Tetovač z Auschwitzu
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537174/bmid_tetovac-z-auschwitzu-662a9d0b1d1a5.jpg
4
4455
4455
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Podľa skutočného príbehu slovenských Židov Laleho a Gity Sokolovcov Román, ktorý si získal srdcia viac než 13 miliónov čitateľov po celom svete. Prvá kniha z uznávanej trilógie Heather Morrisovej Tetovač z Auschwitzu teraz ako nový seriál iba na SkyShowtime. V roku 1942 Lale dorazil do tábora Auschwitz-Birkenau. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive. Jedného dňa sa do radu na tetovanie postavilo vystrašené mladé dievča, Gita. Vytetoval som jej číslo na ruku, ona sa mi vpísala do srdca. Tak sa začína jedno z najdojímavejších rozprávaní z obdobia holokaustu: nezabudnuteľný príbeh lásky tetovača z Auschwitzu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2024 , Ikar (SK)Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Krasna kniha se silnym pribehem, upotala me hned pri prvnich strankach a precetla jsme ji jednim dechem. Urcite doporucuji precist.
Tak nevím. Bylo to tak, nebo je to převyprávěné k "obrazu svému"? Velmi těžká kniha a ještě těžší volba. Cítil jsem smutek, ale i rozhořčení.
Lale mi vyprávěl, co museli dělat, aby přežili. Žil podle hesla: "Pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den."
"Viděl jsem, že nějaký vyhladovělý mladík kvůli tobě riskoval život. A došlo mi, že asi má cenu tě zachránit. Zítra ráno pro tebe přijdu. Zatím si odpočiň."
DOPORUČUJI !!!
Psát názor na tuto knihu je opravdu těžké. Téma druhé světové války mě vždy zajímalo. Avšak ty hrůzy co se děly. Málokomu nenaskočí husí kůže či neukápne slza. Lale měl obrovskou kliku, mohl být už tolikrát mrtvý a dokonce poznal v Osvětimi i svou lásku. Příběh je nádherně popsaný. Bohužel i ty strašné věci, jsou popsány, že možná budete chvíli rozdýchávat co čtete, ale tohle se dělo, takhle to bylo a každý by si to měl přečíst.
http://art3mis-books.blogspot.com/2018/10/tater-z-osvetimi-heather-morris.html
Mne se ta knizka proste libila a ano, take jsem cetla mnoho knih o 2. sv. valce. Knizka se muze zdat jakkoliv naivni ci pretazena na vlasy, ale proc by sakra ne. Nemusi byt prece popisovany pouze krutosti v kazde knizce o holocaustu. Tato knizka dava nadeji, ze i pres veskere krutosti, ktere se tam odehravali, se nasel nekdo kdo miloval a veril.
Knížka se, navzdory tématu a prostředí, četla výborně. Jsem z příběhu ale trochu v rozpacích. Nerada bych pravdivost rozporovala, jen mi připadá neuvěřitelné, jak Lale "zvládl" všechny situace, které by pro jiné znamenaly jistou smrt. A ač by to bylo asi na místě, ani ve mně celý příběh nezanechal žádné emoce. Asi bych tuhle knížku nedoporučila jako jednu z těch, kteří si mají lidé přečíst, aby nezapomněli...
Příbeh slovenského žida Lola je skutečný,ale kniha me zklamala. Autorka tento příbeh převyprávěla inspirujíc se Mac Gyverem........
Četla jsem toho hodně,sleduji i dokumenty s touto tematikou . Prostě nemohu tuto knihu myšlenkove a názorove zpracovat. Možná je to tím,žejsem souběžně četla knihu " A Ty ses nevrátil...".
Vážím si skutečného Lola a Gitu, ale knižní interpretace jejich příbehu se mi nelíbí.
Jak už bylo řečeno, příběh je velmi silný. Ovšem zpracování za mě pokulhává. Souhlasím i s tvrzením, že dialogy jsou místy nepřirozené a toporné. Celkovou realitu koncentračního tábora by šlo popsat lépe a procítěněji. O téma holokaustu se poměrně zajímám a pár knih jsem už přečetla. Stejně bych ale uvítala lepší rozvedení např. situace ohledně vztahů s dozorci v táboře, podrobnějšího fungování tábora atd. Takto příběh skutečně klouže příliš po povrchu. Čtenář, který toto téma příliš nezná, může získat mylný dojem.
Celkove zklamani, je to spis takove oddechove cteni, hromada stesti, hodni esesaci, laska, happy end, svatba a kupa deti schovane za hromadu umirajicich lidi. Zadne emoce to nevyvola a ani dychtive nepretacite stranku, protoze je vam dost jasne, kam pribeh povede. Vzhledem k tomu, ze pribeh by mel byt ze zivota, bud autorce utekl nekde mezi druhou a posledni strankou potencial celeho pribehu a muza si vzala dovolenou a nebo mel ten typek proste jen stesti v nestesi a rozhodl se do celeho pribehu pasovat na Robina Hooda. Pro me je cely pribeh dost neveryhodny a nechal me emocne mrtvou. I bez prezivsiho, par prectenych clanku a navstiveni Osvetimi, by kde kdo napsal daleko lepsi a hlavne verohodnejsi pribeh. Za me je to naprosto zbytecna investice jak penez, tak i casu.
Čekala jsem mnohem víc. Příběh nepůsobí, že by byl napsán podle pravdivé události. Závěr příliš uspěchaný a celkově kniha působí, že byla “spíchnuta horkou jehlou”.
