Armáda mrtvých
William King
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15038/bmid_armada-mrtvych-8Fu-15038.jpg
4
50
50
Terrarchové série
< 4. díl
Rikovi přátelé musí čelit armádě oživlých mrtvol, ale on sám má jiné starosti: začala se o něj zajímat inkvizice. Ne že by k tomu neměla dobrý důvod; pokud by se jim podařilo zjistit, že je Stínokrev a potomek mocného stoupence knížat Stínu, jeho osud by byl zpečetěn. Stejně jako osud jeho patronky Asei, která se jej přes přísný zákaz rozhodla vyučovat magii. Brzy se však objevuje větší hrozba. Zdá se, že se někdo snaží otevřít bránu na Al‘Terru – bránu, kterou do světa vstoupí Stín ve své nejstrašnější podobě. A pokud se tak stane, ovládnou Gaeiu ti terrarchové, kteří nepovažují lidi za víc než dobytek určený k rychlé spotřebě. Válka mezi Taloreou a Temnou říší je nevyhnutelná. Armáda vyráží na východ, vstříc mocnému nepříteli, moru, hladu a armádě mrtvých.... celý text
Přidat komentář
Celá séria je ako naťahovanie nových strún na starú gitaru. Proste, nie a nie poriadne naladiť. Darmo má gitara dobrý zvuk a nie je príliš obitá. Ten ohnutý hmatník sa opraviť už nedá. Takže, milá gitarečka pekne do rožku obývačky a hor' sa kúpiť novú...
V podstatě u mě platí to samé jako u předchozího dílu. Mám rád Gotreka a Felixe, kteří se s tím moc nepářou a jdou rovnou na věc. Toto je plné intrik a podobných zbytečností a pro mě dosti nudné. Kniha je samozřejmě napsána dobře a profesionálně, nicméně nějak to není to pravé ořechové.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Zabíječ trolů |
| 2002 | Hvězdný vlk |
| 2001 | Zabíječ démonů |
| 2000 | Zabíječ skavenů |
| 2001 | Zabíječ draků |
Válka mezi Taloreou a východní říší je na spadnutí. Jenže se ukazuje, že horší než rozprášení talorejské armády hordami oživlých mrtvol, je otevření brány na Al´Terru, kterou by na svět mohlo vstoupit nejstrašlivější zlo. Závěr Kingovy tetralogie má opět atributy plnokrevného a napínavého dobrodružství. Své nechuti k zástupům živých mrtvých jsem se sice nezbavil, autor mě ale naštěstí ušetřil nechutných podrobností. Koneckonců finální dekapitace strážců temné brány je dostatečně brutální na to, aby mi dala zapomenout na jakékoli předchozí morbidity. King přece jen podává i ty nejohavnější scény s jistým nadhledem a noblesou, takže nepůsobí až tak děsivě a odpudivě, jak by nejspíš mohly. Díky tomu se dá Armáda mrtvých číst opět s oním podprahovým šimráním natlakovaného hrnce těsně před výbuchem. Tím spíše, že samotná zápletka je natolik silná, že jí neublíží ani rozdělení do dvou rozbíhajících se větví, z nichž každá si uzurpuje část hlavních protagonistů. Čtvrtý román s terrarchy prostě stvrdil dosažené pozice a dal světu jasně najevo, že s Williamem Kingem je třeba počítat.