Tiché roky
Alena Mornštajnová
Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázat bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka. Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že „malá“ osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2019 , OneHotBookInterpreti: Klára Suchá , Miroslav Hanuš
více info...
Přidat komentář
Za mě nejslabší kniha od paní Mornštajnové. Psaná sice velice čtivě, jen téma takové trochu nic moc... Jak se dá vystudovat střední škola a plout životem, aniž by člověk promluvil, nechápu.
Úžasná kniha! Příběh mě naprosto strhnul, začala jsem číst a nemohla jsem přestat, dokud jsem nedočetla celou knihu. Na poslední straně jsem měla slzy v očích…
Moc se mi líbilo prolínání děje z pohledu otce a z pohledu Bohdany, i to, jak jedna kapitola končí a další stejnými slovy začíná.
Skvěle vykreslené hlavní postavy, které s přibývajícími stránkami odhalovaly svá další tajemství.
Paní Mornštajnovou jsem objevila až nedávno a po přečtení této knihy vím, že to rozhodně nebude moje poslední a dle recenzí se mám na co těšit.
Tiché roky je neuvěřitelný příběh, i když vzhledem k době, ve které se odehrává až tak neuvěřitelný rozhodně ne. Bavil mě do poslední stránky, je to opravdu silný příběh rodiny, kde jsou vazby tak zpřetrhané, nutí až k zamyšlení.
Opět krásná silná kniha .. zajímavý lidský osudy .. život nejde nalajnovat dokonce, ale můžeme si zvolit cestu sami nebo taky ne...
I kdyz jsou jiné její knihy o trošku lepší, přesto to bylo příjemné čtení, protože je to oblíbená autorka. Líbí se mi, že její knížky jsou o životě, o lidech a jejich příbězích a jsou psané poutavě.
Opravdu velice strhující a zajímavý příběh osudu života několika lidí, který se opravdu mohl stát.
Četlo se to dobře, děj utíká, ale příběh mě prostě nezaujal, a to nebyla má první kniha od Mornštajnové. Třeba Slepá mapa mě bavila víc.
Milujem Alenu Mornštajnovú. Jej štýl, jej jazyk, jej formu. Hanou ma uchvátila, Tichými rokmi ma dostala.
•
Tiché roky sú príbehom rodiny Žákových. Otca Svatopluka a dcéry Bohdanky. Každý má svoj príbeh, svoj pohľad, svoju pravdu. Keď si ale vypočujeme postupne sa prelínajúce obe strany, všetko začne do seba zapadať a odrazu dávať zmysel. Nekrivdíme ani jednému, hoci sprvoti tomu tak bolo. Odkrývame tajomstvá a zisťujeme, prečo je vzťah otca a dcéry taký komplikovaný, smutný, ba priam strašný. V Bohdaninom rozprávaní sa otec javí ako veľmi negatívny, zatrpknutý a nesympatický človek, no v kapitolách o jeho živote zisťujeme, že za jeho správanie a charakterové črty môže ťažká minulosť. Odpor voči jeho postave sa postupne mení na pochopenie. Každý si životom nesie svoj kríž, svoje trápenia a rany, ktoré po životných stratách zanechávajú prázdno v srdci po milovaných, ktorých už nikto nikdy nenahradí napriek všemožnej snahe.
•
Oceňujem detail, kedy striedanie rozprávania z pohľadu otca a dcéry spája zhodná posledná veta kapitoly s prvou vetou nasledujúcej kapitoly.
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala, tedy melancholický rodinný příběh. Děj je vyprávěn retrospektivně, kdy kapitoly dcery vyobrazují součastnost a kapitoly otce minulost. Přestože začátek byl poklidný a seznamoval nás s postavami, v 11. kapitole nastal zlom (něco se stalo) a já jsem nebyla schopná knihu odložit. Autorce se navíc nedá odepřít výborný a zároveň jednoduchý styl vyprávění, který se opravdu dobře čte.
Tohle bylo hodně náročné čtení. Příběh o osudech a tajemstvích jedné rodiny, která to neměla lehké. Bylo to i tou dobou, kdy se kniha odehrává, ale i celkovým nastavením myšlení některých členů rodiny a společnosti. Rodina je základ státu. Ale to co se všechno v této knize odehrálo a stalo, jaké to mělo všelijaké následky. Co by se stalo, kdyby bylo jenom trochu něco jinak. O tom teď můžeme každý jen přemýšlet. Až do konce jsem čekala co se stane, konec je k tomu přemýšlení značně nakloněn...
Autorka prostě umí vytvořit skvělé příběhy, které po dočtení ve čtenáři zanechají stísněný pocit a nenechají zapomenout….
Další z knih, které neumím objektivně posoudit. Popisný sloh se podobal novinařině a ve mně zanechal celý příběh pocit hodně špatné nálady...
Omlouvám se tímto všem vděčným čtenářům Aleny Mornštajnové.
(SPOILER)
Tiché roky mě tedy vůbec nezaujaly - už dlouho jsem nečetla knihu, kde bych necítila ani špetku sympatií s žádnou z postav. Spousta dějových linek nebo zvratů byla taková odfláknutá a konec předvídatelný bez jakékoliv katarze.
A neodpustím si poslední poznámku - úplně vidím, jak se němá dívka v první třídě učí číst, jak prochází zkoušením, referáty, hodinami cizího jazyka a maturitou, a vše zvládne posunky, zvednutým obočím a nakrčeným nosem - tak určitě.
Mornštajnová má v repertoáru rozhodně lepší knihy, tahle moc nezaujme.
Ja ty otevrene konce nemam rada, jen kvuli tomu ubiram hvezdicku. Jinak se mi kniha moc libila, bohuzel jsem ji nejvic zacala "hltat" prave u konce
Kniha docela zajímavá, občas trochu "přitažená za vlasy". Vážně Bohdana vystudovala průmyslovku bez jediného slůvka ?
Četla jsem od Mornštajnové všechny knihy a tahle se liší tím, že dopodrobna rozebírá příběh jedné rodiny. Je psaná trochu jiným stylem a přesto mě hned uchvátila a přečetla jsem jí během dvou večerů.
Krásná práce.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2017 | Slepá mapa |
2023 | Les v domě |
Další pěkný příběh z pera A. Mornštajnové. Knížka se dobře četla. A ta její čeština, slovní obraty, různá přirovnání, to je nádhera. Chválím též úplnou absenci chyb. Ale přála bych si, aby autorka taky někdy napsala knížku, kde se nebude otírat o politiku a prezentovat neustále tu svou zášť vůči "dřívější" době.