Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532045/bmid_tiche-roky-65c9dc4125fa0.png
5
6877
6877
Co všechno nevíme o svých nejbližších? Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázet bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka. Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že "malá" osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Hanuš , Klára Suchá
více info...
Přidat komentář
No jo, Mornštajnová .. zase kulervoucí doják a emoční lavina, jak jinak. A nejvíce mě fascinuje, že toho efektu dosahuje bez jakéhokoli tlačení na pilu, její psaní je civilní a uvěřitelné, ale zároveň hluboké a jde až na dřeň. Tato autorka pro mě na české scéně naprosto vybočuje a po několika přečtených románech nemám pochyby o tom, že stojí za to si od ní koupit jakoukoli knihu a vždy to bude kvalita.
Opět naprosto skvělá kniha,která se četla moc hezky.Těším se na další knihu od autorky...
Moc krásná kniha, jakožto asi každá od paní Mornštajnové, musím doplnit ještě i těch pár, co jsem zatím nečetla :) Takhle ukončený závěr mi hrozně připomněl Murakamiho, u něj taky pokaždé, když chci vědět, co bylo dál, to takhle skončí :) Ale u paní Mornštajnové mám hrozně ráda, jak se všechny příběhy ke konci krásně spojí, dokáže životy rodin vždycky tak komplexně vykreslit, i když na pozadí nějaké tragické události, ale to je přesně to, co čtenáře upoutá..
Výborná kniha. Příběh, který má dvě časové linky je čtivý, trochu tajemný, má spád a dává prostor k zamyšlení. Vřele doporučuji.
První setkání s Alenou Mornštajnovou a musím říct, že mě to bavilo :) Příběh opravdu tajemný, vyvolával zvědavost... motivy z dob socialismu mám ráda. Škoda, že nevíme, jak to přesně dopadlo :D
Příběhy v knihách Aleny Mornštajnové mají duši. Ačkoliv čteme o nelehkých osudech lidí různého věku, něco je spojuje... Těžká doba a vypořádání se se svým životem dle možností daného místa a většinou státního nastavení. Opět silný příběh obyčejných lidí v proudu času.
Kniha o nešťastných lidských osudech. Nejsmutnější na tom je, že to nejvíc schytají ti, kteří za nic nemohou. Někteří lidé by neměli mít děti.
Mě tohle prostě baví, první co mě ale napadne je to, že kniha končí v příběhu zoufale brzy. Projdeme s hlavními hrdiny několik generací, ale stejně bych chtěla prostě vědět víc. Tyto postavy byly fakt opravdové se všemi kladnými i zápornými vlastnostmi a i s nepřátelským, zapšklým a namyšleným komunistou Svatoplukem prostě člověk musí někdy soucítit.
První kniha od paní Morštajnové....byla jsem natěšená, každý o ní mluví, každý ji čte...tak to asi bude výjimečně talentovaná spisovatelka...vypravěčka...Ufff, ač jsem docela velká čtenářka, těch 295 stránek bylo náročných.... NE, NELÍBILO SE MI TO....Velmi slabý podprůměr...omlouvám se každému, kdo si toto čte a koho svým hodnocením naštvu....Ač je mi paní Alena moc sympatická, alespoň tedy na fotkách...její dílo (tedy konkrétně toto) nestojí za moc... Jak tu někdo už psal...je to MDLÉ A O NIČEM...... :-(
(...problém asi bude, že jsem asi tak o dvě dekády mladší, než autorka...a asi chápu, že na rozdíl ode mě spousta čtenářů zažila to, o čem píše, možná se s tím dokonce dokáží i ztotožnit....a tedy v tomto příběhu našli zalíbení...)
Co ALE VELMI OCEŇUJI, NEZAHLÉDLA JSEM V KNIZE JEDINOU HRUBKU..což se kór v dnešní době dost cení...nebo alespoň já to cením.....)
