Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532045/bmid_tiche-roky-65c9dc4125fa0.png
5
6942
6942
Co všechno nevíme o svých nejbližších? Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázet bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka. Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že "malá" osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Hanuš , Klára Suchá
více info...
Přidat komentář
Dokonalé!
Snad jen díky touze přečíst si co nejdříve novou knihu paní Morštajnové jsem překonala svou nechuť k eknihám a šáhla po této formě knihy. Byl to zápas. Krása slova, dokonalost a jedinečnost příběhu se neustále byla s absencí vůně a šustění papíru, kontroly nad počtem zbývajících stran a "nakukování" - jak jen že to bude pokračovat o tři strany dále.
Bylo to morštajnovské! Opět jiné, ale zároveň tak stejně blízké, milé a známe setkání.
Do posledního písmenka jsem si to užila! Konec, bomba! Jen nad ním budu ještě dloooouho přemýšlet.
Musím přiznat, že tato je první kniha přečtená z pera autorky ač mám již dlouho zakoupený předchozí bestseller Hana. Ostuda jsem :D Ke koupi a přečtení mě namotivovalo několik recenzí z Instagramu. Kdo přečte, neprohloupí. Knížka je v podstatě několik příběhů hlavních hrdinů, kteřé jsou navzájem propojeny v jeden konzistentní celek. Suma sumárum vztahy se šijí velmi jemnou nití, pokazit je velmi snadné.
Skvělá kniha, vlastně jako všechny od paní Mornštajnové. U tohoto titulu jsem od začátku tušila, kam bude konec směřovat, takže rozuzlení nebylo pro mne nijak šokující. I tak dávám plný počet, styl psaní a témata této autorky mi vždy skvěle sednou.
Musí vás to pokrýt, musí vás to vyždímat, ale, ale nesmí to být zřejmé. To je známka kvality, musí vás to odzbrojit, že po dočtení symbolicky přečtete první stránky na dočtení. Je v tom decentní vyzrálost, je v tom jistá známka suverenity a nechybí tomu čistota...příběh mornštajnovský..Jo i ne...Příběh poznatelný.
Konec dokonalý....
Kniha se mi moc dobře četla, pohltila mě, netušila jsem jak skončí a najednou byl konec.
Oproti předcházejícím knihám se mi až tak nelíbila, ale nad paní Morštejnovou jsem nezanevřela a těším se na další knihu!
Kniha je dobrá, dobře se četla, ale něco mi tam chybělo. Mornštajnová píše dobře, postavy jsou prokreslené do hloubky, ale tentokrát tomu chyběl "náboj", něco poutavého. Tu dobu jsem prožila, pamatuji si to a v podstatě jsem od začátku tušila, jak bude kniha pokračovat.
Pořád jsem čekala, kdy se stane něco ......, ale ono se to nakonec nekonalo. Škoda
Krásné, dojemné a také napínavé. Text paní Mornštajnové a styl jakým píše je tak moc dobře čitelný, je český a její příběhy mě vždy zcela pohltí. Nebylo tomu jinak ani u této knihy. Nelze srovnávat s knihou Hana, toto je další skvělý příběh.
Bohdana a Svatopluk, dcera a otec. Uzavřená dívka, která nemluví a oddaný komunista s hlavou plnou ideálů.
*
Četla jsem Slepou mapu a Hanu a upřímně jsem byla na knihu zvědavá. Počáteční nespokojenost a neschopnost se do knihy ponořit vystřídal vnitřní klid, užívání si jednotlivých stran a pasáží. Večerní chvilky s touto knihou pro mě bylo malé zpomalení celého dne, které jsem si vychutnávala.
*
Tato kniha oproti dvěma výše zmíněným je komorním nahlédnutím do života jedné rodiny, kde historické dějiny nehrají klíčovou roli, ale jsou spíše na pozadí a dokreslují atmosféru jednotlivých postav.
*
Ústředním motivem je rodina, co všechno o svých bližního nevíme, co všechno jsme ochotni pro ně udělat, jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit, jaké jsou vlastně charaktery lidí kolem nás.
