Tiché roky

Tiché roky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg 5 6788 6788

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text

Přidat komentář

MartinaP
15.06.2019 5 z 5

Krásně napsaná kniha, postavy reálné, dobře vykreslené a velmi lidské.
Moc zajímavý vícevrstevnatý děj, který do sebe zapadal. Paní Mornštajnové se to zase hodně povedlo.

tannasja
15.06.2019 3 z 5

Chválit Mornštajnovou jenom proto, že se líbí všem? Proč? Mám svůj názor, a ten zní, že se mi její knihy zamlouvají čím dám méně. A moc si rozmyslím, jestli ještě sáhnu po nějaké další. Ano, má pěknou češtinu, ano, umí si pohrát s vyprávěním ... ale když je to vyprávění o ničem, byť psané vybroušeným jazykem, co z toho?


SugarDolly
15.06.2019 2 z 5

Moc nechápu, co by se mi mělo na téhle knize líbit. Přijde mi, že paní spisovatelka začíná žít pouze ze svého věhlasu. Ať napíše cokoli, vždy se najde houf čtenářů, kteří to pochválí, protože to přece musít být dobré, když to napsala autorka Hany ... Omlouvám se všem, koho Nudné roky nadchly, ale mě příliš nezaujaly.

zuzulka77
14.06.2019 5 z 5

Nevím, co víc dodat, zamilovala jsem si styl psaní autorky.

padyska
14.06.2019 5 z 5

Četla jsem před tím jenom Hanu a tohle se mi zdá ještě lepší. Pro mě hodně obohacující vhled do nedávné historie, kterou jsem, ale sama nezažila. Líbí se mi lidskost postav, uvěřitelnost, opravdovost. Jsem ráda za přečtení a doporučuju všem.

lidunka1
13.06.2019

Já jsem knížce pět hvězdiček nedala. Ale co se mi na ní moc líbilo je, že pojednává o komunikaci, tedy spíše nekomunikaci. V kolika rodinách spolu lidé prakticky nemluví nebo jen to nejnutnější? Jak moc chybí sdílení zážitků, starostí, radostí. To je tam vystiženo skvěle.

Pistácie
13.06.2019 5 z 5

Tahle kniha je skvělá. A nepíšu to proto, že to je novinka autorky, která má laťku vysoko. Baví mě, jaká témata autorka vybírá a jak dokáže spojit historii s konkrétními osudy a ukázat tak i mladším čtenářům pohled na dřívější dobu.
Čte se to samo. Hltam každou kapitolu, příběh, a vždycky vzdycham smutkem, když překročím za polovinu. Je neskutečne, kam až může zajít nekomunikace v rodině, neporozumeni, bolest, strach, a další emoce. Jak se člověk dokáže změnit s jednou osudnou nocí a v jaké další zvraty ta jedna chyba vede. Ovlivní to nakonec nejen rodinu a přátelé ale i budoucí generaci. Má to skvělý přesah a zamyšlení. :)

gladya
13.06.2019 5 z 5

Jedním slovem nádhera.

Co mě nejvíc zaujalo? Všechny postavy jsou lidé z masa a kostí. Všichni udělali chyby. Nebo byla chyba, že něco neudělali. Všem hrdinům čtenář rozumí. I těm, s kterými nesouhlasí, kteří mu jsou protivní. U všech je jasné, proč jsou takoví.

Třeba s tak skvěle napsanou postavu "věřícího" komunisty (věřícího ne v boha, ale komunismus) jsem snad jinde nesetkala.

Až někdy ve dvou třetinách mi došel význam názvu. Tiché roky jsou vlastně tiché ve dvojím smyslu.

maja11231
13.06.2019 4 z 5

Dobrá kniha, kterou jsem si ráda přečetla.

mata57
13.06.2019 2 z 5

Roky byly tak tiché, že jsem u nich málem 2x usnul. Připadal jsem si jak "kádrovák" (dnes personalista) čtoucí nezáživné životopisy. Před Hanou smekám, je jak dobře upečený chléb, pět hvězd zcela zaslouženě. Ale toto je pro mne konfekce z dob minulých, či síťovka gumových rohlíků...

Danka1975
12.06.2019 4 z 5

Teda, nemá to holka jednoduché (myslím to s nadsázkou, paní Mornštajnová :-). . ) a těžké to mít budete s další a další knihou, neb laťka je po všech Vašich titulech nastavena velice vysoko!! Před čím ale smekám, že kvalita je zachována a upřednostňována před kvantitou. Aspoň tak to vidím já!!! :-). . . Za mě jste nálepkovaná "Mornštajnová = sázka na jistotu!!!!" Lehkost, nenucenost, popis pocitů, že věříte opravdu tomu, že popisujete chlapa, dítě, ženu, prostě Vám to věřím a přeskakovat písmenka a nedej bože stránky, to je sprosté slovo :-)!!!

