Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
Susan Cain
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214269/bmid_ticho-sila-introvertu-ve-svete-kter-gmk-214269.jpg
4
295
295
Kolik skutečných introvertů znáte? Odpověď vás možná překvapí. V kultuře, která nás od základní školy až po byznys vychovává k týmové práci, je vše nastavené pro úspěch extrovertů. Až díky této knize získali ti tiší svou mluvčí: Susan Cainovou. Její čtivý, důkladný a překvapivý text o tiché síle introvertů se stal velice rychle bestsellerem a autorka celebritou. Je to paradox, když sama o sobě prohlašuje, že je introvertem?... celý text
Literatura světová Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno:
2014
,
Jan Melvil
Originální název:
Quiet: The Power of Introverts in a World That Can't Stop Talking, 2012
více info...
Přidat komentář
Prý tuhle knihu máme od šéfa a něco-jako-rodinného-přítele za to, že mu neberu telefon a odmítám polopracovní procházky ve Stromovce. Já už si nevzpomínám, ale zní to dost pravděpodobně.
Dlouho ležela bez užitku v polici, až teď jsem ji vytáhla v naději, že by mi mohla pomoci s jednou zapeklitostí, kterou momentálně řeším. Ale nebyl to dobrý nápad. 250 z těch 300 stran hodnotím jako ztrátu času, z velké části souhlasím s komentářem uživatelky seethelight. Navíc mě nesmírně rušil kočkopsí způsob, jímž je kniha psaná - když se naladím na příběh, obvykle je useknutý, povrchní a nedovoluje vcítění. Když se naopak naladím do módu přijímání informací, otravují mě nepodstatné povídačky o tom, kdo měl co na sobě a jak vypadaly chodby budovy.
Škoda, že jsem si tuhle knížku namohla přečíst už dávno! Ledacos se mi přečtením objasnilo, zmapovala jsem si rodinné konstelace, a zjistila, že jsem introvert, ačkoli jsem se vždy považovala a byla považována za spíše extrovertní osobnost. Kniha mi opravdu pomohla se zorientovat sama v sobě, a potažmo i v druhých lidech.
Kniha je opravdu dobře napsaná, naplněná fakty a zkušenostmi samotné autorky. Mám jen jedinou připomínku, a to ke kapitole o asijských introvertech, pro mě by mohla být kratší, a autorka se zbytečně opakuje. Ale třeba to tak asijští introverti potřebují :-)
Doporučuji přečíst.
Náročné, ale dobré čtení o introvertismu. Pokud jste introvert, tak rozhodně doporučuji přečíst. Dozvíte se neskutečné informace o svém naturelu, pochopíte proč se občas chováte tak, jak se chováte (co je pravou příčinou) a smíříte se se svou povahou.
Jedna z knih, po které už můj pohled na svět nebude úplně stejný jako před přečtení. Že se jako introvert nehodím pro prodej? Omyl. Že je brainstorming skvělá metoda, jak získat ty nejlepší nápady. Omyl. Internet je introvertů moře. :-)
Věřím, že pro mnoho introvertů je tato knížka pohlazením na duši, jakým byla pro mě. Autorka odvedla velký kus práce - skrze komparaci mnoha vědeckých a psychologických studií a příkladů ze života otevírá čtenáři obzory o tom, co všechno se za introvertností doopravdy skrývá, jaké jsou rozdíly mezi introverty a extroverty, a že všechno není tak černobílé, jak se na první pohled může zdát. Pro extroverty může být tato kniha velmi dobrým prostředkem k pochopení introvertů, introvertům dodá sebevědomí a sílu být tím, kým ve skutečnosti jsou, a ukázat jim, že být introvertem není nic špatného, a hlavně - že nejsou sami (jak by se v dnešním extrovertním světě mohlo zdát).
Introverze není nemoc, ale po dočtení téhle knihy musí každý extrovert truchlit, že jí netrpí. Proč? Protože Steve Wozniak byl introvert. Takové je vysvětlení Susan Cainové.
Čekáte návod, jak být šťastným introvertem ve světě komunikace, ale - teď POZOR, VELKÝ SPOILER - on tam žádný není!
