Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539250/bmid_tiche-roky.jpg
5
6839
6839
Když Bohdanu její umírající babička osloví cizím jménem, začne plachá a uzavřená dívka pátrat po rodinné minulosti. Odcizený a mrzoutský otec, s nímž se jí nedaří navázat bližší vztah, ale její snažení zrovna neulehčuje. Jedinou oporou je jí dobrosrdečná nevlastní matka Běla, která se však nakonec vždy podřizuje nařízením a náladám svého muže. Bohdanino vyprávění se střídá s příběhem Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý život zasvětil budování socialismu, v němž ale jeho milovaná manželka ani zbožňovaná dcera nevidí svou budoucnost tak růžově jako on. Nečekaná tragédie ovšem naprosto změní situaci a ze Svatopluka udělá zcela jiného člověka. Autorčino intimní rodinné drama opět ukazuje, že „malá“ osobní historie může být stejně důležitá jako velké dějiny, protože všechno, co se stalo předtím, než jsme přišli na svět, zásadně ovlivňuje náš další život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Klára Suchá , Miroslav Hanuš
více info...
Přidat komentář
Byla to již několikátá knížka této autorky a oceňuji, že každá knížka byla jiná. U některých oblíbených autorů se mi stává, že jak už znám jejich styl, tuším dopředu, jak to dopadne. Ne tak u paní Mornštajnové.
Dva příběhy - otce a dcery, které se v určité chvíli propojí byli vynikající. Nechci tu do toho plést politiku, ale ač jsem zarytá antikomunistka, po přečtení tohoto románu bych některé koministy dokázala i pochopit. Jejich neochvějnou víru ve stranu apod.
Každopádně doporučuji k přečtení a ať si každý udělá obrázek sám.
Tahle knížka mě dostala! Nemohla jsem se odtrhnout, hrozně mě zajímalo, jak to bude dál... Hrozně bych se chtěla více rozepsat, ale prozrazovala bych to důležité. Tak snad jen to, že určitě stojí za přečtení.
Smutný příběh plný smutných duší. Není to úplně oddechové čtení, ale za přečtení určitě stojí.
Po dlouhé době jsem opět šáhla po knize od paní Mornštajnové a WOW, to zase bylo něco.. Smutný ale zároveň moc hezký příběh jedné rodiny. Přečteno za den. Jedna z nejlepších knih za poslední dobu.
Další autorčina kniha, která mě zcela pohltila. Líbí se mi jak autorka vypráví děj z pohledů více hrdinů. Moc se mi líbilo, jak se postupně odhaloval příběh a důvody jednání jednotlivých postav.
Po zaklapnutí každé knížky od autorky se ve mně rozlívá takový zvláštní pocit melancholie. Její příběhy jsou vždy tolik hořkosladké, že ještě nějakou dobu po dočtení, jakoby doznívají.
Moje třetí knížka od paní Mornštajnové a určitě se zařadila na top příčku. Přečteno prakticky na posezení, vůbec nešla odložit. Jen v mém vydání chyběly celkem klíčové 4 stránky, to mě trošku rozladilo :D
Hodnocení 3,5
Tato kniha od p. Mornštajnové mě zasáhla zatím nejméně ze všech, které jsem dosud poslouchala. Nicméně přednes v podobě Miroslava Hanuše a Kláry Suché je excelentní a poslech mě bavil.
Jak už je u autorky zvykem, sledujeme osudy jedné rodiny z pohledu několika osoba. V Tichých rocích jsou vypravěči Svatopluk a jeho dcera Bohdana.
Svatopluk je oddaný a velmi zapálený komunista. Když jeho rodinu postihne nečekaná tragédie zhroutí se mu celý svět a musí přehodnotit svůj dosavadní život.
Bohdanka je tichá dívka, která vyrůstá s nevlastní maminkou a nedokáže proniknout do světa svého odtažitého a náladového otce.
Když ji umírající babička osloví jiným jménem, je to jako by nadzvedla víko Pandořiny skříňky.
Otcova minulost skrývá mnoho tajemství, o kterých jeho dcera nemá ponětí. Má jisté domněnky, tušení, ale pravda se odhaluje velmi pomalu.
Je to o rodině, důvěře, lásce, ale také o smrti a vyrovnání se s ní, o komunismu a životu v něm.
Je to smutný příběh, plný naděje. Ale nemohu si pomoct, pořád jsem měla dojem, že autorka jakoby klouže jen po povrchu. Svatopluk je hodně uzavřený do sebe a je škoda, že jeho emoce nejdou více ven. Ke konci jsem čekala nějaké wau rozuzlení, jak to p. Mornštajnová umí, ale dočkala jsem se podivně otevřeného konce.
