Tiché dny v Clichy
Henry Miller
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84973/bmid_tiche-dny-v-clichy-84973.jpg
4
102
102
Eroticky laděná próza slavného amerického dramatika srovnává atmosféru Paříže a New Yorku 20. let.
Literatura světová Romány Erotika
Vydáno: 1991 , ConcordiaOriginální název:
Quiet Days in Clichy, 1956
více info...
Přidat komentář
Zážitky spisovateľa z Paríža 20 tych rokov, štvrť Clichy, bohémsky život, štetky, kamaráti, miestami riadna "sprosťárna", ale to sa mi hádam páčilo najviac, hehe...malo to skrátka v sebe atmosféru.
Určitě čtivé, ale i přes útlý rozsah stihne být dost repetitivní.
Svého času musel být Millerův životní styl velmi kontroverzní i lákavý, ale dnes mi ta jeho poloha bohéma, který romanticky zachraňuje prostitutky, přijde spíš nezralá, zcestná a po chvíli dost o ničem. Chápu ale, že je tím pro spoustu lidí zábavný a zajímavý. (v pubertě bych z toho byl na větvi)
Ještě zkusím jeho známější kousky, protože náznaky potentní literatury tam byly, ale trochu se obávám, že tady v kostce odkryl většinu svých "triků".
P.S. to s tím chlebem jsem fakt číst nemusel.
Jo, sloboda. Smutné šlapky. Paríž. Naposledy jak som tam bol, ubytoval som sa na Clichy. Nabudúce zájdem aj na Place des Vosges.
Kniha od Henryho Millera, která se mi nikdy neomrzí. Jednoznačně LA DOLCE VITA!
Osobní autorův pohled na život pařížské bohémy na konci 50. let minulého století. Nevázaný život bez svazujících předsudků, bez plánování a myšlenek na budoucnost. Život plný vášně, vzrušení, optimismu, sexu a milování, okořeněný romantickými zákoutími Paříže, města plného vůní a nádherné, naprosto nezaměnitelné atmosféry. Život v přesvědčení, že i když si svět kope hrob, stále zbývá dost času na radosti, práci i zahálku.
Tuto knihu by možná raději neměli někteří ani komentovat (např. Benzín - Zdravím!), neboť by jejich verdikt bylo pravděpodobně možné a vhodné číst ne po 22. hodině, ale až někdy kolem 3. ráno, kdy i ledviny odpočívají.
Je to erotikuš jednohubka, která je díky Millerově šťavnatému jazyku upřímná a přímočará, i když ne tak syrová, jak jsme například zvyklí u Buka. Je prostě lunatická.
Číst takové knihy a utíkat tím tak trochu od reality má ale jednu výhodu nechytíte kapelníka!
Svoboda, bohémský život, srovnávání Paříže a New Yorku a kopa kurev. Dva kamarádi se protloukají životem se stále prázdnou kapsou a přesto šťastní a svobodní. Třešnička na dortu, kterou nelze opomenout, když milujete beat generation. Vracím se k ní po více než 25ti letech.
Nikdo si na nic nehraje, vše je tak, jak má být, přirozené, patří to k životu, netřeba našlapovat a pohošovat se. Super kniha.
Dobrá jednohubka. Ještě před tim, než začal Rocco Siffredi bořit pražským holkám zadky, si to Henry Miller s kámošem brouzdal Paříží.
Výborná kniha o bohémském životě jednoho spisovatele. Člověk při jejím čtení má chuť se na všechno vyprdnout a užívat si taky tak, co na tom že občas dojdou peníze a nebudete mít co do huby, ale prostě jen tak žít!
Pokud je tohle realita, jsem ráda, že žiju spíše ve snu. A přece je tu něco, co bych z této knihy chtěla ve svém životě také mít. Tu prostou odvahu dělat jednoduše to, co chci, ne "někdy v budoucnu", ale hned, "teď a tady", všem před očima. Z literárního hlediska si potrpím na originální pointy, které pohnou čtenářem; nebo alespoň nějaké pointy... zde jsem nenašla žádné. Ale kniha se čte sama, to se jí upřít nedá.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Obratník Raka |
| 2002 |  Pod střechami Paříže |
| 1994 | Sexus |
| 1992 | Obratník Kozoroha |
| 1991 | Tiché dny v Clichy |
"Dobře se najíst, dobře si popovídat, dobře si zamrdat – je něco lepšího, jak strávit den? Nehryzlo ji svědomí, neměla starosti, jež by nešly odhodit. Plula s přílivem a odlivem, nic víc. Nerodila děti, nepřispívala k blahu společnosti, neměla zanechat stopu na běhu světa. Ale kde se objevila, činila život snazším, půvabnějším, voňavějším. A to není maličkost. Pokaždé, když jsem od ní odcházel, měl jsem pocit dobře stráveného dne."
Tiché dny v Clichy boli mojím prvým kontaktom s tvorbou Henryho Millera. Útla atmosferická knižka, ktorá nezaberie viac ako jeden dlhý letný večer, mi padla do nálady. Podobne, ako u iných amerických autorov 20. storočia (Kerouac, Bukowski...), aj pri čítaní Millerových spomienok si človek nemôže byť úplne istý, či všetko napísané pravda, ale číta sa to veľmi dobre. A nie je to len o sexe...