Susan Cain vás velmi pravděpodobně donutí považovat introverzi za privilegium, vychrlí na vás tisíce jmen úspěšných introvertů s doporučením: "Buďte jako oni, vždyť je to možné!", a seznámí vás se spoustou detailů, které se vám budou proklatě hodit, až si zase v pátek skočíte na burzu.
Taky líp porozumíte svému vnitřnímu já, až nastoupíte na Harvard Business School nebo se naučíte nenarušovat odměřené skupinky tichých Asiatů.
Tolik vědění ve 300 stranách.
Jenže. Pokud asi jako já neplánujete nakupovat akcie, a projevy před sálem plném lidí se zdají v nedohlednu, takhle kniha vám nemá co dát. Obeznámí vás se spoustou jmen lidí a studií, ale jak se podle toho zařídit, jak vzdorovat tlaku povrchních hovorů bez toho, abyste byli považování za někoho, kdo nic neříká, protože nemá co říct? Stránky pro běžné lidi, kteří se nepohybují po Wall Street, jako by chyběly.
Většina myšlenek o introverzi a extroverzi pro mě nejsou až tak objevné, ale opakování je matka moudrosti a i když mozek ví, srdce ještě nemuselo přijmout všechny ty známé věty, že je dobré milovat se se všemi svými vlastnostmi. U introvertů to platí dvojnásob, zvláště, když kvůli tomuto introvertnímu směřování jsme měli dětství dost obtížné. Ale právě tato kniha pomáhá si věci znovu přečíst a uvědomit v širším kontextu. Někde v dřívějších komentářích jsem četla, že kniha je zaměřená hlavně na USA. Ano, to je pravda. Zde jsem to ale nebrala jako nevýhodu, ale další plus knihy, protože se chci dozvědět se více o mentalitě Američanů, a to nejen pro to, že jejich výdobytky a klady i zápory se dostávají i k nám v čím dál větší míře, ale protože žijí v jiném, pro mě někdy nepochopitelném světě plném velkých slov a úsměvů. Co mi na knize vadilo, byla jakási politická korektnost, zvláště ve chvílích, kdy autorka popisovala nějakou osobu, a pokaždé musela přihodit nějaký lichotivý přívlastek, v případě, kdy by se předešlé jevily ne jako moc hezké, například, když byl někdo podsaditý, Susan Cain rychle dodala, že měl tu nejlaskavější tvář, a podobně. Z celé knihy jsem měla pocit mírné podlézavosti a strachu vyjádřit sebe sama, takže publikace, ač je nabitá spoustu užitečných informací, působí nemastným neslaným až neupřímným dojmem.
Pro mne tak trochu zklamání - nic nového prod sluncem:) Ale možná proto, že jsem introvert a už jsem na toto téma pár knih přečetla:). Pro někoho, kdo o tomto tématu ještě nečetl nic, to bude určitě dobrá kniha.
Úžasná kniha, která mně - introvertovi - změnila život. Konečně jsem pochopila, proč se ve spoustě situací chovám tak, jak se chovám a že je to naprosto v pořádku. Chvílemi jsem dokonce měla pocit, že patřím k elitě ;-) Kniha je opravdu zajímavá, místy hodně "vědecká", ale čte se dobře.
Konečně kniha ve které je napsané aspoň něco z toho, co bych chtěla vykřičet do světa.
Bohužel musím říci, že kniha je spíše pro Američany, konkrétně kolem Ameriky se to všechno točí.
A i když se kniha "zabývá" úžasným tématem, nemůžu si pomoci, ale autorčin styl psaní mi přišel prostě nezáživný.
