Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6789
6789
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Kniha krásně řemslně napsaná, jen vypravěčský styl po přečtení všech předchozích knih paní Mornštajnové už trošku nepřekvapivý. Ale kdybych četl napoprvé až tuto knihu, tak jsem z ní určitě nadšený.
Krásně se četla, výborně vládne jazykem. Návaznost kapitol shodnými souslovími se mi moc líbila,originální. Téma z naši minulosti také výborné. Myslím si, ze se z rodinné minulosti a z minulosti ČR dalo vytěžit ale i víc, ke konci trochu ztrácí dech, méně by bylo více. Čekala jsem nějaké odhalení, zvrat.
Příjemné čtení, paní spisovatelka má talent, čeština krásná, ale kniha nic hlubšího nezanechá, po jejím zaklapnutí můžete v klidu otevřít další knihu
Pokud bych měla srovnávat s dosud čtenými hnihami od autorky a hodnocením, které jsem jim dala (Hana *****, Slepá mapa ****), dala bych asi hvězdy tři. Ale pokud budu hodnotit, bez tohoto zaměření, tak si kniha určitě jen tři nezaslouží.
Kniha se četla dobře, charaktery postav jsou dobře vykreslené. Příběh není nabitý zvraty a událostmi, ale tak nějak na vlnách plyne. Vlastně oceňuji, že místo našlapaného příběhu se tato kniha věnuje niterným prožitkům. Rozhodně stojí za přečtení.
Za mě mnohem lepší než Hana. Kniha jde hlouběji, až do úplného nitra lidské duše. Navíc zde osudy hlavních hrdinů mnohem víc než okolní dějiny ovlivnili oni sami navzájem. Nádherně vybarvená kniha o tom, jak naše myšlenky, představy a očekávání mohou ovlivnit následující život nás i našich dětí. A co se čtivosti, uvěřitelnosti a jazyku týče, opět naprostá špička!
Druha kniha od autorky.
Prvni byla Hana, tato kniha se neda srovnat, bohuzel zaujala me az po polovine, uz jsem ji chtela i odlozit, ale jsem rada ze jsem docetla. Nejak nevim co vic napsat. At si udela obrazek kazdy ctenar sam.
Zajimavy pribeh, velice ctive. Kniha se mi opravdu libila a byla krasne napsana.
Další moc hezké čtení od dobré vypravěčky. Tiché roky jsou hlavně o tom, kolik bolesti a nedorozumění může způsobit mlčení. Nebo částečné mlčení. Každá postava příběhu si nese raneček dobrých i špatných rozhodnutí. Moje sympatie a pochopení postav se vyvíjí tak, jak se příběh odkrývá a propojuje, vysvětluje. Prožila jsem s knihou pěkné chvíle a ještě ve mně doznívá. Ale na Hanu nemá.
Vím, že se opakuji, ale nadále zůstávám naprosto ohromena tím, jak autorka umí používat češtinu a jak skvělou vypravěčkou je. Promyšlený a velmi poutavý příběh.
Špatné to nebylo, autorka psát umí. I poutavě.
Příběhové linky se hezky doplňují.
Nejzajímavější mi možná přišla Běla, jinak takový průměr.
Dějově "jako dění u sousedů." Prostě přes zeď vnímáte, co se děje někde jinde a říkáte si, jak jste rádi, že se máte lépe.
Atmosféru asi nejlépe zastoupila doba "minulého režimu." Odehrávat se to dnes, nebavilo by mě to.
Ticho, které rozložilo rodinné vazby a hořce poznamenalo osudy členů. Postupně jsou odkrývány nezdravé vztahy, zklamání, drama, které zlomí nejen přímé aktéry, ale i život, který teprve vznikne. Objevila jsem autorku, kterou chci více poznat.
Audiokniha, díky níž vyzněla kniha asi lépe, protože zdaleka nedosahuje úrovně Hany ani Hotýlku. Konec týkající se dcery Blanky by si asi zasloužil další kapitolu. Ale jinak je kniha dobře napsaná, jen prostě ty předchozí nasadily příliš vysokou laťku.
Tak nepřečteno, ale doposlechnuto. S rozhlasovým zpracováním jsem byla moc spokojená, několik nocí jsem usínala s Bohdankou a Svatoplukem.
Kniha je nesmírně oddychová až na Blančinu nešťastnou událost, na které je postavena zápletka celých Tichých rocích. Co kdyby se tohle neštěstí nikdy nestalo? Tentokrát si autorka nehrála s našemi pocity, tak jak tomu bylo v dechberoucí Haně. Přestože měly jisté znaky společné například tichý člen rodiny a nedorozumění. V předchozích dílech historie celý děj nesmírně oživovala, dodávala mu na zajímavosti a dynamičnosti. Kdežto Tiché roky se pro mě táhly jako včerejší deštivý den. Do knihy jsem se vůbec nemohla začíst a jen silou vůle jsem dostála konci, který je otevřený a končí otázkou. Vlastně to, co mě nejvíce zajímalo, jsem se vlastně vůbec nedozvěděla. Kniha nebyla špatná, ale nebyla ani dobrá, rozhodně jsem si z ní nesedla na zadek, jako z Hany nebo Hotýlku. Byla vidět usilovná snaha spisovatelky napsat stejně tak dobrou knihu jako její bestseller, a přece v něčem jinou, že se z ní celé kouzlo vytratilo. U mě je úžasná statečná Hanička stále na prvním místě, pak Hotýlek a Tiché roky můj seznam knih autorky Aleny Mornštajnové uzavírají.
I ticho dokáže mluvit. Krásná knížka, která člověka donutí se zamyslet. Zamyslet se nad tím, že nemůžeme nikoho soudit, pokud jsme nešli jeho cestou. Že spousta věcí v životě je jinak , než jak to na první pohled vypadá. Krásné , dojemné vyprávění. A konec? Nádhera.
Audiočetba.
Příběh podmanivě teskný, život navršený tichým smutkem, slovem výmluvně mlčenlivým.
Po dramatu odloučení je první dětské slůvko "mamí" to poslední v životě, to ztracené "tati" je posledním v příběhu.
Story, ve které by mohla špetka radosti udělat i v mlčení pocit prožitého štěstí. (škoda)
Po přečtení Hany, jsem měla v plánu číst i další autorčiny knihy, ale tato mě svým popisem vůbec nezaujala. Nakonec jsem ji četla pouze náhodou, když mi ji známá půjčila. A dobře jsem udělala, protože i přes nezajímavý popis, byla kniha velmi čtivá. Na pozadí socialismu se odehrává velmi zajímavý příběh o lidských vztazích, které jsou mnohdy komplikované. Opravdu doporučuji ...
Knížku jsem měla celkem rychle přečtenou, protože se mi líbí autorčin styl vyprávění. Velmi originální je propojení jednotlivých kapitol, kde poslední věta předešlé kapitoly je zároveň první větou následující kapitoly. Navíc každá kapitola je psána z jiného pohledu otce a dcery a musím uznat, že tento, leckdy komplikovaný vztah, vystihla autorka naprosto přesně. Oba příběhy se vlastně ke konci spojí a je z toho až dojemný životní příběh jedné rodiny. Vše je zasazeno z velké části do období minulého režimu, což přidává příběhu na originalitě a dává nám nahlédnout do duše zapáleného komunisty a jeho osudu. Mistrně napsané a propracované.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Skvělá kniha, napínavá.