Ticho a vřava
Nihad Sirees
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/188392/bmid_ticho-a-vrava-Uui-188392.jpg
4
130
130
Kafka okořeněný Kunderou – tak hodnotili knihu francouzští recenzenti. Jednadvacáté století, nejmenované hlavní město, léto – a dva dny v životě populárního spisovatele, milence a syna v jedné osobě. Mohl by to být idylický příběh, ale není. Jsme totiž s vypravěčem příběhu uprostřed syrského Damašku, je úmorné vedro, z tlampačů halasí vojenské pochody a městem se valí dav přívrženců Bašára Asada. Náš hrdina je disident a zakázaný autor, takže zákonitě bude mít brzy co do činění s nelítostnou mašinérií despoty. Jako bychom to už sami zažili, jako bychom to už znali: absurdní situace, které nám dal zakusit nejen Kafka, Orwell či Camus… Jenomže tohle je stále současnost. Navíc hodně krvavá. Jak čelit fintám tajné policie, jak si zachovat rovnou páteř a vůli vydržet? Sirees má svůj recept: humor a sex. Sarkasmus, s nímž sleduje dění ve své vlasti, a láska bez zábran, jak ji prožívá hrdina se svou milou, pomáhají přežít tenhle nečas. Sexem proti totalitě! Přeloženo z francouzské verze (Silence et tumulte, 2012) syrského originálu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , OdeonOriginální název:
As-samtu wa s-sachabu, 2004
více info...
Přidat komentář
Od knihy jsem neměla žádná velká očekávání, ale jsem mile překvapena. Svižně napsaná jednohubka ze zajímavého prostředí s perfektně vykreslenými scénami (horko syrského podnebí na mě přímo dýchalo z knihy). 4.5/5
Pro mě velké překvapení!
Neměla jsem vlastně žádná očekávání, ale kniha byla skvělá!
Děj odsýpá, i když to vlastně celé spíš stojí na myšlenkách než na ději.
Skvěle vykreslená až mrazivá atmosféra totalitního režimu s popisem všech jeho praktik a postupů.
Otevřený konec mi nevadil, ale upozorňuju, že tam je, protože ne všichni jsou milovníci nedokončeného.
Pokud chcete do nějakého takového režimu nahlédnout, tohle zkuste!
Inu je to zajímavé, ale že bych to někomu doporučil přečíst, no nevím nevím. Na mě po dočtení knihy padlo smutno z toho jak během pár let Sýrie dopadla a že tam ten život v porovnání s dneškem asi nebyl až tak špatný pro toho, kdo měl na to držet hubu a krok.
Vlastně nevím, jestli se mi kniha líbila a jak jí hodnotit.
Chápu myšlenku a záměr se mi líbil, ale... Víceméně souhlasím s komentářem 1T0S, jednání postavy nesmyslné a popis režimu, ve kterém lidé musí to či ono a spisoval, který nepíše proplouvá a když zasáhne, tak ho nechají...
Dalši věc jsou sexuální scény... Kdyby byla kniha jen o vůdci a autor stále dokola opakoval jednu věc dokola, většina čtenářů by asi nedočetla. Takhle to bylo vůdce a sexuální život s Lamou a opět vůdce a zase nahá Lama...ale proč? Nato kolik to má stránek, toho bylo moc.
Kniha se četla dobře, ale ani po měsíci nevím, jak ji hodnotit. Stojí za přečtení, ale nevím, jestli bych ji doporučila a pokud ano, tak komu.
Tak táto kniha ma veľmi neoslovila, aj keď je útla, niekedy som preskakovala riadky. Úplne súhlasím s komentárom 1T0S_.
Ode všech románů, sci-fi, fantasy a thrillerů byl tohle krok do neznáma. Hodně knih se mi do rukou dostává ani nevím jak a pak se jen nestačím divit, co všechno má knihovna obsahuje.
Tenhle příběh mi průběžně naháněl husí kůži. O politické situaci v asijských zemích nevím vůbec nic, krom okrajových znalostí dění v Číně a Severní Koreji.
