají zkušenost s pomocí druhým, s nasloucháním, na koho se ostatní obracejí se svými starostmi a potřebami.... celý text

Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Portál
Originální název:

Soul Therapy: The Art and Craft of Caring Conversations, 2021


více info...

Přidat komentář

Shindo
27.05.2024 4 z 5

Trochu netypický, ale obohacujúci pohľad na terapiu. Pár myšlienok som si aj zapísal.

Základná myšlienka, ktorá ma zaujala bola, že terapeut nie je povolanie ale životný štýl a "pracovná doba" v podstate nikdy nekončí. Sám sa snažím, aby mi pracovný život nezasiahol do osobného, nie vždy to ale ide.

Samostatnou kategóriou, s ktorou autor v knihe narába, sú tzv. "laickí terapeuti". Tí, ktorí nemajú výcvik, ale snažia sa pomáhať iným v bežnom živote ako kamaráti alebo bútľavé vŕby.

Pár kapitol je venovaných aj priamo terapeutovi, jeho tieňu (ktorý sa podľa autora nedá nikdy úplne integrovať) a sebapodpore.

Kniha samotná pre mňa občas balansuje na hranici s ezo a náboženstvom. Popravde sa ale nečudujem, autor bol 12 rokov mníchom a v jednej z predošlých kníh spomína, že jeho dieťa študovalo na Waldorfe.