Všichni mi říkali, že Hana je bezkonkurenční. Byla skvělá, tak jsem si po jejím přečtení chtěla půjčit Listopád, ale nebyl k dispozici, tudíž se mi dostala do ruky tato kniha. Díky Bohu za to, dlouho jsem při dočítání knížky neměla slzy v očích. Silná, dojemná... Asi o tomu není potřeba víc dodávat. Za dva dny přečteno.
Četla jsem se zatajeným dechem.
Tolik promarněných let, kdy k sobě otec s Bohdanou nemohli najít cestu. Bylo mi to líto.
Bylo mi líto Bohdany, nemohla tušit proč je otec takový.
Na otce jsem byla vysloveně naštvaná, on byl ten dospělý, na něm bylo, aby se postaral o své dítě.
Ale opravdu mě kniha vtáhla.
Je to už moje třetí setkání s Alenou Mornštajnovou, a potřetí tleskám.
Naprosto úžasná a čtivá kniha. Jedna fatální událost zničí životy jedné rodiny, pokládám si otázku jak by to mohlo pokračovat.
Fun fact: Předevčírem mě někdo s komunikací přirovnal k Bohdaně. Ne opravdu nejsem Bohdana. Komunikuji a určitě jsem neměla podělanej život jako ona.
Ta kniha byla skvělá, takový nijak nepřikrášlený tvrdý skok do životů rodin z minulého režimu. Jediné co, tak jsem asi neměla od spisovatelky první číst Hanu. Ta pro mě nastavila žebříček asi až moc vysoko
Kniha velmi čtivá, ze začátku slabší potom se vše vyjasní, ale po celou dobu čtení této knihy mě provázela taková zlost na téměř všechny postavy až hrůza. Svatopluk jakožto otec dvou dcer je naprostý sobec který všem dává vše za vinu, první oprsklá dcera která si může vše dovolit téměř dost toho zavinila, Matka Eva přes svou nemoc vše vzdala a nejvíc mi bylo líto staré matky od Svatopluka protože i když byla tvrdá tak nebýt ji tak by druhá dcera Bohdana skončila kdo ví kde, potom samozřejmě ubohá a hodná paní učitelka Běla a dětství co měla malička Bohdana bylo hrozné. Tolik nenávisti, zášti jak se to jen v jednom člověku může usadit. Příběh byl velmi tvrdý a vím že znovu si ho už nepřečtu.
Konečně jsem si doplnila rest - přečíst tuto knihu, která už vyšla před více než 3 roky a jako jediná mi od autorky chyběla. A řadím ji jako nejoblíbenější hned po Haně - krásná kniha.
Je to bezesporu dobrá kniha, ale upřímně řečeno v Haně dosáhla Alena Mornštajnová takového vrcholu, na který zatím čtenáři žádné jiné její knížky, včetně Tichých roků, ani nedohlédnou.
Aspoň já to tak vidím.
Již druhá kniha od spisovatelky Aleny Mornštajnové, kterou jsem přečetla - Tiché roky.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nestává se mi často, že bych se začetla tak, že zapomenu i na čas, kdy už bych měla jít spát a tato kniha na mě měla přesně tento efekt.
Po knize Listopád se jedná opět o velmi silný příběh. Kniha vypráví o životě zakřiknuté dívky Bohdany, která pátrá po tom, proč je její tatínek takový mrzout, proč se museli přestěhovat z Prahy a možná i po tom, proč je ona sama “jiná” a od dětství nemluví.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Jak je u paní Mornštajnové běžné když její knihu vezmete do ruky tak už jí nedokážete prostě odložit a Tiché roky opět toto pravidlo potvrzují.....
Krásně napsané, smutné a emočně... no náročné...
Mnohdy stačí jen svým blízkým říci co cítíme nebo požíváme, co nás trápí. A ušetříme svým blízkým i sobě spoustu bolesti a smutku který může trvat roky... DOPORUČUJI