Tibetské lidové příběhy
Norbu Čhöphel
Norbu Čhöphel věnoval několik let sbírání a zaznamenávání příběhů, tradičně v rodinách ústně předávaných z generace na generaci či vyprávěných profesionálními vypravěči, jejichž tradice však už dnes prakticky vymřela. Příběhy jsou plné princů a princezen, nejrůznějších zástupců zvířecí říše, zlých čarodějnic a obrů, ale i dobrých draků žijících v palácích na jezerním dně. Vyprávění jsou často prostoupena duchem lamaismu, víry tak nerozlučně spjaté se zemí ležící na střeše světa. Publikace patří ke snahám Knihovny tibetských děl a archivu se sídlem v severoindické Dharamsale o zachování a šíření bohaté tibetské ústní lidové slovesnosti.... celý text
Literatura světová Pohádky a bajky Příběhy
Vydáno: 2001 , ArgoOriginální název:
Folk Tales of Tibet, 1984
více info...
Přidat komentář


Knížka používá krásný a místy drsný jazyk tibeťanů, příběhy jsou syrové, ale s trochou znalostí a vcítění do jinakosti této kultury, lze uvidět, jak jsou obdařeny půvabem a duchem. Připodobnila bych to indiánským nebo grónským či eskimáckým bájím a mýtům. Jakoby namáhavý způsob život národa v drsných přírodních podmínkách produkoval syrovější příběhy a humor je taky trochu drsnější. Prostě krása neopracovaného vltavínu.


Příběhy mi přišly víc než "ulítlé". Přinesly mi sice alespoň malé poznání tibetského lidu, ponaučení a lehkého pousmání se, ale byly pro mě zároveň i zklamáním - není jak posunout příběh dál, tak pic dáme tam vraždu. Je v nich spousta nelogiky a nenadálých zvláštních zvratů. Přesto alespoň v těchto příbězích jsem našla zalíbení:
- Král Psí kůže
- Šaphopho a Cchilluglug
- Němá dívka
- Duchaplná nevěsta pro syna ministra Gara
Krásné, strašidelné a poetické příběhy za "střechy světa". Občas ostřejší až hororové.