Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6789
6789
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
S každou další knihou mě paní Mornštajnová dokazuje, že patří k našim nejlepším současným spisovatelkám. Dokáže výborně vykreslit různé povahy postav a to vše je podáno krásnou češtinou v zajímavém příběhu.
ackoliv jsem v prubehu cteni knihy pocitovala urcite zklamani, ktere ale neumim vysvetlit, nakonec musim s klidnym pocitem a cistym svedomim rict, ze kniha je proste skvela.
mam jen obcas problem se stylem psani podobajicim se jakemusi skolnimu referatu ci co, neumim to blize vysvetlit. autorka opet neuveritelne presne vykreslila charaktery postav, tak presne, ze z nenavisti, kterou jsem citila k hlavni muzske postave, se na konci stal obdiv, pochopeni a litost. umeni chapat a nesoudit je dle meho nazoru hlavnim poslanim autorciny tvorby.
ale je take pravda, ze bych chtela od autorky cist knihu, ve ktere nebude tolik postav a osudu, nekdy je mene vice, i kdyz jak jinak vysvetlit lidska pocinani a konani nez na vztazich a kooperaci s vice postavami.
Zatím jsem od paní Mornštajnové četla Hanu (ta je bezkonkurenční) a teď Tiché roky - kniha se mi také moc líbila, autorka vás dokáže skvěle vtáhnout do dějě, čte se to ,, takzvaně samo,,. Líbí se mi prolínání dvou časový a lidských linek.
Četla jsem od autorky všechny knihy, tahle se mi sice líbila asi nejmíň, ale nevadí :) - pořád to je naprosto bezvadná odpočinková knížka. Abych nespoilovala, asi nejvíc mě frustrovala nevěrohodnost toho, s jakou relativní lehkostí se protloukala životem hrdinka s tak těžkým hendikepem - to na mě působilo nedomyšleně (jak fungovala v každodenních situacích?). Jakoby autorka musela příběh nasadit na "kopyto" hlavního motivu ticha, aby jí držel pohromadě. Recenze v Respektu kritizovala "papundeklové kulisy" a vůbec byla trochu zbytečně jedovatá, ve svém žánru jde ale myslím o velice povedenou knihu.
Je videt, ze pani spisovatelka je i prekladatelkou. Jeji cestina je kraaasna ????
Zajímavý pohled do zklamané, osamělé a nešťastné mužské duše. Malá sonda do pocitů člověka, který věří ideálům, které moc ideální nejsou. O tom je pro mě osobně tato kniha. Příběh otce mě zaujal víc a líbily se mi i kapitoly o jeho původu. Tiché roky v tiché domácnosti s nepřístupným otcem.
Další skvělá knihy od Aleny Mornštajnové. Jen těžko říct, jak to dělá, protože Tiché roky i Hana se zabývají obdobími, která nevyhledávám, ale paní Mornštajnová je pojala tak, že jsem každou stránku přímo hltala. Nebyl absolutně žádný prostor pro nudu. Mnoho překvapení a opět úžasné propracování jednotlivých příběhů postav. Zakončení brilantní. Co víc dodat? Tuto knihu nelze popisovat, ta se musí číst! :) Naprosto doporučuji.
O křehkém vztahu muže a ženy, o složitém (ne)budování vztahu otce a dcery, o složité historii jedné rodiny na pozadí ještě složitější a proměnlivé historii jedné malé země. Kdo ví, jaké je žít za války, normalizace nebo vyrůstat v osmdesátkách, najde s v knize zřejmě trochu víc, než ostatní čtenáři, spatří tam odraz své vlastní životní linky. Najde se v zádumčivých pocitech hlavních hrdinů a možná k němu z nitra promluví jeho vlastní tiché roky, o kterých nahlas nemluvil, ale které nás formují nejspíš dodnes.
Moje první Mornštajnová, kvalitní čtení po všech stránkách, bavil mě námět, příběh, jazyk, celkový styl. Pociťuji velkou vděčnost za to, že u nás takové autory máme.
Všechny knihy autorky považuji za jedničku v české tvorbě. Tento příběh v sobě nese tolik bolesti, zloby a nevyřčených slov...
Poslední kniha od této autorky. Kniha je velmi čtivá a příběh neotřelý. Trochu mě překvapilo zakomponování sociálních sítí. Kniha hezky vypovídá o tom jaký může být vztah otce a dcery v různých dobách a jak se člověk mění v průběhu svého života. Tato kniha určitě stojí za přečtení. Po přečtení všech knih od této autorky můžu říct, že je pro mě číslo 1 a hned za ní je Hotýlek. Děkuji bylo to krásné čtení.
Po Haně je toto druhá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla a opět nemůžu najít slova. Autorka opět nezklamala a její styl vyprávění příběhu je přesně to, co je blízké mému srdci. Oproti předchozí knize se tentokrát jedná o komorní příběh otce a dcery a autorka nás nechává nahlédnout do nitra obou z nich. Děj je skvěle vystavěn a vypointován. A tak, jako nic není jen černé nebo bílé, není v tomto příběhu kladných ani záporných hrdinů - v této knize, stejně jako v životě, je to jenom o různých odstínech šedi.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, úžasný příběh, který vás donutí se zamyslet na tím, v jakém svobodném státě teď žijeme. Přečteno jedním dechem
To tak byva kdyz ma clovek ohromna ocekavani na autorku, kterou vetsina lidi vychvaluje do nebes. Z meho pohledu se jedna o docela dobrou knihu, ale ja cekala, ze tam bude "neco navic" a ono nebylo. Pribeh byl odvypraven moc pekne, ale obcas jsem se musela vic soustredit na vedlejsi postavy, kterych bylo docela hodne a zhorsovalo to orientaci. Dalsi negativum vidim ve zpusobu ukonceni, myslim si, ze by kniha jeste dalsich 100 stran snesla (i vzhledem k tomu jak byla rozjeta) a dost by me pokracovani teto linie zajimalo.
Obdivuji způsob psaní této autorky. Vtáhne vás to do děje tak, že nemůžete přestat číst. Skvělé téma, skvěle napsáno, prostě skvělá kniha. Tleskám :-)
Nádherně vystavěno, dva proplétající se pohledy otce a dcery, kdy postupně minulost doplňuje současnost a osvětluje motivy jednání a chování otce, opět nutí k zamyšlení nad tím, že každý má svůj životní příběh, který člověka může od základu změnit a udělat z něj někoho jiného. Styl autorky mi vyloženě sedí, velmi dobře se čte, kde je třeba detailu, pozastaví se, někde zase přeskočí několik let s lehkostí, že pomalu ani nepostřehnete. Na konci jsem spolkla zklamání, že tam fakt není další část příběhu, ale po zamyšlení mi to vlastně nevadilo, dostala prostor moje fantazie, jak by mohl příběh pokračovat. Po Haně moje druhá kniha autorky a těším se na Hotýlek a Slepou mapu.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Nechcete,aby knížka skončila přitom,ale vás zajímá jak toto dopadne.Moc zajímavý román.