Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6789
6789
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Když čtu nějakou knihu, potřebuji kromě vytříbeného jazyka a "silného" příběhu také souznít s postavami. Potřebuji k nim cítit sympatie či antipatie, chci jim fandit, nesnášet je, být na ně naštvaná, litovat je, oblíbit si je tak, že je pak nerada opouštím. Jak se toto nestane, často pro mě ztrácí kniha na zajímavosti, což se událo i s Tichými roky. Postavy v této knížce mi byly zcela jedno, ani jeden z nich mi nepřirostl k srdci, neměla jsem pocit, že bych s nimi chtěla prožívat více stran, naopak jsem se postupně přistihovala při tom, že už se těším, až knížku odložím a pustím se do nějaké jiné. Podobné pocity jsem měla už i u Slepé mapy. Pečlivě vycizelovaný děj, vybroušený do dokonalosti, ale dokonalosti takové, až se pro mě stavá fádní. Celou dobu jsem i tady měla pocit, že autorka jede na efekt, že přesně ví, kam cílit. Že píše jen mozkem a jaksi jí chybí trochu toho srdce. Zase mi chyběla duše a přesah, zásadní otázky a občas nějaké soudy. U knížek potřebuju, aby mě chytly pod žebry a trhly, což se někdy stane silněji, někdy slaběji, ale Tiché roky - ty mě možná jen tak zlehka na žebrech pošimraly.
Paní Mornštajnová svou Hanou nasadila velmi vysokou laťku, ale i tak to bylo moc hezké čtení.
Krásná kniha o tíze nevyřčených slov, minulosti a zároveň o touze bojovat a změnit to. Kniha se četla sama, jedním dechem a moc se mi líbila. Přesto ve mě pořád zůstává pocit, že Slepá mapa mi z knih paní Morsteinové sedla nejvíce.
Povedená kniha, čtivá, přečtena za dva večery. Paní spisovatelka to prostě umí. Mohu jen doporučit.
Skvělé čtení! Nemám co bych dodala. Jednoduše skvělé! Bohdana mi přirostla k srdci. I přes svou plachost to je podle mě silná dívka a osobnost. I Svatoplukovi jsem chvílemi rozuměla a neměla jsem mu jeho chování za zlé. Stejně jako u knihy Hana jsem se musela ptát, co všechno může potkat člověka během života...? Je velice těžké o knize něco říct a neprozradit nějaký spoiler. Mě byl bohužel jeden dost zásadní spoiler prozrazen před čtením, ale i tak jsem si knihu užila a bavila mě. Všem ji mohu doporučit. Užijte si čtení.
Doporučuji, moc se mi kniha líbila. Dva příběhy, které se doplňují jsou čtivé a je mi až líto, jak brzy to skončilo.
Úžasná kniha. Děj je klidný, v pozadí cítíte tajemství a postupně se dozvídáte o vztazích mezi postavami víc a víc. Velice čtivě napsaná a jedna z nejúžasnějších knih, kterou jsem v poslední době četla. Doporučuji.
Další skvělá kniha od Aleny Mornštajnové. Nicméně Hana a Slepá mapa nasadily laťku příliš vysoko, proto 4 hvězdičky. Čtivě a krásně popsaný popsaný příběh, jak už je u autorky zvykem. Celou dobu jsem balancovala mezi pocity naštvání a lítosti k postavě Svatopluka. To dokazuje, jak vás kniha vtáhne do děje.
Paní Mornštajnová UMÍ !!! Každá její kniha je jiná a všechny jsou bezva, senza, jedničky. Opravdu mezi nimi nedokážu vybrat, která se mě líbí víc. Líbí se mě všechny moc a moc. Snad nenechá nás čtenáře dlouho čekat na novou knihu.
Tiché roky jsou opět velice čtivé, opravdu skvělé. Rozhodně doporučuji ke čtení.
výzva 2019 - 19. Kniha poprvé vydaná v roce 2019
Opět dokonalé čtení. Skvělé a velmi čtivé zpracování složitosti rodinných vztahů.
Jenom nevím, jak chápat tak napínavý konec. Že by příprava na pokračování? .. Já tedy doufám, že bude :)
Skvělá kniha, kterou rozhodně doporučuji přečíst. Silný příběh, který je bravurně podaný, dělá z knihy opravdu skvělé čtení.
Paní autorka patří mezi mé TOP autory. Její poslední kniha mě opět potěšila. Ráda prožívám tyto silné příběhy. Tento byl dle mého názoru hlavně o (ne)komunikaci. A vykresleno to bylo bravurně, tíživě, tak, jak to paní autorka umí a čím si mě získala každou svou knihou. Ač mi byl Svatopluk primárně méně sympatický, tak jak příběh postupně odkrýval jeho život, získával si mé pochopení. Znovu musím smeknout před umem paní autorky.
Moje první setkání s autorkou a chápu proč je tak oblíbená. Bylo tak příjemné čtení, že i když jsem vyrazil ven tak jsem stejně myslel na to jak se to bude dále vyvíjet. Několik těch zlomů v příběhu jsem sice tak nějak podvědomně očekával, ale pokaždé mě i tak překvapili. A věřím, že její příští knihu určitě budu číst taky a když čas dovolí tak i ty předchozí.
Tentokrát jsem si myslela, že mě již nedostane. Zase se jí to povedlo. Výborně napsané
Další skvělá kniha od paní Mornštajnové. tato kniha sleduje jednu rodinu, její historii, současnost a později i budoucnost. Pojednává o rodinných vztazích.
kniha přečtená za jeden den. Je to o mlčení, tajnostech a neschopnosti komunikace. Paní Mornštajnová mě opět nezklamala.
Kniha mě potěšila. Je jiná než ty předchozí, avšak neméně kvalitní a čtivá. Příběh zde plyne pomaleji, ale zároveň působí intimněji, soustředí se na prožívání jednotlivce a na rodinné vztahy.
Protože je to první kniha, kterou jsem od autorky přečetla, neměla jsem s čím srovnávat. Možná to je výhoda, možná právě není. Mně se kniha ale líbila, příběh příjemný, plynul, styl vyprávění mi také sedl. Minimálně mě to inspirovalo k tomu, abych se po autorčině tvorbě poohlédla více.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Neposuzovala bych,která autorčina kniha je lepší.Líbí se mi všechny.S Bohdanou jsem soucítila,ale neodsuzovala bych ani otce,postihlo ho v životě hodně ztrát a smířit se s činy vlastních dětí není vždy jednoduché.