Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6824
6824
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Další knížka, kteoru jsem přečetla během karantény a dostala jí od mámy. Jednoduchý děj, ale nepředvídatelný - teda až na pár momentů, ani ty ale neubírají knize na kvalitě a zábavnosti. Přečteno za jeden den a večer, určitě se podívám i na další knihy této spisovatelky.
Opět skvěle napsané, i když do určité chvíle se člověk prostě neubránil srovnání s Hotýlkem a tak nějak si pořád říkal - tohle už znám, teď přijde toto a pak se stane tohle...
No a pak se vám odkryje něco a vy si jenom řeknete - aha tak tohle jsem opravdu nečekal, zase mě dostala :)
A když pak příběh skončí, vy nad ním ještě dva dny musíte přemýšlíte a to už je jasné, že si od paní autorky musíte ještě rozhodně něco přečíst...
Zacetla jsem se poradne, az kdyz uz byl konec a ten stal jakoze fakt za prd :-O. Nicmene se k autorce vratim :)
Waaaau....to sa citalo samo, to bolo tak uzasne napisane a spracovane. Dakujem. Krasny pribeh.
Kniha byla skvela, krasne se cetla a i kdyz jsem pomaly ctenar, precetla jsem ji za par dni a tesila se jak to bude dal. Prozivala jsem osudy postav a litovala jak Bohdany, tak Svatopluka. Chapala jsem proc se chova tak jak se chova. Zakonceni me ale zklamalo, otevreny konec se sem nehodil.
Kniha se čte dobře, ale v porovnání s jinými díly autorky (především Hotýlek) se mi zdál příběh slabší. Při četbě jsem pociťovala lehké zklamání, které zmizelo, jakmile se ke konci knihy b
vyjevil handicap hlavní postavy. Tato skutečnost změnila můj pohled na vyprávěný příběh a celou knihu značně pozvedla.
Příběh se mi strašně moc líbil, ale nemůžu si pomoci, ten konec... Chtěla bych vědět víc.
Skvělá kniha, která byla napínavá od začátku až do konce. Líbilo se mi prolínání kapitol, návaznost a příběh. Rozhodně se ke knize ještě někdy vrátím a zaměřím se na detaily.
Zase mi chybí, že nemohu dát čtyři a půl hvězdičky. Vysoké hodnocení si kniha zaslouží za dojmy, které zanechala, za tu lítost, již jsem nakonec cítila s postavami, které prožívaly každá své trápení. Spolu a každý sám. Naprosto v souladu s tím bylo také střídání kapitol a návaznost poslední a první věty. Ale jedno mi vadilo - až do zlomového okamžiku v životě Svatoplukovy rodiny mi připadalo, že děj sleduji z nadhledu, teprve poté jsem mohla začít vnímat emoce, které oněmi tichými roky přímo lomcovaly. Pěkná knížka.
Plný počet tomu nedám, protože úplně stoprocentní to nebylo. Nicméně jde o opravdu výjimečně krásné čtení, plné poetiky a jemnosti. Příběh byl takový hořko-sladký, ale mnohem příjemnější než ty dnešní krváky a horory. Od Mornštajnové si určitě přečtu něco dalšího, jen co budu mít příležitost.
Druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. (první byla Hana). A opět úžasné čtení, se všemi postavami jsem soucítila a ke konci i slza ukápla. Oproti Haně vůbec nebyla horší, zdála se mi i lepší nebo minimálně stejně dobrá jako Hana. Paní Mornštajnová je skvělá, určitě si přečtu další knihu!
"Cítil se jako ubohá románová postava, která se omylem ocitla v úplně jiné knize, a protože se za ní stránky zaklaply, nezbylo jí než se smířit s novým příběhem."
Knihy paní Mornštajnové se mi už začínají zdát jako sázka na jistotu, když hledáte poutavé čtení o obyčejných lidech, které je neobyčejně napsané. Tiché roky se mi velice líbily, šlo o komorní příběh sledovaný ze dvou perspektiv, plný smutku, ale nepostrádající naději. Ideální čtení na podzimní večery
Moje druhé setkání se spisovatelkou. Mornštajnová umí vyprávět. O obyčejných životech naprosto neobyčejně.
Kniha je velmi poutavě psaná a místy i napínavá. Celý děj začíná narozením Svatopluka do chudé dělnické rodiny s komunistickými názory, v Praze na Žižkově. Sledujeme další osudy Svatopluka - jako manžela a jako problematického otce. Hlavní hrdinkou je ovšem jeho nemluvící dcera, která má také své vlastní kapitoly, události jsou tentokrát podané z jejího úhlu pohledu.
Od začátku do konce se jedná o příběh, kdy nevím, co bude dál. Něco se dá odtušit, postupně se karty odkrývají, každopádně je to od začátku do konce zajímavé a napínavé čtení. Moc mi to bavilo, knihu jsem nemohla odložit. Je fakt dobrá.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Knížka je tak poutavá, že jsem měla problém se odtrhnout. Krásná, bolavá.