Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou
Rob Wilkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513043/bmid_terry-pratchett-zivot-v-poznamkach--64136ad4d3ebf.jpg
5
121
121
Terry Pratchett byl nesmírně plodným autorem. Jen ze Zeměplochy vzniklo jedenačtyřicet příběhů, běžně napsal dvě, někdy i tři knihy ročně. Jednu však nikdy nedokončil – vlastní biografii. V roce 2015, kdy ho definitivně přemohla degenerativní choroba mozku, stihl svému osobnímu asistentovi Robu Wilkinsovi nadiktovat nějakých 24 tisíc slov a došli do roku 1979. Dál už to bylo na Wilkinsovi. Výsledkem jeho několikaleté práce je zábavný a místy dost bolestný intimní pohled na slavného spisovatele, proložený osobními postřehy a zkušenostmi. Není to bezuzdná glorifikace a Terry Pratchett z knihy vychází jako člověk, který exceloval v mnoha věcech – od včelařství a výroby medoviny přes zahrádkářství po smlouvání a vytáčení lidí do běla. Ale ze všeho nejvíc ze stránek dýchá dojem člověka, který skutečně miloval to, co dělá. Protože se mu v hlavě, už když jednu knihu dopisoval, líhla zápletka další, zůstala po něm spousta útržků textů a nápadů. Rob Wilkins pár z nich v knize přibližuje, ale druhého Christophera Tolkiena se nedočkáme; Pratchett si v závěti výslovně přál, aby se všechny nápady zničily (stylově – parním válcem jménem Lord Jericho) a nikdo už je nedopisoval. A je to asi dobře, Terry Pratchett by měl být jenom jeden.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
Terry Pratchett: A Life With Footnotes: The Official Biography, 2022
více info...
Přidat komentář
Nepatřím k zarytým fanouškům Terryho Pratchetta. První jeho knihu jsem otevřela krátce před třicítkou, přečetla jich pár (jak jsem se dozvěděla nerozumně v chronologickém pořadí jejich vzniku) a odložila je s tím, že kouzlo zjevně funguje jen tehdy, když se na Zeměplochu vydáte v ranějším věku.
O pár let později se mi do ruky dostala Good Omens a já zjistila, že v originále má Pratchett úplně jiného ducha a přeci jen se trochu nadchla.
Ale že bych si musela pořizovat životopis? Inu, musela, nemusela, jsem nesmírně ráda, že si ke mně cestu našel, protože ta kniha je naprosto skvělá. Je vtipná, milá, okouzlující, plná upřímné lásky a obdivu Roba Wilkinse k jeho šéfovi, navíc v nadmíru zdařilém českém překladu. Pratchett byl neskutečný samorost a bezpochyby génius, který se plným právem stal nejprodávanějším autorem a jedním z těch, které si sice SMRŤ odvedl do pouště pod nekonečnou oblohou, ale kdo tu s námi navždy zůstane - nebo alespoň tak dlouho, dokud budeme číst jeho knihy.
(Interpretovi audioknihy ale měl někdo napsat, jak se co vyslovuje, protože jsem místy krvácela z uší a za perlu, kdy se Pratchett prodíral na autogramiádě "dejvem" (rozuměj davem), by se nemusel stydět ani sám Terry.)
Terry Pratchett byl člověk zdá se poklidného a úspěšného života s pachutí hořkého konce nepříjemné choroby, ale nijak kontroverzního, takže jeho životopis bych doporučil spíš jen opravdovým fanouškům.
Popravdě nevím jak uchopit hodnocení této knihy, životopisy skoro vůbec nečtu a tak nemám srovnání a na hodnocení obsahu knihy, tedy samotného života, nejsem v patřičném postavení, pak nezbyde než pouhý pocit ze čtení a ten se tedy v mém hodnocení odráží nejvíce.
Oficiální životopisy bývají neupřímně nažehlené, předem domluvené výtvory, v nichž nejpravdivější informací je datum narození a úmrtí popisované osoby. Takže když má kniha přímo na titulu uvedeno, že jde o oficiální životopis, zbystřím a jsem opatrný. Rob Wilkins, jako člověk, který prožil s Pratchettem podstatný čas při tvorbě nejen románů ze Zeměplochy, mi ovšem připadá jako člověk upřímný, snažící se svého exšéfa popsat pravdivě, ale také uctivě. Nezastírá, že Pratchett byl pravděpodobně dost svérázný typ, který svému okolí občas dával zabrat, ale má pro jeho osobité chování pochopení, které se časem prohlubovalo. Koneckonců je dohromady spojovala láska k pájce, počítačům a knihám. Wilkins píše odlehčeně s humorným podtónem, jako by mu svůj vlastní životopis diktoval sám tvůrce Zeměplochy. O to více kontrastně pak vyzní známé skutečnosti z posledních let autora, kdy bojoval jednak proti zákeřné nemoci, ale i proti zažitému pohledu společnosti na lidi trpící demencí. Kniha, kterou jsem poslouchal v excelentním provedení Jana Vondráčka, ve mně vybudila chuť na změnu čtecího plánu, a tak místo životopisu Agathy Christie jsem už přelouskal první dvě knihy Zeměplochy a dávám se do Čaroprávnosti.