*
Pro mnohé čtenáře byla kniha možná neukončená, já naopak děkuji, že nepokračovala dále. Velmi osobně se mě kniha dotkla a to na mnohých bolavých místech mě duše. Lehce se otřela o témata mě (až nepříjemně) blízká a známá, kdy jsem knihu několikrát odložila, abych utřela slzy a nabrala sílu číst dál, dočíst tuto (pro mě) bolavou knihu.
*
Smekám před Vámi, paní Mornštajnová, jste PANÍ SPISOVATELKA a já se Vám hluboce klaním, protože tohle... Tohle je opravdu umění psát, otevřít rány. Klobouk dolů.
Milá paní Mornštajnová, doufám, že se občas díváte na databázi, na to, co čtenáři říkají o Vašich knihách. Četla jsem je všechny - Vaše knihy. Tiché roky jsem právě dočetla. A marně přemýšlím nad tím, jak to děláte... Když čtu Vaši knížku, pokaždé se do příběhu zanořím až po uši a když dočtu, je to jako když budík zazvoní v 5 a vám se vůbec nechce probudit. Děkuji za skvělé čtenářské zážitky a pište prosím dál. Už se na Vaši další knížku těším.
Četlo se velmi dobře, ikdyž jsem prožívala depresi.Každá rodina má svá tajemství, tady bylo množství koncentrované .Skvělá autorka.
Chuťovka, na kterou jsem se opravdu těšila, ale bohužel moc nebylo na co. Příběh je o dost smutnější než jiné texty od autorky, ale na tom by ani tak nesešlo. Přijde mi, že knize něco typicky "mornštajnovského" chybí. Jasně, román jako Hana se nepíše na objednávku, co dva roky, ale i tak. Když srovnám Hanu, Slepou mapu i Hotýlek, tak dojdu k závěru, že autorka má jeden mustr, ze kterého se chtěla touto knihou trošku vymanit. Ale nevím, zda se jí to povedlo - za mě asi moc ne :(
Opět pěkná kniha od paní Mornštajnové, všechny její knížky se mi líbily…nejvíc samozřejmě Hana, tu jsem četla jako první a ta mě naprosto dostala, ale možná je to tím, že ráda čtu tématiku 2.světové války…ostatní její knihy byly všechny moc krásné….psaní paní spisovatelky je kouzelné :-). Už teď se těším na další dílko … :-)
Bravo! Velmi čtivá kniha se silným příběhem, která mě okamžitě vtáhla do děje a už mě nepustila. Pět hvězdiček je málo. Doporučuji!!!
Velmi smutný a těžko pochopitelný příběh o složité době a složitém vztahu otce a dcery. Doporučuji přečíst.
Ty nejobyčejnější příběhy bývají zpravidla ty nejsilnější. Proč vymýšlet akční nesmysly, když to většinou život zamotá za nás. Líbí se mi, že každá kniha od paní Mornštajnové je jiná, jak tématem, tak zpracováním.
Tiché roky jsou opět velmi povedeným dílem, které nás provede temnou českou minulostí posledních desetiletí a zároveň tichou domácností rodiny Žákových. Pro mě osobně, je to velmi smutná kniha, ve které jsem si neoblíbila žádnou z postav, ale o to víc jsem prožívala jejich charaktery. Lítost nad mlčenlivou Bohdanou, která marně doufá v otcovu náklonnost. Vztek nad bezcitným Stanislavem, který se užírá zpackaným životem. Zlost nad Bělinou letargií a nečinností, která rodinu držela v klinči. A i když osudy postav nejsou veselé, o to jsou pro mě intenzivnější a uvěřitelnější. Oceňuji prolínání vyprávění a návaznosti vět mezi jednotlivými kapitolami - zajímavý nápad. Prostě SKVĚLÉ!!!
"Ticho našeho domu bylo nervózní a křehké, naplněné nevyřčenými slovy. Hrozilo, že se protrhne a všechna zadržovaná slova se vyhrnou ven, zůstanou viset ve vzduchu a už nikdy se na ně nepodaří zapomenout."
Krásný a smutný příběh, který se čte jedním dechem. Umím si představit pokračování této knihy.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Pěkné čtení, jen ten konec byl příliš rychlý.