Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497687/bmid_tiche-roky-bM7-497687.jpg
5
6932
6932
Čo všetko nevieme o svojich najbližších. Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“? Popritom sa odvíja príbeh Svatopluka Žáka, oddaného komunistu, ktorý celý život zasvätil budovaniu socializmu, láske k svojej prvej žene a dcére, ktorých budúcnosť mala byť rovnako žiarivá ako hviezda na červenej zástave. No ako sa vraví: Ak chcete rozosmiať Boha, povedzte mu o svojich plánoch. A tak sa v jednom okamihu obidva príbehy prepájajú do jedného a ukáže sa, že nič nie je také, ako sa doposiaľ zdalo, a už vôbec nie také, aké by to malo byť. Nový román Aleny Mornštajnovej je iný ako tie predchádzajúce. Nejde tu o veľkú historickú tému, ale o intímnu rodinnú drámu, kde hlavnú úlohu nehrajú veľké dejiny, ale náhody a ľudské charaktery. Tak ako aj v románe Hana však ide o silný, strhujúcim spôsobom vyrozprávaný príbeh, ktorý si podmaní čitateľa od prvej do poslednej strany.... celý text
Přidat komentář
Je to bezesporu dobrá kniha, ale upřímně řečeno v Haně dosáhla Alena Mornštajnová takového vrcholu, na který zatím čtenáři žádné jiné její knížky, včetně Tichých roků, ani nedohlédnou.
Aspoň já to tak vidím.
Již druhá kniha od spisovatelky Aleny Mornštajnové, kterou jsem přečetla - Tiché roky.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nestává se mi často, že bych se začetla tak, že zapomenu i na čas, kdy už bych měla jít spát a tato kniha na mě měla přesně tento efekt.
Po knize Listopád se jedná opět o velmi silný příběh. Kniha vypráví o životě zakřiknuté dívky Bohdany, která pátrá po tom, proč je její tatínek takový mrzout, proč se museli přestěhovat z Prahy a možná i po tom, proč je ona sama “jiná” a od dětství nemluví.
Skvěle napsaná kniha. Oceňuju velmi propracované a uvěřitelné postavy - chování lidí, které by člověk jednouše odsoudil, dávalo při odkrývání jejich životního přběhu smysl a vedlo mě k většímu pochopení. Mimochodem - v knize vůbec nebyla přímá řeč, a ani bych si toho nevšimla - tak dobře je to napsané. =)
Moc dobrá kniha,četla jsem a četla,nešlo odložit knihu.Byls jsem moc zvědavá,jak příběh dopadne,ale konec mě trochu zklamal,...Pro mě byla "Hana"lepší kniha.
Asi som do Mornštajnovej. Asi určite. Opäť raz sila. Naozaj si to chcete prečítať! Príbeh zasadený do prostredia rokov socialistických a československých, o tichých hrdinoch, sklamaných ideáloch a zarytých presvedčeniach.
Ani tato kniha od paní Mornštajnové mě nezklamala. Je to nádherně napsaný příběh, který mě donutil se zamyslet nad vlastní rodinou a vztahy mezi jednotlivými členy. Na konci jsem se neubránila dojetí. Doporučuji
Jako vždycky, úplně obyčejný příběh úplně obyčejných lidí který vás ale strhne od první stránky a nepustí. Děj se dá úplně krásně předvídat ale stejně knihu potřebujete dočíst co nejrychleji. Tenhle styl psaní je tak zvláštní že z úplně prostého příběhu dokáže udělat strhující vyprávění.
Moje třetí kniha od Mornštajnové, zatím se hned po Haně řadí na druhé místo. Tady ty rodinné, psychologické dramata mám moc ráda. Zdánlivě dva nesouvisející příběhy splynou v jeden a nabere obrátky.
Příběh je opravdu čtivý, kniha je plná života. Skvěle zpracované a nebál bych se slova fascinující.
Uf, tohle byl zážitek. K přečtení mě navedla Čtenářská výzva 22, neb paní autorka je přesně o 22 let starší než já. Ne že bych se k tomu jinak nedostala, on by ten čas přišel, ale výzva to urychlila.
Byla to možná nejrychleji přečtená knížka za tenhle rok - trvala mi asi 4 hodiny. Přispělo k tomu, že je krásně, čtivě a plynule psaná... a děj je nesmírně přirozenej. (V jedné chvíli jsem si řekla "počkat, to jako fakt?" a jala se listovat celou knihou nazpět - jen abych ověřila, že to tak fakt je. A ono jo. Něco tak divnýho a přitom podanýho tak nesmírně přirozeně, že si toho ani nevšimnete? To je hodně velkej autorskej kumšt.)
Co mě ale hlavně hnalo dál, byla nesmírná touha rozplést osudy té divné a smutné rodiny. Nebudu říkat, že mi to v něčem hrozně nepřipomínalo rodinu moji. Rezonovala tam témata, která mi jsou blízká - vztah otce a dcery, touha po klidu a tichu, otázky rodičovství, osamělosti, smutku, zatvrdlosti a odhánění od sebe. Mám nesmírně ráda knížky, v nichž postavy řeší to, co já, projdou si proměnou... a já tu proměnu jdu s nimi a vidím, že když to jde někomu jinému (byť třeba v knize), tak to možné je... a třeba to jednou čeká i na mě. Jen ta moje cesta bude jiná... ale to neznamená, že nemůže vést k něčemu podobnému.
Nádherná a přitom syrová a jaksi pravdivá knížka. Už dlouho se mi nestalo, aby se mi při čtení objevilo v očích něco jako zvlhnutí. Tady jo. Pět hvězdiček a seznam toho, co si chci koupit.
Přečteno doslova jedním dechem..ne že bych u paní Mornštajnové čekala něco jiného :) Velmi čtivý příběh o osudech jedné rodiny napříč časem. Skvěle vykreslené charaktery všech postav a za mě hlavně i krásný a dojemný konec. Nemůžu nic než doporučit všema deseti :)
Skvělá kniha provázaná mlčenlivým dramatem rodiny Žákových. Příběh z více linek a pohledů dcery a otce je smutný, ale velice čtivý. Smekám a paní Mornštajnovou obdivuji. Četl jsem Hotýlek i Hanu, ale na knize Tiché roky mi něco učarovalo, asi ta pohnutelnost Bohdanky a Svatopluka, jejich osud a životní hledání cesty k sobě navzájem.
Další mnou přečtený počin od bravurní spisovatelky. Ty její romány se tak lehce a krásně čtou. A jsem moc ráda, že se autorka vydala i trochu jiným směrem a zaměřila se zde spíše na rodinné vztahy než historii. Bylo to příjemné osvěžení.
Pani Mornštajnovou mám moc rada. Kniha nezklamala. Ale z důvodu recenzí nebudu riskovat koupi knihy Listopad.
Opat jeden dychberuci pribeh, majstrovsky napisany. Pohlad na tu istu situaciu ocami dvoch ludi, z jednej rodiny a predsa dvoch rozdielnych svetov. Traumy a neistoty detstva idu s nami cely zivot, niekto sa dokaze vzopriet a niekto trpi cely zivot - ticho, obrazne aj doslova. Skvela spisovatelka, hlboky obdiv.
Myslím,že hodně dospělých se v této knize pozná,protože si nesou "jizvy"z dětství.Jen ten čas už se pak nedá vrátit.Nezbyva,než se smířit ,odpustit,poučit se a jít dál
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Konečně jsem si doplnila rest - přečíst tuto knihu, která už vyšla před více než 3 roky a jako jediná mi od autorky chyběla. A řadím ji jako nejoblíbenější hned po Haně - krásná kniha.