Po delší době opravdu kniha, která mě vzala za srdce. Láska kvete v každém čase. Mám pouze dvě připomínky, kvůli kterým nelze dát 5*. Knih o holocaustu už jsem přečetla hodně, takže jsem pouze chvílemi měla pocit, zda se může jednat o pravdivý příběh, zda mohlo existovat tolik šťastných náhod, díky kterým hrdina přežil. Ale chci věřit, že tyto náhody existují a existovat budou. Posledních pár desítek stran jsem měla pocit, té autorka už chtěla příběh rychle dokončit a trochu je "odflákla", což je na škodu celkovému dojmu z knihy.
Dlouho na mě žádná kniha neměla takový dopad, jako právě Tatér z Osvětimi. Nejprve musím podotknout, že knihy s podobnou tematikou nečtu, jelikož jsem velmi citlivý člověk a druhá světová válka mě vždy rozesmutní. Po této knize jsem sáhla na obrovské doporučení mé drahé kamarádky, a přečtení nelituji.
Kniha byla skvělá a já ji řadím k tomu nejlepšímu, co jsem letos přečetla. Kniha inspirovaná skutečným životním příběhem muže, který rozhodně nesmí být zapomenut. Doba, ve které hrdinové žili byla nesmírně krutá a bolestná a hrdinové z této knihy byli lidé jako my.
Příběh se mi nesmírně líbil, místy jsem plakala dojetím nad sílou a nadějí hrdinů, místy nad nespravedlivostí a krutostí.
Tuto knihu si musíte přečíst!!!
Kniha se čte hezky, měla jsem ji přečtenou za den. Nabízí pohled na Osvětim opět z trošku jiného úhlu. U téhle knížky jsem však neměla takový hrozný pocit smutku jako u jiných s obdobným tématem. Částečně mi přišel děj uspěchaný, člověk se do děje nemůže pořádně vcítit. Všechny situace mi přišly tak nějak odlehčeny a postrádala jsem tady svůj soucit s panem Lalem a ostatními účastníky. Téma lásky jsem uvítala, je hezké vidět, že i v tak špatných chvílích nemusí člověk úplně přestat žít. Ve výsledku však mám z knížky hrozně rozpačité pocity.
Krátké, čtivé... Akorát teda nedolehla taková ta tíseň, kterou při četbě podobných knih mám.
Tato kniha mě vůbec nezaujala, spíše bych řekla, že mě naštvala. Pokud někdo stojí o harlekýnku z Osvětimi, doporučuji přečíst. Vůbec se mi ale nelíbilo, jakým lehkým tónem jsou popsané události právě v Osvětimi. Jako vyloženě trapné mi připadala část, kdy vězni hrají s dozorci fotbal, dále, že Lale měl k dispozici klobásy, čokolády atd. od polských obyvatel (určitě jich v té době měli na rozdávání) a tak dále... Na konci knihy je také chybná mapa.
Knihu jsem přečetla na doporučení kamarádky, protože ví, že téma holokaust a 2.SV je mé oblíbené. Potenciál příběh měl, autorka jej sice zpracovala, ale silné pocity jako jindy se nedostavily...za mě nic moc no...
O holocaustu a koncentračních táborech jsem četla už mnoho knih. Tahle nebyla špatná, ale byla tak nějak divně napsaná. Příběh hlavních hrdinů mi přišel až moc zromantizovaný.
„Zachráníš jednoho, zachráníš celý svět.“ Tato věta by se mohla stát motem této knihy. Příběh se vymyká všem náležitostem Osvětimi a holokaustu. Už jsem nějaký příběh z tohoto prostředí četl (například „V pekle plynových komor“) a tak jsem nějak uvykl na krutosti a nelidské podmínky vytvořené lidmi pro lidi kvůli jejich zabíjení. Příběh Laleho je ale příběhem solidarity, lásky, sounáležitosti a pomoci. Lale měl možná takovou auru. Zatímco Shlomo Venezia z knihy „V pekle plynových komor“ byl člověk, který se o sebe uměl postarat, byl člověkem, který spíš „ošahal“ terén než někam vstoupil. Nebyl zlí, jen kladl nezměrný důraz na přežití a snažil se tímto „argumentem“ obhájit co dělal (nechápejte mě špatně, nesoudím ho, to bych si nikdy nedovolil!!!!). Lale na mě působí spíše jako člověk lásky, možná až pubertální hravosti, odpovědnosti, ale citlivosti. Samozřejmě jako každý i on chtěl přežít. Ale také byl zvědavý a občas si neuvědomil, že co dělá ho může stát život. Prostě kluk, který žije, ne jen přežívá. Jeho příběh je první v němž se líčí zamilovanost v prostředí, v kterém by jste to nečekali, v prostředí, v kterém se nedá ani přežít, natož milovat. A tím je ten příběh unikátní a výjimečný. Svým novým a jiným pohledem na „život“ v prostředí, které bylo vytvořeno na masové průmyslové zabíjení lidí. Příběh muže v knize "V pekle plynových komor" je příběh muže ze sonderkommanda. Příběh tatéra z knihy "Tatér z Osvětimi" je příbehem Laleho Sokolova. A to je hlavní rozdíl mezi touto knihou a jinými knihami s tohoto otřesného prostředí, které jsem četl.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Příběh krásné a čisté lásky dvou mladých lidí, kteří se do sebe zamilovali na místě plném utrpení, zla a smrti... kde jejich láska a životy den za dnem přežívaly zejména díky práci jednoho z nich - tatéra čísel v koncentračním táboře. Velmi silný a čtivý příběh, ke kterému se určitě v budoucnu ráda vrátím.