Těžká hodina
Jiří Wolker
Sbírka básní s převážně sociální tematikou nese název úvodní rozsáhlé skladby, kde Wolker prostými slovy a působivými verši vyjadřuje bídu člověka 20. let.
Přidat komentář
Zaujaly mne snad dvě nebo tři básně, zbytek působil až moc socialisticky a to se mi nemůže líbit nikdy. Škoda, pane Wolkeře. Ale potenciál veliký!
Zaujala mě báseň Balada o nenarozeném dítěti (kvůli námětu).
Básně se mi nelíbí, protože je tam všedních věcí a popisů, což nemám na básních ráda, dále sociální problémy, především o dělnicích atd.
Výborně jsem se u toho bavila. Obzvlášť komunistické pasáže pro mě byly jako groteska, např. tohle:
Stateční jako montéři, chytří jako inženýři,
jež stavějí mosty z básní a tónů, ale hlavně z železobetonu.
Nebýt toho rudého smýšlení, možná by to bylo dobré.
Některé balady se mi četly dobře, ale některé jsem musela číst víckrát, abych pointu pochopila. Jinak podle mého názoru je to dobrá kniha s 22 baladami ( někdy i krátkými)....
Jakožto pravicově smýšlející člověk a těžký individualista jsem měl s některými pasážemi této sbírky samozřejmě jistý problém. Vybrané básně jsou téměř nečtivé. Jiné básně se vyvíjejí velmi dobře, načež se objeví dělník, boj proletariátu, význam práce a kolektivismu apod. a úroveň jde rychle dolů.
Naopak básně, jež se nesnaží svým obsahem změnit společnost, jsou krásné. Mnohdy velmi silné a emotivní. Mám na mysli zejména Baladu o nenarozeném dítěti. Také hovořím o básních Oči nebo Muž. I Balada o Snu má své dobré pasáže, tak jako Sloky a dokonce i Balada o očích topičových, která však, společně se samotnou Těžkou hodinou, představuje pilíř autorova odboje.
V doslovu se píše (Bohuš Balajka, 1958), že ve sbírce Host do domu byl Wolker ještě mladý, naivní a plný života. Vlivem zbytkového křesťanského smýšlení zde prý popisuje radostný svět plný lásky a odpuštění. No, to jsem zvědav.
Kdo lidsky cítí, dobře cítí. Wolker cítil a krásně ( leč bolestně) to vyjádřil.
To, že se sociální tématika lehko zprofanovala pro účely zrůdného režimu je věc druhá, ale jaksi vedlejší.
+ Těžká hodina, Tvář za sklem, Oči (O. Lasákovi), Balada o snu (J. Seifertovi), Sloky, Balada o očích topičových
++ Muž
Měla jsem tuhle sbírku básní číst jako povinnou četbu k maturitě, ale nešlo to. Přečetla jsem sotva tři básně a vzdala jsem to. Pro mě to bylo absolutně nepochopitelné a krkolomné.
Kniha přečtená do jedné hodiny, krásně napsané verše, které na sebe navazují. Srozumitelnost a lehká čtivost tuto knihu podtrhuje!
Právě jsem zjistila po přečtení téhle útlé knížečky, že některé básně i znám. Jako školní četbu vřele doporučuji!
Mnohdy až dechberoucí momenty a verše... občas prostřídané proletářskou kýčovitostí. Ale to k tomu patří a celkově byla tato sbírka velmi dobrá a srozumitelná. :)
Pro pesimistu dokonalé.. Na to, jak byl mladý to všechno tak krásně napsal.. má můj veškerý obdiv!
doporučuju!
Básně se daly pochopit a některé byly dost povedené, nejlepší byli o lítosti vojáků, motivy lásky ... nejvíce se mi líbila Balada o nenarozeném dítěti.
Lidé by neměli umírat ve 23. letech. Ještě k tomu když to jsou takoví umělci. Těchto básní se asi nikdy nenabažím.Tak mladý člověk a dokázal pochopit, vylíčit, vysvětlit tolik věcí a pocitů a ještě k tomu v tak nádherných verších.
Ach ano, náš rodák.
S Těžkou hodinou vlastně člověk prožívá nic než těžkou hodinu s někým, kdo zemřel mlád (necelých!) dvacet čtyři let...:-(
Něco jo, něco ne...Škoda, že Wolker umřel tak mlád, vždycky jsem přemýšlela, jak by se jeho poezie vyvíjela nebýt té zákeřné nemoci...
Štítky knihy
lyrika chudoba, bída 20. léta 20. století životní styl sociální problémy životní problémy životní krize poezie proletářská poezie angažovaná poezie klasická literaturaČást díla
Balada o nenarozeném dítěti
Balada o očích topičových
Balada o snu
Báseň milostná
Čepobití
Autorovy další knížky
2008 | Těžká hodina |
2008 | Host do domu |
1999 | Básně |
2004 | Balady |
1964 | Balada o námořníku |
dodnes si pamatuji
dělník se smrtelný
práce je živá
Antonín umírá,
žárovka zpívá
a taky
tady jsou paláce,
tady jsou podkroví,
tady sjou sytí,
a tady jsou hladoví