Čtivě napsané, klobouk dolů. Poslední dvě kapitoly se mi četly dost těžce, ale to je prostě život.
Četl jsem souběžně originál a český překlad. Je mi jasné, že překládat knihy není jednoduché, ale překlad mi občas připadal těžkopádný, párkrát evidentně nebyl využit potenciál vtipu originálu (respektive nebyl vtip objeven vůbec).
Když jsem zjistila, že vyšla biografie Terryho Pratcheta, hned jsem si řekla, že není možné, aby takový fanoušek TP jako já, nečetl jeho životopis a hned jsem ji začala shánět.
Co jsem netušila, že hned první stránka mě rozpláče a obávala jsem se, aby celá kniha nebyla taková "dojímací".
Naštěstí byla napsaná přesně ve stylu TP, je znát, že jeho asistent s ním trávil spoustu času a dost dobře znal jeho a jeho styl.
Co jsem netušila, že hned první stránka mě rozpláče
Výborně napsaný čtivý životopis. Celá kniha je psaná velmi vtipně, připomíná mi styl psaní samotného T.P. Ten je zde popsán evidentně s velkou láskou a obdivem, přitom však velmi plasticky a upřímně, čtenář má pocit, že nic není zamlčeno. Doporučuji.
Smála jsem se i plakala. A já nedělám ani jedno nijak často. Což je asi největší poklona Robovi za jeho citlivě, troufám si říci věrohodně i láskyplně zpracovanou knihu o Terryho životě.
Jedno vím jistě, že se musím opět co nejdříve vrátit na Zeměplochu (ač teď plánuji tolik rereadingů, že mi z toho jde hlava kolem), a že už nikdy nebudou k Pod parou ani k Pastýřské koruně nijak kritická, protože je zázrak, že si je můžeme vůbec přečíst.
Děkuji za tento úžasný vhled do života i osobnosti tohoto velikána fantasy a s potěšením zjišťuji, že toho s Terrym máme společného o mnoho více, než jsem si myslela, a to toho ani tak nebylo málo. Děkuji.
Nadherne napsany zivotopis Terryho Pratchetta. Je znat, ze Rob k Terrymu choval obrovskou uctu, lasku a respekt. Kniha se cte sama, je protknuta Terryho stylem psani. A jeste aby ne, autor se pohyboval v blizkosti opravdoveho mistra.
O moc víc, než je v obsáhlé anotaci, se v komentáři říct nedá. Pojala jsem hluboké sympatie nejen k Terrymu Pratchettovi (z asi tisíce dalších důvodů, než že je ve mně vzbuzují jeho knihy), ale navíc jsem zcela propadla Terryho asistentovi jménem Rob Wilkins, který tuhle nádhernou věc napsal. Bez toho asistenta totiž, jehož role nabyla časem rozměrů, které ani jeden z dvojice nepředpokládal, nejbližšího přítele a člověka, se kterým "měl jeden společný mozek", jak Terry v důsledku okolností jednou poznamenal, by asi byl ten dlouhý (?) čas, který takto strávili spolu, úplně jiný. Chudší. A možná i ještě kratší.
Citovat nebudu. Jednak bych nevěděla, kdy skončit, a pak - vůbec se mi nechce porcovat tohle celistvé, nádherné, vtipné a obohacující (nejen informačně) vyprávění na fragmenty a připravovat ty, na které teprv čeká, o potěšení z objevování.
Je to krásně přeložené, díkybohu.
A kdo si nechá číst knížku Janem Vondráčkem, nebude litovat. Přišlo mi, že takhle nějak by to vyprávěl Wilkins sám.
Životopis hodný sira. Plastický podrobný obraz velikána fantasy ("Nesměj se, Terry"). Díky němu mám opravdu pocit, že jsem mohl být chvilku vedle něj a sledovat, jak píše další dvě knihy, jí svou oblíbenou kapustu, hraje Morrowind, rozšiřuje skleník nebo absolvuje další tour s fanoušky a ano - rozčiluje se. Asi nejvíc mě bavily střípky z tvůrčího procesu - jak vznikla ta a ona postava, co ji vlastně v reálném světe odráží. Díky Robe!