Touto knihou jsem se spíš protrápila než pročetla. Mornštajnová to umí i lépe.
Příběh byl zajímavý, ale nesedl mi styl, jakým to bylo napsané.
Moje první Mornštajnová a rozhodně ne poslední. Kniha se mi velice líbila. Smutný a krásně vykreslený příběh
Velmi vydařený příběh o bolesti, smutku, ale i o silné vůli, přesvědčení v lepší zítřky. Tiché roky působí jako jedna velká rodinná tragédie, ale na druhou stranu postava Bohdanky nám ukazuje sílu a odhodlání. Pěkný příběh
Ploché, popisné a jednoduché vyprávění, vůbec se mi to nelíbilo, nedočetla jsem.
Téma zajímavé, ale ten styl mi vadil.
Další krásný a dojemný příběh od autorky, plný smutku, utrpení a lásky od kterého jsem se pořádně nemohla odtrhnout a kdybych mohla, tak bych knihu přečetla jedním dechem. Jen je škoda, že kniha dál nepokračuje a má otevřený konec jako kdyby měl přijít druhý díl nebo ještě jedna kapitola, ale už nepřijde. Všem velice knihu doporučuji!!!!
Od první stránky poutavý, krásným jazykem napsaný příběh o obyčejné rodině, nevyřčených slovech, trápení, vzájemném neporozumění, ale i lásce. Citlivý a nenásilný styl vyprávění zanechává dojem uvěřitelnosti. Dojemné, ale bez kýče, opravdové, lidské - to, co život píše sám. Záležitost na dva večery.
Tolik bolesti na "pár" stránkách.
Neumím, a ani nechci, si představit, jak moc muselo dítě jako Bohdanka trpět. Moc si přeji, aby na světě nebylo žádné takové dítě, které by se dostalo do takové rodiny. Otec naprosto selhal a měl by si dát tolik facek, kolik by jenom ustál a pak ještě aspoň dalších 100. Bohužel ani spása jménem Běla či Martin mi nezalepili ránu na srdíčku, kterou Bohdanin otec způsobil.
"Nádherný", silný, hluboký příběh. Paní Mornštajnová ví, jak zaujmout, o čem psát a také ví, kdy skončit. Stejně jako většina čtenářů, tak i já na konci knihy byla naštvaná a v duchu křičela, že jsme knihu zaklapli s tak moc otevřeným koncem. Všichni jsme na ten moment čekali a ono nic. Možná je to tak i lepší, nemyslíte?
To teda byl úchvatně vykreslený příběh na depresi :-D A k tomu "podle skutečných událostí". Čteno na Čtenářskou výzvu. Díky moc za rozšíření současných literárních obzorů.
Skvělá kniha jako všechny autorčiny knihy, kniha se dobře četla a nutila číst dál, smutný rodinný příběh, jen škoda, že konec zůstal otevřený.
Další skvělý příběh od Mornštajnové. Ačkoliv jde o smutný příběh, četl se velice dobře za dva dny přečteno.
Ozaj príbeh o tom, čo všetko niekedy nevieme i svojich najbližších. O tých, s ktorými sme každý deň. Nechápeme prečo sa správajú tak ako sa správajú a oni nechápu naše správanie.
Utiecť pred minulosťou sa nedá.
Záver knihy je taký ako som čakala. Neprekvapila ma posledná veta v knihe a ani to že koniec knihy zostal vlastne otvorený.
Mistrovsky napsaný příběh jedné zdánlivě obyčejné rodiny. Přesně jak je u Aleny Mornštajnové zvykem. Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách, takže se postupně dozvídáme celý příběh zarytého komunisty Svatopluka a jeho dcery Bohdany.
Moc se mi líbil způsob vyprávění, kdy kapitoly vždy končily a začínaly stejnou větou. Je to maličkost, která ale dokáže dodat knize takový poetický nádech. Jediné, co bych jí vytkla, je otevřený konec. Trošku mě mrzelo, že jsme nedostali ještě jednu dvě kapitoly, takhle to vyprávění bylo dost useknuté.
Když srovnám Tiché roky s dalšími knihami od autorky, Hana a Les v domě se mi líbily o trochu více. Nejslabší knihou je za mě Listopád.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Z této knihy jsem stále v rozpacích. Spisovatelka skvěle píše, čte se to samo. Období i životní osudy, byly zajímavé. Střídání dvou linek, které se po čase propojí, také. Postavy ale nebyly dostatečně uvěřitelné a do knihy se tak nedalo naplno vcítit. Nejvíc mě naštval konec. Nejsem proti otevřeným koncům, ale tady to, podle mě, byl vyloženě špatný krok. Kniha se konečně víc rozjela a někam směřovala a najednou nic, konec… pro mě celkem zklamání.