Tiché roky
Alena Mornštajnová
Čo všetko nevieme o svojich najbližších. Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“? Popritom sa odvíja príbeh Svatopluka Žáka, oddaného komunistu, ktorý celý život zasvätil budovaniu socializmu, láske k svojej prvej žene a dcére, ktorých budúcnosť mala byť rovnako žiarivá ako hviezda na červenej zástave. No ako sa vraví: Ak chcete rozosmiať Boha, povedzte mu o svojich plánoch. A tak sa v jednom okamihu obidva príbehy prepájajú do jedného a ukáže sa, že nič nie je také, ako sa doposiaľ zdalo, a už vôbec nie také, aké by to malo byť. Nový román Aleny Mornštajnovej je iný ako tie predchádzajúce. Nejde tu o veľkú historickú tému, ale o intímnu rodinnú drámu, kde hlavnú úlohu nehrajú veľké dejiny, ale náhody a ľudské charaktery. Tak ako aj v románe Hana však ide o silný, strhujúcim spôsobom vyrozprávaný príbeh, ktorý si podmaní čitateľa od prvej do poslednej strany.... celý text
Přidat komentář
Celkem čtivá kniha, chtěl jsem vědět jak to celé dopadne. Nicméně charakter pana Svatopluka by se dal shrnout velmi lakonicky - asociální magor. Celý závěr je dost ujetý a nelíbil se mi.
Pokud se chcete uvalit do solidní deprese, tak je to zdařilé dílo ;-)
Z této knihy jsem stále v rozpacích. Spisovatelka skvěle píše, čte se to samo. Období i životní osudy, byly zajímavé. Střídání dvou linek, které se po čase propojí, také. Postavy ale nebyly dostatečně uvěřitelné a do knihy se tak nedalo naplno vcítit. Nejvíc mě naštval konec. Nejsem proti otevřeným koncům, ale tady to, podle mě, byl vyloženě špatný krok. Kniha se konečně víc rozjela a někam směřovala a najednou nic, konec… pro mě celkem zklamání.
Byla to již několikátá knížka této autorky a oceňuji, že každá knížka byla jiná. U některých oblíbených autorů se mi stává, že jak už znám jejich styl, tuším dopředu, jak to dopadne. Ne tak u paní Mornštajnové.
Dva příběhy - otce a dcery, které se v určité chvíli propojí byli vynikající. Nechci tu do toho plést politiku, ale ač jsem zarytá antikomunistka, po přečtení tohoto románu bych některé koministy dokázala i pochopit. Jejich neochvějnou víru ve stranu apod.
Každopádně doporučuji k přečtení a ať si každý udělá obrázek sám.
Tahle knížka mě dostala! Nemohla jsem se odtrhnout, hrozně mě zajímalo, jak to bude dál... Hrozně bych se chtěla více rozepsat, ale prozrazovala bych to důležité. Tak snad jen to, že určitě stojí za přečtení.
Smutný příběh plný smutných duší. Není to úplně oddechové čtení, ale za přečtení určitě stojí.
Po dlouhé době jsem opět šáhla po knize od paní Mornštajnové a WOW, to zase bylo něco.. Smutný ale zároveň moc hezký příběh jedné rodiny. Přečteno za den. Jedna z nejlepších knih za poslední dobu.
Další autorčina kniha, která mě zcela pohltila. Líbí se mi jak autorka vypráví děj z pohledů více hrdinů. Moc se mi líbilo, jak se postupně odhaloval příběh a důvody jednání jednotlivých postav.
Po zaklapnutí každé knížky od autorky se ve mně rozlívá takový zvláštní pocit melancholie. Její příběhy jsou vždy tolik hořkosladké, že ještě nějakou dobu po dočtení, jakoby doznívají.
Moje třetí knížka od paní Mornštajnové a určitě se zařadila na top příčku. Přečteno prakticky na posezení, vůbec nešla odložit. Jen v mém vydání chyběly celkem klíčové 4 stránky, to mě trošku rozladilo :D
Hodnocení 3,5
Tato kniha od p. Mornštajnové mě zasáhla zatím nejméně ze všech, které jsem dosud poslouchala. Nicméně přednes v podobě Miroslava Hanuše a Kláry Suché je excelentní a poslech mě bavil.
Jak už je u autorky zvykem, sledujeme osudy jedné rodiny z pohledu několika osoba. V Tichých rocích jsou vypravěči Svatopluk a jeho dcera Bohdana.