Velká nálož informací pro každého Pratchettova fanouška. Já sám jsem jeho dlouholetým čtenářem, velká část mé knihovny obsahuje kousky právě od něj, včetně mé úplně nejoblíbenější knihy. Nějaké drobky ze života jsem tak už různě pochytil dříve, ale nijak do hloubky jsem se nepouštěl. Tuto knihu tak oceňuji jako plastický obraz člověka, včetně jeho neřestí není to takový kouzelný dědeček, do kterého se stylizoval, ale pěkně ostrý kritik, který uměl bolestivě seknout jazykem i pro mě neznámých části života, včetně jeho chovatelských a pěstebních zálib, bastlířství nebo praktického zájmu o všechna možná i nemožná témata (což se pravda v knihách hutně projevuje). Poslední kapitoly jsou pak opravdu velký doják, hlavně pro fanouška, jako jsem já, a nabízí velmi zajímavý pohled do zákulisí. Škoda, že to muselo být.
Pro mě extrémně zajímavá součást knihy je nahlédnutí do Terryho kuchyně jak jeho texty vznikaly. Od všelikerých nápadů a jejich zásobníku po onen "aha moment", kdy se vše spojí v uspokojivém závěru. V nejlepším slova smyslu rutina poctivé práce každý den napsání určeného počtu slov, opakované přepisování a hledání chyb i s editory a redaktory, přibývající vylepšení apod. živená nekončícím přívalem inspirace.
Za všechnu tu práci na životopisu Robovi určitě patří velké díky. K dokonalosti chybí jen drobnosti, jako třeba to, že očividné vtípky někdy úplně nevyznívají. Nu, Terry to i přes všechna ta léta s ním není, ale snaha je :) A pak to taky v některých částech knihy vypadá, že nechtěl nechat žádnou informaci nepoužitou a dostává se do úrovně detailu, která spíše řeší nějakou související událost/osobu, než samotného Pratchetta. Nebo je doslova vyčerpávající, jako kapitola o podepisování knih v různých koutech Británie (světa).
Pokud jde o českou verzi knihy, je to velmi dobře řemeslně zpracovaný kousek. Od překladu a korektury po interpreta audioverze, kdy lepšího snad ani najít nešlo. Je jen škoda, že vzhledem ke jménu knihy a jisté snaze právě poznámky pod čarou zdůrazňovat, jsou v audioverzi čteny v kontextu a nijak nezvýrazněny. (I když, jak to udělat tak, aby to bylo přirozené?) A sem tam jsem se taky přistihl u toho, že přemýšlím nad nějakým nepřeloženým jménem nebo kontextem, vyloženě směřovaným na britské čtenáře a těm českým nevysvětlen, bylo jich však jen pár.
...mimochodem, jak je možné, že s tou Terryho superkritičností prošlo v televizi něco takového, jako byl seriál Hlídka? Nechápu osobně, a to ani nositele jeho práv.
Jedná se o láskyplný životopis. Autor pracoval jako Terryho asistent, dobře ho znal a měl ho rád. Dozvíme se, že Terry byl od dětství vášnivý čtenář, pocházel z klidného a vstřícného rodinného zázemí a stejně harmonické si uměl udělat soukromí se svojí ženou a dcerou. Zajímavý je i popis všech zaměstnání, kterými spisovatel prošel než se stal známou celebritou.
Se svojí nemocí bojoval srdnatě - prací. Jako nemocný napsal ještě několik románů, - jeden z nich "Šňupec" je vlastně od Terryho můj nejoblíbenější.
I když o Terrym Pratchettovi vím, ještě nikdy jsem žádnou jeho knihu nečetla - zatím. A začala jsem ne jeho knihou, ale knihou o něm. Překvapilo mě jak moc mě to bavilo, jak je on zajímavý člověk. Určitě si přečtu nějaké knížky ze Zeměplochy a pak si poslechnu tento životopis znovu. Je tam totiž spoustu informací, jak vznikla nějaká postava, apod. a ve spojení se se znalostí jeho knih by to mohlo být ještě lepší. V knize je také Terryho dětství, školní roky (hned mi byl sympatičtější, když jsem se dočetla, jaký měl postoj ke školství), jeho práce, jak začal psát knihy.... Hodně dojemný je závěr knihy, o závěru Terryho života. Knížka určitě stojí za přečtení.
Krásně napsaný životopis. Popisuje sira Terryho Pratchetta jako člověka, jakým byl bez příkras. Odhaluje hodně z jeho motivace, jak přistupoval k fanouškům, práci či nakládání s jeho díly. Když jsem si poslechla (audioknížka), jak vypadal první scénář ke Svobodnému národu jsem ráda, že nic takového nevzniklo. Tato kniha potěší určitě každého fanouška zeměplochy a jejího tvůrce.