Tahle kniha je názornou ukázkou, jak může vypadat jeden den v životě člověka, který jde vědomě proti proudu. Často sám, navenek nikým nepodporován, který má ale mnohé sympatizanty, kteří se však strachují projevit svůj vlastní názor a proto se raději, aby jim nehrozilo nebezpečí, skrývají za názory (a tím pádem pravdu) většiny.
Nihad Sirees se opravdu zhurta a zcela otevřeně pustil do kritiky politického systému své rodné vlasti, odkud emigroval. Bere si na paškál jak prezidenta, tak i všechny ostatní státní pohlaváry a odkrývá čtenáři psychologické nástroje, kterými stát ovlivňuje své občany.
"V zásadě každý, kdo by trval na tom, že existuje sám o sobě, ohrožuje autoritu Vůdce; proto jsou utvářeny davy, aby se v nich takový troufalec rozpustil." (s. 16)
"A tak, protože ticho a klid vedou lidí k přemýšlení, je nezbytné periodicky zatahovat masy do hlučných průvodů, aby se lidem vymyly mozky a zabránilo se tomu, že by se zvrhli a dopustili se zločinu myšlenky." (s. 17)
Co se týče knihy jako takové, četla se mi dobře. Děj má spád, je svižný a člověk nenajde chvíli, kdy by se při čtení nudil.
Zdánlivě neukončený děj mi vůbec nevadil. Spíše naopak. Řekla bych, že toliko k diktaturám naprosto stačí i pro ty, kteří ji nikdy nezažili a snad ani nezažijí.
Zajímavá kniha, hlavní hrdina (zakázaný spisovatel) popisuje režim ve své zemi - Sýrii. Pro mě jako čtenářů detektivek a jiných žánrů, mě nikdy knihy z Edice Odeon nelákaly, ale postupem času si k nim nacházím cestu a musím uznat, že mě vždy něčím obohatí. Kniha mě bavila, určitě ji nezavřete po pár stránkách, ale dočtete.
Škoda toho závěru, jsem asi málo intelektuál, ale SPOILER já bych nějaký konec chtěla ( a i tak bych si pak zapřemýšlela o čem ta knížka byla). Jinak mě to docela bavilo a nečetlo se to špatně.
Příběh popisuje 2 dny v životě spisovatele, kterému režim zakázal tvorbu. Proto nepíše, ani nijak nepublikuje. Když už si myslí, že bude mít klid, tak režim zaútočí na jeho matku. Detailně popisuje i soužití se svou krásnou přítelkyní. Opravdu zajímavé téma, stojí za to přečíst.
Nesmyslné jednání postavy, které na rozdíl od Kafkovy apatie evokuje čistou hloupost. Příšerný jazyk i stylistika a snaha o hlubokomyslné myšlenky postrádající obsah. Všude vyzdvihovaný humor, s nímž autor údajně přistupuje k nástupu totalitního režimu, jsem v knize bohužel neobjevil.
Jsem rád, že měl autor možnost a čas udělat si jazykové cvičení na téma "kam až zvládnu zajít při popisu erotických scén," avšak ani to neznamená, že je nezbytné s výsledky takového sebezlepšování zacházet jinak než ukládáním do šuplíku svého pracovního stolu.
Knížka Ticho a vřava mě opět utvrdila v tom, jak je hodnocení knih těžké. Začala bych asi tím, že jsem od knihy zprvu vůbec nic neočekávala.
Kniha má skvělý námět, který je ještě lépe zpracovaný. Hlavní postavu jsem si dokázala hned oblíbit a prožívala jsem s ním jeho situaci.
Tato kniha ve mě zanechala spoustu dojmů, myšlenek, ale zároveň i vědomostí.
Četla se moc dobře, přestože styl psaní mi až tak nesedl.
I když není kniha nijak obsáhlá, stane se v ní toho dost. Děj přesto nepůsobí uspěchaně.
Knihy z tohoto prostředí nejspíš vyhledávat nebudu, ale jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala.