Svatopluk je oddaný a velmi zapálený komunista. Když jeho rodinu postihne nečekaná tragédie zhroutí se mu celý svět a musí přehodnotit svůj dosavadní život.
Bohdanka je tichá dívka, která vyrůstá s nevlastní maminkou a nedokáže proniknout do světa svého odtažitého a náladového otce.
Když ji umírající babička osloví jiným jménem, je to jako by nadzvedla víko Pandořiny skříňky.
Otcova minulost skrývá mnoho tajemství, o kterých jeho dcera nemá ponětí. Má jisté domněnky, tušení, ale pravda se odhaluje velmi pomalu.
Je to o rodině, důvěře, lásce, ale také o smrti a vyrovnání se s ní, o komunismu a životu v něm.
Je to smutný příběh, plný naděje. Ale nemohu si pomoct, pořád jsem měla dojem, že autorka jakoby klouže jen po povrchu. Svatopluk je hodně uzavřený do sebe a je škoda, že jeho emoce nejdou více ven. Ke konci jsem čekala nějaké wau rozuzlení, jak to p. Mornštajnová umí, ale dočkala jsem se podivně otevřeného konce.
Touto knihou jsem se spíš protrápila než pročetla. Mornštajnová to umí i lépe.
Příběh byl zajímavý, ale nesedl mi styl, jakým to bylo napsané.
Moje první Mornštajnová a rozhodně ne poslední. Kniha se mi velice líbila. Smutný a krásně vykreslený příběh
Velmi vydařený příběh o bolesti, smutku, ale i o silné vůli, přesvědčení v lepší zítřky. Tiché roky působí jako jedna velká rodinná tragédie, ale na druhou stranu postava Bohdanky nám ukazuje sílu a odhodlání. Pěkný příběh
Ploché, popisné a jednoduché vyprávění, vůbec se mi to nelíbilo, nedočetla jsem.
Téma zajímavé, ale ten styl mi vadil.
Další krásný a dojemný příběh od autorky, plný smutku, utrpení a lásky od kterého jsem se pořádně nemohla odtrhnout a kdybych mohla, tak bych knihu přečetla jedním dechem. Jen je škoda, že kniha dál nepokračuje a má otevřený konec jako kdyby měl přijít druhý díl nebo ještě jedna kapitola, ale už nepřijde. Všem velice knihu doporučuji!!!!
Od první stránky poutavý, krásným jazykem napsaný příběh o obyčejné rodině, nevyřčených slovech, trápení, vzájemném neporozumění, ale i lásce. Citlivý a nenásilný styl vyprávění zanechává dojem uvěřitelnosti. Dojemné, ale bez kýče, opravdové, lidské - to, co život píše sám. Záležitost na dva večery.
Tolik bolesti na "pár" stránkách.
Neumím, a ani nechci, si představit, jak moc muselo dítě jako Bohdanka trpět. Moc si přeji, aby na světě nebylo žádné takové dítě, které by se dostalo do takové rodiny. Otec naprosto selhal a měl by si dát tolik facek, kolik by jenom ustál a pak ještě aspoň dalších 100. Bohužel ani spása jménem Běla či Martin mi nezalepili ránu na srdíčku, kterou Bohdanin otec způsobil.
"Nádherný", silný, hluboký příběh. Paní Mornštajnová ví, jak zaujmout, o čem psát a také ví, kdy skončit. Stejně jako většina čtenářů, tak i já na konci knihy byla naštvaná a v duchu křičela, že jsme knihu zaklapli s tak moc otevřeným koncem. Všichni jsme na ten moment čekali a ono nic. Možná je to tak i lepší, nemyslíte?
To teda byl úchvatně vykreslený příběh na depresi :-D A k tomu "podle skutečných událostí". Čteno na Čtenářskou výzvu. Díky moc za rozšíření současných literárních obzorů.
Skvělá kniha jako všechny autorčiny knihy, kniha se dobře četla a nutila číst dál, smutný rodinný příběh, jen škoda, že konec zůstal otevřený.
Další skvělý příběh od Mornštajnové. Ačkoliv jde o smutný příběh, četl se velice dobře za dva dny přečteno.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Na knížce mě opět zaujala už obálka i další ilustrace uvnitř, také podobná kompozice knížky, kdy postupně odhalujeme víc a víc z minulosti, názvy kapitol i jejich propojení stejnými slovy je zajímavé, stejně tak jejich různá forma vyprávění. Knížka je velmi dobrá, rodinné drama dává mnoho podnětů k zamyšlení. Doporučuji, přečtete rychle.