V závěru knihy je zmíněno několik dalších knih ze série zeměplochy, které byly v plánu, ale nikdy na ně nedojde. V takovou chvíli bych si přála mít růžový amazon kindle z povídky UR od Stephena Kinga.
Audioknize dávám samozřejmě stejný počet hvězdiček. :) na poslech super, Jan Vondráček to namluvil moc hezky!
Pokud máte rádi knihy Terryho Pratchetta, tohle si opravdu musíte přečíst. Jeho osobní asistent vypráví skutečný příběh jeho života, který mu z velké části autor převyprávěl a zbytek spolu dokonce prožili společně. Dostáváte tedy informace z první ruky. Nic není zamlčeno. Vřele doporučuji.
Než jsem ji vůbec poprvé vzala do ruky, byla jsem hrozně skeptická. Jaké to bude v podání jeho asistenta? Rob mě velice mile překvapil, a proto mi v průběhu začínalo být jasné, že Terryho konec bude dojemný, silný a že si možná popláču. Statečně v sobě držím slzy i při psaní tohoto komentáře. Terry byl a je a stále bude mistr fantasy, a já děkuju Robu Wilkinsovi, že napsal tuhle úžasnou knihu, kde jsem mohla nahlédnout za oponu úžasné Úžasné zeměplochy. Také děkuji za to, že jsem prostřednictvím této biografie měla možnost zjistit více o tom, kdo je Terry Pratchett.
Výborně sepsané, a víc prozradím, až si dootřu uplakané oči. :)
"Je mi teď trochu trapné, že lidé začínají číst Zeměplochu od Barvy kouzel a Lehkého fantastična, které osobně nepovažuji za nejlepší knihy do začátku. Říkám to jako jejich autor, lidi. Nezačínejte se Zeměplochou na začátku."
Tak jsem tu s nejnovějšími postřehy ke knize.
Brečím po každé, když na knihu pomyslím. Brečím po každé, když vidím Terryho obličej na obálce.
Brečím po každé, když si vzpomenu na to, jak Rob a Rhianna tu zprávu poslali do světa.
Za prvé bych chtěla rozhodně říct, že Terry měl asi tak o sto procent lepšího asistenta, než jakou byla Amanda pro Jilly. To jen tak k úvodu.. a co napsat k samotné knize?
Každý večer jsem si kouskovala pár stran, zajímavé momenty jsem si musela- pro případné navrácení k nim- ofotit, nepamatuju si všechno, no.. ale teď jsem to za dva dny dotáhla celé. A prožívala jsem asi milion emocí. Někdy jsem byla na Terryho naštvaná, jak se k někomu dokázal chovat.. Někdy jsem ho naprosto obdivovala. Taky jsem s ním soucítila a jeho emoce chápala. Moc jsem se u knihy nasmála. A moc jsem toho taky probrečela.
Dozvěděla jsem se mimo jiné i spoustu nového. Jak se rýsovaly jeho příběhy, jak žil, jak vyrůstal a jak pracoval. A taky jsem začala chápat, jak nad vším, ale opravdu nad vším, přemýšlel. To, jak si zapisoval, kolik slov denně napíše, to, kdy se kniha vydá, když objem slov navýší. Měl neuvěřitelný mozek a pro mě to byl na jednu stranu génius, na druhou ale taky trošku blázen. :)
Tuhle knihu a Terryho jsem si prostě zamilovala. A taky asi i Roba, že jí dokázal napsat.
Pro milovníky Terryho je tohle absolutní (přeškrtnuto) povinost přečíst. A povinost vlastnit.
Miluju to a doporučuju to.
A taky mě moc mrzí, že už nebudeme číst jeho další knihy. Je to velká škoda. Velká škoda Velkého člověka.
A Želva se zastavila..
Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou
Zeměplochu jsem objevil až dlouho po autorově smrti, ale okouzlila mě způsobem, který jsem ještě u knih nezažil. Vzhledem k výbornému hodnocení jsem se rozhodl dát šanci i životopisu od asistenta Terryho Pratchetta, Roba Wilkinse.
Jsem stále plný dojmů, ale knihu nemůžu nedoporučit. Hrozně se mi líbilo popisováni zákulisí při psaní knih a vůbec vhled na autorův charakter. Byl to výjimečný člověk a poslední kapitoly, popisující boj s postupující Alzhaimerovou chorobou byly velmi bolestivé.
Tento životopis je dle mého výjimečný tím, jak je osobní a vřelý. Pro fanoušky Terryho povinná četba.