A ačkoli jsem si nejdřív myslela, že se mi kniha nelíbí, hodnotím ji velice kladně a doporučuji! Někdy je lepší s názorem chvíli počkat a urovnat si ho v hlavě.
Velmi zajímavá novelka z arabského prostředí (sekulární?) totalitární diktatury. Líbil se mi autorův jazyk, jeho jednoduchá a čtivá ich forma, která umně skloubila satirický tón i jemný popis erotických pasáží. Jen škoda, že kniha na konci působila tak nějak utnutě, chápu, že autor chtěl prostě čtenáři zprostředkovat náhodné 2 dny ze svého života v tomto prostředí, nicméně nezlobil bych se, kdybychom se dozvěděli, kam by se děj dál ubíhal. Dal bych 5*, za to utnutí dávám 4*, ale knihu vřele doporučuji! :-)
Krátká, jasná, srozumitelná. Všechny totalitní a autoritářské režimy jsou tady jasně rozpoznatelné. Neustále se opakující slavnosti, které mají zakrýt pravý stav věcí. Většina lidí ví, že to není, jak si přejí, ale drží hubu a doufají, že se nějak proderou nahoru. Hlavní hrdina odolává, jak se dá. Trochu mě rozčaroval závěr (snad teď nebudu spoilerovat), čekal jsem trochu jasnější postoj autora k hlavnímu hrdinovi, i když je zřejmé, jak se asi zachová v rozhodujícím momentu svého života. Za mě příjemné počtení, které je čas od času nutné, abychom si uvědomili tu největší hodnotu, jakou v životě můžeme mít - svobodu.
Jednohubka ze Dne kobylek, labyrintu Zámku a nabídky Velkého Vůdce. A několik "S" proti absurditě i nebezpečí tohoto světa: slova, sláva, síla. A hlavně smích a sex.
Člověk se v mnohém chová takovým způsobem, který mu škodí a vzhledem k jeho touhám vyznívá absurdně. Rád by chování posunul směrem ke smysluplnosti, ale neví, jak na to. To je absurdita volby. Pak je ještě absurdita vnucená. Aniž by k tomu byl důvod, ostatní lidé se k jedinci chovají jako k nepříteli. Tenhle druhý typ nesmyslnosti, destruktivní a beznadějné, je pro mě téma novely Ticho a vřava. Myslím, že se na to nedá nic moc říct, jen v duchu s pokorou poděkovat trpícímu za sdílení zkušenosti.
Knihu jsem se už před 2 roky snažila přečíst, ale ani ne v polovině jsem jí odložila s tím, že to není kniha pro mě.
Dnes jsem se celé ráno a dopoledne učila a potřebovala se trochu odreagovat a přečíst něco krátkého, a tak jsem sáhla opět po této knize.
Knihu se mi nečetla zas tak lehce, ale nutila mě přečíst ji až do konce, protože mě zajímalo, jestli začne být lepší - nezačala.
Knihu jsem dočetla, ale absolutně nevím, co si o ní mám myslet. Rozhodně to nebyl odpad, ale rozhodně to není kniha, která stojí za přečtení.
Samozřejmě v knize byly i pasáže, nad kterými se člověk zamyslí a dávají smysl, ale celkově mě kniha ani trochu nenadchla.
"Co hlupák zkazí, sto moudrých nenapraví." - věta, která ve mě nechala hodně, věta, která je neskutečně pravdivá.
Je to Proces bez Kafky. Je to 1984 bez Orwella. Všichni poznají kdo je Vůdce, i když není jmenován. Je to román o místě s cenzurou, ale přitom není u nás....Román, který zachycuje myšlenkový proces hlavní postavy, ale zároveň nutí konfrontovat vlastními postoji. A odpověď....ta pak tvoří závěr románu. Kolik různých postojů máme, tolik různých možností románu se nabízí. A žádnou z nich nelze označit jako jedinou správnou.
Ticho a vřava
Jak byt aj v totalite sam sebou a nedat sa stiahnut pod vyhrazkami na druhu stranu. Prezit to cele humorom a laskou = tleskam!