Tiché roky
Alena Mornštajnová
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Klidná, vlídná kniha, která umožní ponořit se do sebe a pročíst se životem druhých, drobnostmi, radostmi a hlavně tím, že není malých souvislostí našeho života, co je nedůležité pro někoho je důležité pro jiného. Vnitřní zranění, nevyřčená slova. Souznění na konci ve mě vyvolalo lítost, jak mrháme časem nad zbytečnostmi. Mě se kniha moc líbila.
Geniálně vystavěný příběh a skvěle napsáno. Určité věci jsem zažila, takže jsem věřila každému slovu. Když jsem knihu dočetla, chtělo se mi plakat... Málokdy si my, lidé, můžeme stěžovat na osud... Životy máme především ve vlastních rukou...
Oproti Haně je to všechno předvídatelné a řečné "polopaticky". Ocenila bych větší napětí, vyjevování událostí v dialozích, situacích, skládání střípků do mozaiky, ne dva separátní příběhy, které se na konci trochu násilně protnou. Co fungovalo v Haně, tady nefunguje, i když se jedná de facto o stejný postup.
Tak kde začít.. Zbylé tři knihy od paní autorky jsem hodnotila 5*kově. Bohužel ale tahle mi nesedla, ač jsem se snažila.. Bylo pro mě horší ji číst, paní Mornštajnová stále psala moc hezky ale ten příběh mě nějak nesedl. Ale co mě ještě více nesedlo byl konec nedotažený do konce. Velice líto mě bylo Běly, Blanky a Bohdany. :(
Alenu Mornštajnovou zbožňuju. nejen pro to, že pochází ze stejného kraje. Její knihy jsou plné, pro mě, tak silných emocí, že každou přečtu během pár dní a pak mě to strašně mrzí, že už je konec. Tiché roky jsou skvělé.
Knížka byla moc hezká. Příběh byl zase dobře promyšlený. Ale radši mám Hanu a Slepou mapu.
Nádherný, silný, emotivní a smutný příběh! Plný bolesti a zármutku napsaný tak lehce jako by ho vyprávěl sám život. Uvěřitelný ale přesto jiný než příběh obyčejné němé dívky. Toto není moje první ani poslední příběh od autorky.
Krásná, i když smutná kniha. Každý člověk je jiný, chová se nějak z různých důvodu, ale občas by si někdo fakt zasloužil facku.
Krásný, i když velmi smutný, příběh dvou postav - otce Svatopluka a dcery Bohdany, který vás svým dějem dostane. Je to čtení, od kterého se nebudete moc odtrhnut. Je to psáno lehce a člověk lehce uvěří tomu, že tohle se kdysi někomu mohlo stát.
Druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla a jsem nadšená. Zvládla jsem ji v době karantény přečíst za jeden den, tak mě bavila. Doporučuji :)
Opět nádherná kniha od mé oblíbené spisovatelky! Přečteno jedním dechem. Tak jednoduché, přitom tak hluboké a strhující čtení. Krása! Upřímně doporučuji...
Další knížka, kteoru jsem přečetla během karantény a dostala jí od mámy. Jednoduchý děj, ale nepředvídatelný - teda až na pár momentů, ani ty ale neubírají knize na kvalitě a zábavnosti. Přečteno za jeden den a večer, určitě se podívám i na další knihy této spisovatelky.
Opět skvěle napsané, i když do určité chvíle se člověk prostě neubránil srovnání s Hotýlkem a tak nějak si pořád říkal - tohle už znám, teď přijde toto a pak se stane tohle...
No a pak se vám odkryje něco a vy si jenom řeknete - aha tak tohle jsem opravdu nečekal, zase mě dostala :)
A když pak příběh skončí, vy nad ním ještě dva dny musíte přemýšlíte a to už je jasné, že si od paní autorky musíte ještě rozhodně něco přečíst...
Zacetla jsem se poradne, az kdyz uz byl konec a ten stal jakoze fakt za prd :-O. Nicmene se k autorce vratim :)
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Tato kniha samozřejmě je v něčem podobná Haně, ale přitom je tolik odlišná. Nedokážu zvolit správná slova, abych nenarušila křehkost tohoto díla. Tiché roky autorka podává něžně, ale zároveň se spoustou bolesti. Zaměřuje se na období socialismu a hodnoty, které tehdy něco znamenaly. Neznamená ale rodina nejvíc?