Texty I
Antonin Artaud
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479650/bmid_texty-i-U62-479650.png
4
9
9
První díl textů francouzského básníka, dramatika, teoretika a herce, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě. Artaudovo hledání alternativ k evropské kulturní tradici jej dovedlo nejprve k římskému císaři Heliogabalovi, „korunovanému anarchistovi“, bezuzdnému prostopášníkovi a uctívači slunečního kultu, poté k mexickým indiánům kmene Tarahumara, jejichž rituály jsou spojeny s požíváním peyotlu a vedou k odkrývání skrytých pramenů poznání, a nakonec k Van Goghovu šílenému víření kosmických sil a jeho střetu se společností, v němž Artaud poznává vlastní osud. Ve svém posledním díle Skoncovat s božím soudem si vyřizuje účty s pokryteckým světem a jeho pečlivě pěstovanými iluzemi v podobě náboženství, umění a vědy. Prorokuje příchod nového vědomí, neboť „skutečnost není dokončena, není ještě vybudována“. Antonin Artaud (4. září 1896 – 4. března 1948) byl francouzský básník, dramatik, teoretik a herec, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě. V raném dětství onemocněl zánětem mozkových blan a po zbytek života bojoval s postupující duševní chorobou. V průběhu léčby mu byly podávány opiové preparáty, jež vyvolaly jeho celoživotní závislost na drogách. Výlučnost jeho poselství spočívá ve snaze o komunikaci, která by dokázala jít hlouběji, než je v literatuře běžné, a současně se vyhnula uzavření do systému idejí a jazyka jako organizujícího a totalizujícího principu, který nás udržuje pouze na povrchu poznání. „Slovo jen obnažuje míru naší neschopnosti, našeho odloučení od skutečnosti.“ Proto je třeba podvracet racionální podobu světa pomocí všech prostředků a komunikovat novým jazykem, který bude schopen zasáhnout nejen mozek, ale celé tělo. Divák či čtenář musí být otřesen, aby mohlo dojít k alespoň částečnému prozření.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2021 , Herrmann & synovéOriginální název:
Héliogabale ou l’Anarchiste couronné, Les Tarahumaras, Trois conférences à Mexico, Van Gogh ou le Suicidé de la société,, 1947
více info...
Přidat komentář
Surrealismus?? Čirý psychický automatismus... Myšleno rozumem nekontrolovatelný proud asociací...Být ponořen sám do sebe bez jakékoli rozumové kontroly....
Těžké,ale velice zajímavé čtení.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Divadlo a jeho dvojenec |
| 1995 | Texty I |
| 1993 | Van Gogh, aneb, Zasebevražděný společností / Skoncovat s Božím soudem / Divadlo krutosti |
| 1996 | Texty II |
| 2003 |  Texty III |
K těmhle textům jsem se chystal už řadu let, od momentu, kdy mi byl ten tajemně vyhlížející Artaud doporučen, ale dotisky vyšly teprve nedávno, byl jsem zvědavý zejména na část (Van Gogh Zasebevražděný společností), která nezklamala a líbila se mi nejvíc. Artaud, jak už jsem pocítil v 'Cestou k Ciguri', je antiestablishmentsky smýšlející jedinec, který si prošel peklem, za svoje smýšlení. Rouhačský, pokud nenahlédnete pod povrch, prudký, jistý ve svých tvrzeních. Připomíná mi Tonyho. Tony je Američan, se kterým mě seznámil jeden z mých nejbližších přátel a občas si píšeme, nebo něco pošleme... jenže jakmile Tony spustí, je obtížné ten tok zastavit, je obtížné ho úplně chápat, je toho hodně v krátkém časovém horizontu. (Drogy). Artaud jede taky. Ale to mi nezabrání o něm smýšlet jako o čisté, překrásné duši, o nádherném muži, který si prošel zvěrstvy (a tohle v textech sám rozebírá), proč se vlastně společnost k jedincům jako on, takhle chová. Musím souhlasit.
Heliogabalus aneb Korunovaný anarchista, nejdelší a první text se dost detailně zabývá, v Artaudovském pojetí, samozřejmě, historií a mytologií okolo římského císaře. Líbil se mi latinský význam jeho jména "Varius". Ale celkově mě text svojí délkou spíše odrazoval, i když měl pasáže, které mě bavily.
Tarahumarové jsou kompilací textů z delšího časového rozpětí (některé napsal v Mexiku, některé až později ve Francii, v léčebně), ve kterých se Artaud vyjadřuje ke svojí cestě do Mexika, kde se účastnil peyotlových rituálů s domorodými obyvateli. Mytologie. Zkoumání a přístupy k žití. Brány chápání. Tohle už mi bylo blíže.
Tři přednášky v Mexiku. Jedno slovo: Surrealismus.
Van Gogh Zasebevražděný společností. Tohle byl asi nejlepší text celé sbírky. Artaudovské pojetí Van Gogha je V Š E. To musí každý pře-a-pročíst.
Skoncovat s božím soudem & Divadlo krutosti už bylo na závěr obtížnější k plné koncentraci, kvůli předchozí části, ale definitivně to bylo díky zakomponované poezii svižnější čtení.
Shrnutím to úplné zjevení a hitparáda nebyla, ale i tak jsem si našel řadu, v Artaudových "rouhačských" přístupech, myšlení. Nebudu tvrdit, že s ním cítím napojení na bázi mé duše, ale definitivně zpívá písně, které se mnou rezonují.