Jako introvertovi mi nepřinesla nic moc nového. Ale stejně bych (hlavně některé části, kde je řečeno snad to nejdůležitější) dala jako povinnou četbu pro všechny. :)
Více pochopení, to nám introvertům chybí. :)
Pro mě byla tahle kniha úžasným čtením - jakožto introvert, který často pochybuje o sobě samém, se díky ní vidím v trochu jiném, o dost pozitivnějším, světle. Ticho se čte moc dobře, i když některé části jsou možná až příliš vyčerpávající. Knihu doporučuji všem váhavým introvertům, ale i extrovertům, kteří pracují s lidmi.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/05/tisi-lide-maji-tu-nejhlasitejsi-mysl.html
Četla se mi dobře, rychle a snadno. Spíš než pro vlastní introverty bych ji rovněž viděl pro rodiče, užitele nebo kohokoli, kdo se věnuje práci s lidmi. Spíše než přelomovost v ní vidím ucelenost tématu a mnoho podrobností a detailů v poznámkách. Bezesporu startovní kniha do světa introverze/extraverze, protože odkazy na zdroje, výzkumy, články a citacemi se jenom hemží.
Jedna z těch srozumitelnějších a užitečnějších knih o chování, povaze, skrytých schopnostech... Měly by ji znát hlavně rodiče a učitelé, kteří to mají nastavené jinak (oceňují výrazné projevy, soutěživé typy a ostatní často přehlížejí)
Nic, co bych jako introvert nevěděla, ale autorka píše zajímavě, s pochopením a nadhledem... Trochu mě zklamal překlad, některé věty nebo spojení mi připadaly divné...
Kniha mi přijde uzpůsobená spíše západnějšímu čtenáři... k nám kult extroverů zatím dorazil převážně v podobě děsivých open-space kanceláří a snahy o teambuilding...
Na zadní straně obálky se píše, že přiznivcům klidného a přemýšlivého života po přečtení této knihy spadne kámen ze srdce. Asi trochu ano. Každopádně první polovina se četla skvěle, druhá se už poněkud vlekla. Ale určitě doporučuji přečíst nejen introvertům...
Kniha o lidech, kteří raději poslouchají než mluví, čtou než chodí na večírky, rádi tvoří, ale nenávidí self-promotion, a raději pracují sami než brainstormují v týmu.„
Tak zní podtitul. Taky píšou, že pokud tíhnete k introverzi, změní Vám kniha život. Hm, silná slova na to, co kniha nabízí. Nebořila jsem ledy, nepálila mosty. Hlavní devízu knihy vidím v kazuistice. Nepočítaně konkrétních případů lidí, kteří zapadají do škatulky „ introvertů“-jejich osudy, trápení, radosti, možnosti, jak „přežít“ ve světě hluku extrovertů. Předností knihy je též bohatý poznámkový aparát včetně odkazů na velmi zajímavé knihy!
Musím říct, že mi tahle kniha docela otevřela oči a trochu i změnila pohled nejen na sebe sama, ale i celkově na společnost. Informace v ní jsou podány srozumitelně, čtivě a často je pro lepší představu použito příběhů ze života, což mě osobně baví vždycky nejvíc. Určitě bych doporučila nejen introvertům :)
Moc zajímavá a pravdivá knížka. Autorka prostudovala úctyhodné množství nejrůznějších zdrojů a snad každé své tvrzení má něčím podložené (70 stran poznámek k textu). Kniha se svou povahou blíží vědecké práci, přesto se čte příjemně. Teorie je proložena různými příběhy, kterých bylo ale na můj vkus až moc. Knížka by podle mě mohla být tak o třetinu kratší, místy jsem měl pocit, že je toho balastu příliš a zbytečně se vleče. Proto jen 4 hvězdy. Možná je to ale jen tím, že mě nezajímají příběhy amerických politiků a členů náboženských spolků. Jinak můžu doporučit, po přečtení mi je tak nějak lépe. :)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit |
| 2018 | Tichá síla: Tajné přednosti introvertních dětí |
| 2024 |  Sladkobol |
| 2023 | Sila melanchólie |
Tak to mě teda nenadchlo. Spíš celkem otrávilo. Při čtení této knihy jsem si potvrdila, že jsem vážně alergická na všudypřítomnou americkou patetičnost, neustálé vysvětlování téhož jako pro blbečky a onu jaksi nesnesitelně otravnou "pozitivní přemotivovanost". Kromě toho - ač se autorka zuby nehty snažila pouze z objektivního pohledu pozdvihnout sebevědomí introvertům, po přečtení knihy se musí extroverti cítit dost uraženi.