Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6789
6789
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Velmi mi sedí styl psaní autorky, velmi čtivé a všechny příběhy zároveň "posazené" do odehrávající se doby včetně aktuálního dění u nás. Předchozí se mi tedy líbily o kousek víc, ale i tato přečtená na jeden zátah.
Perfektní styl jako vždy, poutavé čtení, výborně vystavěný příběh. Poprvé ale nedávám plný počet hvězd. Konec by byl prima možná do filmu, ale tady mi to přišlo jako násilně utnuté, bez sebemenšího náznaku, jak se vzájemné vzhaty budou vyvíjet. To mě mrzelo. Jinak super čtení, a musím dodat, že pro mě opravdu smutné.
Mám styl paní Mornštajnové moc ráda a ani její nejnovější knížka mě nezklamala, jako pokaždé čtete jedním dechem a nemůžete prostě přestat
Úžasná kniha, kterou jsem měla velmi rychle přečtenou. Nechtěla jsem od ní odejít dokud nebudu vědět jak to dopadlo. Závěr mne mírně zklamal, čekala jsem ještě aspoň na reakci Svatopluka. Obdivuji psaní autorky jak rychle vtáhne do děje a úplně pohltí. V každé knížce hned přilnu k hlavním postavám a prožívám jejich osudy. V této knize mne uchvátilo téma komunikace a jak slova nebo ticho může ubližovat a vést k nepochopení.
Krásný příběh, čtivý. Ve srovnání s Hanou pro mě slabší (možná mou ujetosti na příběhy z války) , ale obě mohu hodnotit jen kladně. Paní spisovatelka píše skvěle.
Bez váhání dávám 5 hvězdiček. Překrásná kniha, hezky a čtivě psaná. Až je mi líto, že jsem ji už dočetla. Jak už bylo zmíněno, líbí se mi, jak každá kapitola končí stejnými slovy, jako začíná ta následující. Velice doporučuji.
Spisovatelka mě opět nezklamala. Zase krásný, poutavý příběh. Po přečtení Hany, Hotýlku a Slepé mapě bych spíše řekl, že tato kniha je ještě vyšší level. Mám rád, když jsou propojeny a střídají se dvě dějové linie. Zajímavé bylo opakování posledních slov předchozí dějové linie s začátkem druhé dějové linie. Jen bych se na konci knihy chtěl dozvědět, jak Svatopluk reagoval na návrat Blanky z emigrace, zda ji odpustil. Možná to schválně autorka nechala na čtenáři, ať sám popřemýšlí.
Opět krásná knížka z rukou paní Mornštajnové!!! Hanu asi jen tak nic nepředčí, ale i tak jednoznačně 5 hvězd!!! Silný příběh, lidsky popsaný...
Bylo mi líto, když jsem to dočetla. Opět výborná, pohodově čtivá kniha. Zajímavý námět. Naprosto uvěřitelný příběh. Vyprávění z pohledu otce a dcery. Originální je, že stejnými slovy, jimiž předchozí vyprávění jednoho z nich končí, začíná výpověď druhého z nich. Nevím, zda to tak autorka zamýšlela, ale mě to připadá, jakoby chtěla naznačit aspoň nějakou (jedinou) podobnost mezi nimi dvěma. Aspoň v těch pár stejných slovech. Nemůžu se dočkat dalšího díla, doufám, že už má paní Mornštajnová něco rozdělané!
Přečteno jedním dechem. Člověka to nutí přemýšlet, jak dokáže zranit nevyrcene. Kdyby si otec dokázal s dcerou promluvit a osvětlit různá nedorozumění, mohli žít úplně jiný život...jen mne mrzí ten konec, zajímalo by mne, zda se konal happy end a všichni si padli do náručí..doporucuji
Nevím, kterak knížku ohodnotit... Kdybych neznala předchozí autorčiny knihy, dala bych bez zaváhání pět *, ale po zkušenostech s Hanou, Hotýlkem a Slepou mapou musím ubrat. Kolik ale ubrat, když je příběh Bohdany a jejích blízkých tak čtivý? Paní Mornštajnová vážně umí! Je vynikající vypravěčka, její příběhy sahající do minulosti, jsou skvěle promyšlené. Možná proto, že tento až do tak daleké minulosti nezapadal, se mi líbil o něco méně. Možná proto, že se mi postavy nejevily tak propracované, se mi líbil o něco méně. Nevím. Na pět bych nehodnotila, čtyři jsou málo, škoda, že nelze dát půl hvězdičky. Za přečtení určitě stojí, paní autorka je opravdu skvělá a já se těším na její další román! :-)
Paní Mornštajnová opět nezklamala. Bylo to zas něco jiného, než v předchozích knížkách. Ale opět úžasné. A zas to zanechalo ten zvláštní pocit, ten na kterým se musí člověk zamýšlet.
Kniha se čte jedním dechem. Autorka dokáže do nejmenších detailů popsat nálady, emoce a myšlenky, které se honí člověku v mezních situacích života. Jako bych byla přímo s postavami v jedné místnosti. Krásná kniha. Navíc věta či slovní spojení, kterým v jedné kapitole končí myšlenky dcery a v druhé začínají myšlenky otce je originální.
Krásná kniha. O tom, jak odlišné je to, jak na vás působí člověk, kterého neznáte a když jeho příběh znáte, hned se na něj díváte s citem a pochopením. O tom, jak může ublížit nevyřčené. O křehkosti duší.....ještě jsem plná dojmů po dočtení knihy. Kniha je čtivá, pohladí, rozjitří, nutí přemýšlet ... Doporučuji!
Osudy jedné rodiny z pohledu dvou generací, vypouští na povrch jedno tajemství, o kterém se nemluví, kdo je, nebo byla Blanka a proč mě babička tak oslovila ? Krásně a s citem paní Aleně vlastím se rozvine celý příběh obyčejných lidí kolem nás. Jen ten konec byl trošku nešťastně utnutý. Krásná knížka.
Opět kniha se silným příběhem o tom, jak může chování jednoho člověka ovlivnit životy dalších lidí. O tom, jak dokáže smutek z něčí ztráty zasáhnout lidskou duši. O tom, jak křehké bytosti jsme. O nenávisti, vzteku a smutku, ale především o lásce...
Paní Mornštajnová má opravdu zvláštní dar vtáhnout diváka do děje, všechno si dokážu barvitě představit a v hlavě se mi příběh odehrává jako film. Je to zvláštní, když si uvědomíme, že stačí shluk menších náhod, které vygradují do momentu, který změní (nejen) váš život.
SPOILER!
Jak už bylo zmíněno v předchozích komentářích, také mě lehce zklamal závěr a zajímal by mě osud Blanky :)
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
S každou knihou od paní Mornštajnové si říkám "ne, takhle je nejlepší". Skvělá práce s jazykem a češtinou, čtenáři není hned všechno sděleno, na důležité informaci si musí počkat. Dokonalé.