Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6789
6789
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Znovu musím paní Mornštajnovou pochválit a poděkovat jí. Tiché roky je kniha s velmi silným příběhem. Svým vypravěčským umem dokáže poutavě zaujmout čtenáře. Dramatický příběh rodiny odehrávající se v 20. století s výborně vykreslenými hlavními postavami okouzlí čtenáře a prožívá ony tiché roky s nimi. Kniha je vyprávěna z pohledů dvou osob, otce a dcery, kteří mezi sebou nemají zrovna harmonizující vztah.. A proč? To tajemství už si musíte přečíst sami.
Výborný literární počin, který doporučuji k přečtení.
Za tento počin skláním se Aleně Mornštajnové až k zemi. Vynikající kniha! Jak mě příliš nestrhla všemi opěvovaná Hana, Tiché roky považuji za mistrně napsaný kus. Velmi se mi líbilo prolínání přítomnosti a minulosti po kapitolách a smekám zejména před závěrem, kde nenastal nabízející se kýč jak bič. Autorka velmi neotřelým způsobem ukazuje, že každá mince má dvě strany. Fandím a těším se na další mornštajnovské čtivo. Pět hvězd!
Zručně a poutavě napsaný ženský román. Nečekejte žádné velké drama, spíš komentované vyprávění jednotlivých událostí s minimem dialogů. Čte se to jako po másle a autorka na nás působí přes city.
Poutavý příběh! Autorka má pro mě velmi čtivý jazyk! Opět jsem se nemohla odtrhnout!!! Mužů se jen těšit na další knihu!
Kniha je rozdělená do kapitol, kde se střídají dvě časové linie, pohled DCERY, a pohled OTCE, i když jde víceméně o vyprávění, přímá řeč se objevuje méně, kniha je ale zajímavě napsaná, a když jsem se konečně sžila s tímto stylem psaní, propadla jsem příběhu, děj vrcholil a já byla v očekávání emocí, ale příběh náhle skončil. Chybělo mi delší vygradování děje, a pozvolné ukončení příběhu, emoce, které v této situaci prostě musely nastat a které člověk očekával a těšil se na ně, aby mohl také uronit slzičku. Škoda.
Moje druhá kniha autorky, po "Haně". Jako pamětník, který prožil většinu této doby, do které jsou oba příběhy zasazeny. Děj odpovídá realitě jak jsme to prožívali. Mistrně zvládnutý jazyk a přesně vykreslené postavy mne potěšily. A navíc v knize je spousta prostoru k vlastním úvahám: jak jsem to prožíval já a jak to prožilo mé okolí. Mně nezbývá nic jiného než jít si opatřit další knihu autorky.
Výborná kniha, dobrý příběh, který se dobře četl. Autorka je prostě skvělá vypravěčka. Jen ten konec... aspoň jednu stránku navíc a jsem spokojená na plný počet hvězdiček:)
Ponuré,smutné z nepříliš šťastných 70. a 80. let minulého století kdý nebýlo normální absolutně nic ..
Další silný příběh, do kterého se člověk začte a čte tak dlouho dokud nedočte. Místy mi přišel neuvěřitelný. Nevím, ale asi bych knihu hodnotila jako nejslabší knihu od této spisovatelky, ale i tak si zaslouží vysoké hodnocení.
Příběh vyprávěný z pohledu dcery a otce opředený tajemstvím, které se postupně odkrývá ve dvou časových i dějových osách, které se nakonec v jednu protnou. Alena Mornštajnová mě baví.
Za mě plu mínus jako kniha Hana. Ze začátku jsem se trochu trápila teda. Pak jsem se celkem začetla, ale ten KONEC?! Totalně uříznuté! To na co čekáte půlku knížky, se nestane. Za mě prostě nedopsané. To mě s odpuštěním NAS**LO! Cítím se tím uřízlým koncem skoro okradená. Víc než 3 hvězdy dát prostě nemůžu.
Co způsobí nevyřčená slova? Jak moc dokáže člověk ublížit svým blízkým? Třebaže to nikdo nechtěl? Nevědomky? Alena Mornštajnová napsala příběh, ve kterém i jedna nechtěná událost dokázala změnit život rodině na několik desetiletí dopředu. Autorka si skvěle pohrála s postavami, vše promyslela do detailu. A přestože se kniha nejeví jako nijaká hlubokomyslná, závěr vše pomíchá a posune o několik latěk výš. Naprosto perfektní kniha!
Ale jako jo, proc ne. Bezne tyto knihy nectu, ale pujceni me donutilo se do toho vrhnout a nelituju!
Úžasná kniha, moc se mi líbila. Možná se mi líbila i víc než Hana - asi tím, že mi byla tématicky bližší. Bližší dnešní době, tomu, v čem žijeme. 5 hvězdiček udělím samozřejmě oběma.
Další skvělá kniha od paní Mornštajnové. Krásně napsaná a se silným příběhem. Nejdříve mě zarazil samotný konec knihy, ale tiché roky jsou hold tiché roky a k vzhledem k velmi dobrému vykreslení všech postav nakonec vůbec nevadí.
Zajímavá sonda do uvažování zapáleného komunisty, jaký vliv mělo na jeho nejbližší a jak se měnilo v čase. Skvělý námět, ale uchopený poněkud nešťastně - už jen strukturou knihy: poměrně krátké kapitoly přeskakují z otce na dceru a na střídačku vypráví jeho a její životní příběh v protivně rychlém sledu, takže než se stihnete zabydlet v jednom, už jste vrženi do druhého.
První zhruba polovina knihy je navíc vyprávěna tak nějak kysele - jako by to vyprávěla zapčklá stará panna, která už ví, jak to dopadne a každou větu otrávila něčím jako "vždyť jsem mu to říkala, ale on měl svou hlavu". Což paradoxně vede k tomu, že buď se začnete toho zabedněného komunisty bezděky zastávat nebo se od téhle "rozepře" odtáhnete, přičemž ani jedno vám asi nepřinese správný čtenářský zážitek.
Zhruba od té půlky je knížka najednou jaksi civilnější, lidštější a má potenciál tu počáteční pachuť přebít.
Ale možná že ta přetrvávající pachuť je právě tím, co autorka chtěla ve čtenáři zanechat. Možná nám chtěla sdělit (připomenout), že dobrými úmysly (=komunistickými ideály) je vydlážděna cesta do pekla a na to bychom neměli zapomínat (protože těch 40 socialistických let nám snad stačilo).
Kniha se střídá po kapitolách vyprávěním dcery a otce.
Bohdana žije v rodinné vilce s popudlivým, nemluvným a často ironickým otcem a nevlastní bohémskou matkou Bělou. O své rodině nic neví, nechápe, proč se otec chová tak, jak se chová a proč se nestýkají s žádnými příbuznými ani známými z minulosti.
Další román Aleny Mornštajnové o vztazích a rodinných tajemstvích mě pohltil a nedovolil mi přestat číst, dokud jsem nebyla na konci a neodhalila celou pravdu.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Druhá kniha od autorky a musím říct, že slabší. Autorka opět odhalila něco nečekaného na závěr. Co se mi moc nelíbilo, tak že se něco hodně opakovalo, třeba véice často pocity a spekulace ohledně vztahu otce a dcery. Jinak se mi ale kniha líbila, hlavně odlahelní na konci. Kniha je plná myšlenek a nevyřčených slov.