Fakt je, že "Hana" jakože bomba!!!! :-), ale vše ostatní taktéž a nechci srovnávat hrušky s jabkama, i když tohle mi trochu připomínalo Hotýlek :-). Vše určitě bylo napsáno, komentováno. Já dala knihu na dva zátahy do dnešních ranních hodin, takže asi tak!!! Jen tak dál, houšť a větší kapky :-)!!! Díky

konvalinka2
11.06.2019 5 z 5

Příběhy Aleny Mornštajnové jsou si podobné. Zobrazují naše životy, naše zápasy, hledání štěstí, naše prohry i výhry, potřebu vzájemného pochopení, lásky a odpuštění. Skvělá paní spisovatelka.

leny.wood
11.06.2019 4 z 5

Příběh se čte lehce, až se jen těžko věří, co je jeho obsahem a vlastně i sdělením. Mj. jsem si odnesla, co vše může v rodině napáchat náhoda v kombinaci s neupřímností.

yogaboy
11.06.2019 5 z 5

Wow! Tohle je jedna z nejknih co jsem za poslední roky četl. Čte se to samo od prvniho řádku.
Osud jedné rodiny tak jak je vyobrazen je tak živý, že ve mě bude rezonovat dlouho. Za mě masterpiece.
Vrtá mi jen hlavou proč nakladatel má potřebu obálku knihy zkazit podbízivým nápisem "od autorky bestselleru Hana" . To snad neví v dnešní době snad jen ignorant kdo je Alena Mornštajnová. A kdo nečetl Hanu tak tomu to stejně nic neřekne. Nechápu.
Nicméně na další knize už bude "od autorky bestselleru Tiché roky" protože tohle je snad ještě lepší než Hana.
Za mě velké Diky paní spisovatelce.

vekune
11.06.2019 1 z 5

Tak to bylo ale hodně špatný. Ani silný příběh, ani silné či zajímavé postavy. Plytce a povrchně plynoucí cosi...Je fakt, ze autorka mi hodně nesedla, Hana se mu nelíbila a zbytek mě vůbec nezaujal. Všechny postavy jsou si dost podobne a styl je úmorně stejně nudný.

zpevSusannah
11.06.2019 4 z 5

Nevím.. Asi nebylo úplně nejlepší sáhnout po této knize hned po Haně. Stále mám totiž v sobě silné vzpomínky, které ne a ne odeznít. Tiché roky jsou opravdu tiché a Hanu nepřekřičely.
Přesto ale musím tento kousek opět ocenit. Alena Mornštajnová je prostě kouzelnice se slovy a dokáže i ledovcem pohnout. Obdivuji, jak ladně umí do příběhu zanést opravdovou lidskost a tím vypustit lavinu emocí na srdce čtenáře. Obyčejný příběh se tímto stává zcela vyjímečný.
Jsem vážně ráda, že jsem tuto spisovatelku objevila. Těším se na další hodiny strávené ve spárech slov z pera paní Mornštajnové.

Stekl
11.06.2019 5 z 5

Paní Mornštajnová je prostě úžasná autorka! Vrchol současné české literatury, alespoň podle mě. Komorní rodinné drama, vlastně obyčejný příběh, ale o to víc právě člověka zasáhne. Výborně napsané, nedá se přestat číst, postavy báječně vykreslené do hloubky. Paní Mornštajnová, děkuji, že píšete...

zuzulique
11.06.2019 4 z 5

Požičiam si jednu vetu z recenzie, ktorú som čítala nedávno a úplne sa s ňou stotožňujem: "Mít talent lehce psát – dar i prokletí…"
Musím povedať, že som v rozpakoch. Očakávanie boli veľké, no neboli naplnené. Síce sa mi páčilo, že Mornštajnová opustila tie "rozmachlé" príbehy s desiatkami postáv a la Hotýlek a Slepá mapa a napísala komornú "drámu," no mala som pocit, že som niečo podobné čítala už niekoľkokrát. Motív mlčania a neporozumenia je taká bežná vec v živote každého človeka, neexistuje snáď nikto z nás, kto by sa s niekým vo svojom okolí (aj veľmi blízkom) nerozprával, resp. ho nejakým spôsobom ignoroval, aj dobrovoľne. A naše rodinné vzťahy nie sú ani zďaleka ružové a mohli by sme o nich napísať podobné "drámy."
Čítalo sa to výborne, ľahko, možno až príliš. Miestami som skĺzala k rýchlemu čítaniu, čo vôbec nie je dobré znamenie. Prvá polovica románu ma bavila viac, druhá, predvídateľná, už menej. Ani záver neohúril, i keď som čakala, že aspoň ten mi vytrie zrak.
Dávam 4* iba preto, že som dala Hotýlku a Slepej mape 3* a Tiché roky považujem za lepší román.

Pavlína79
10.06.2019 5 z 5

psát o těžkých časech lehkou rukou, to je umění ... krásný příběh - ani si člověk nevšimne, jak život umí být krutý ....

raty
10.06.2019 5 z 5

Jsem moc ráda, že píšete paní Morštajnová