Tichý Američan
Graham Greene
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119250/tichy-american-119250.jpg
4
99
99
Román čerpá látku z národně osvobozeneckého boje vietnamského lidu. Vzrušující děj, líčící francouzské teroristické metody i organizovaný boj lidových vrstev, se rozvíjí kolem osobního příběhu anglického novináře a amerického agenta vystupujícího ve funkci diplomata.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1959 , Naše vojskoOriginální název:
The Quiet American, 1955
více info...
Přidat komentář
Tohle mě minulo obloukem. Knihu jsem si sehnala, protože ji taky četla Olga Hepnarová a citovala z ní. Jedním slovem to byl chaos a zmatek při čtení. Nevím, zda to nebylo špatným překladem, ale věty mi po sobě nedávaly smysl. Jedna věc se načnula, aby vzápětí skončila a začla druhá. Nebavilo mě to, ale celé jsem to dočetla. Aspoň že to nemělo hromadu stran. Také tu jsou nepřeložené francouzské výrazy, po kterých jsem se ještě víc ztrácela v ději. Podle zdejších komentů mám pocit, jako bych četla úplně jinou knihu. Nechápu to, tak moc jsem chtěla, aby se mi kniha líbila.
Za čím se ty lidi za čím se pořád honí.Dnes je všechno stejný,jako to bylo loni.
Apatie.Opium.Apatie.Opium.Apatie.Opium.Láska.Touha.Chtíč.Opium.
Láska je lež a přesto ji každý věří.Motor a bouřka v jednom.
Bez ní to není ono.S ní to ono je.
Ale láska všem ptáčkům jen vytrhává peří.A bez peří nedá se létat.
Ach ptáčku nezamiluj se,běda ti,běda.Pštros má také peří a nelétá.
Ach běda,kdo vyznat se v tom má ? Milostný trojúhelníkový rozpor.
To věru těžká věc i na zkušeného novináře.
Máme tedka revoluci,praporem je sami.
Klima v Indočíně nahrává touze.Blaze ach blaze bude a nebo asi ne.
Koloniální vliv.Rozpínavost.Americké záměry.Tajné války.Špinavé intriky.Mocenské zájmy.Antikomunismus.
Na kterou stranu se postavit.Co protěžovat,nebo zůstat stranou a z povzdálí sledovat ?
Zle matičko zle,Francouzi jsou zde.Vietnamský občan to věru neměl nikdy lehké.
Zmožen uléhal na své lože a co myslíte ? Měl náladu uvažovat po celodenní práci na slunku,a zaobírat se šlechetnými myšlenkami o demokracii ? Vznešené ideály a myšlenky jsou přepych.
Brendan Fraser brouzdající se v rýžovišti pozorovaný Thi Hai Yen Do.
Olga Hepnarová v chatce čítací.
A budem společně svět a mír milovat a budem společně pro ten svět pracovat,když všichni ...
A co tohle všechno dohromady má společného ?
G.G. - Tichý Američan
Román mě z počátku nezaujal, nějak jsem se nemohl začíst. Ale postupně mě dílo opravdu vtáhlo. Greene velmi dobře vystihl vojensko-politický zmatek v poválečném Vietnamu a především otevřeně poukázal na stále trvající roli Amíků, kteří se všude do všeho se*ou a obvykle i lížou smetanu, aniž by se (v tomto případě) příliš ušpinili (v dalším desetiletí už byla jejich role podstatně jiná - holt se nepoučili a nepoučí). Tichý Američan je výjimečný i v tom, že byl velmi uznáván socialistickým blokem v čele s SSSR a domnívám se, že je (nebo by aspoň měl být) stále uznáván i v současnosti snad všemi politickými tábory. Mě si svým postojem získal. Musím zkusit ještě další knihy autora. Tato od 60% vystoupala až min. k 80%, 4. 12. 2022.
Tichý Američan se podle mě nedá jednoduše definovat. I když se zabývá mnoha motivy, není přímo ani o válce, ani o Vietnamu, ani o smrti, ani o lásce (přesto, že se v knize řeší za mě až příliš často), ani to není detektivka, nedá se zařadit ani mezi filozofické knihy... Mluví o lidech, o jejich přesvědčení, strachu ze samoty a hradbách, které se mezi sebou sami staví, ale přesto bych ji mezi psychologické romány zcela zařadit nemohla.
I když by se podle počtu stránek mohlo zdát, že si ji ani neužijete, trvalo mi její přečtení poměrně dlouho. Není to v tom, že by snad byla nudná, nebo přehnaně složitá, ale právě kvůli množství různých témat, kterých se třeba jen zlehka dotýká, se nedá zkonzumovat najednou.
Možná právě pro svou žánrovou neurčitost se mi kniha zdála roztroušená a jaksi zamlžená, což se mi na ní vlastně docela líbilo. Graham Green vytvořil geniální atmosféru a nechal čtenáře ať si sami vyberou, o čem kniha byla a kam je její příběh zavede.
"Myšlenka je přepych. Myslíte, že ten rolník, když se večer dostane do své hliněné chatrče, sedí a myslí na Boha a demokracii?"
"Pomyslel jsem si, když bolest ustupovala, co to stojí peněz, zabít pár lidských bytostí - koně může člověk zabít daleko laciněji."
"Není to snadné, žít s někým, komu člověk ublížil."
Zpočátku jsem si nebyla jistá, zda té akce a "vnějších věcí" není v knize na mě až příliš. Ale zbytečná obava, vnitřně to stojí pevně jak skála. I detektivní zápletka, v rámci níž se vyprávění posouvá kupředu, se v závěru ukazuje být naprosto služebná, v nejlepším smyslu podřízená a využitá autorovými záměry.
Nejvíc jsem ocenila, jak se určité očekávání rolí, vyvolané uvedením postav (např. vypravěčova ochota udržet si dívku jakýmkoli způsobem vs. Pyleova čestnost), postupem času zásadně komplikuje. Greene hraje s odkrytými kartami a dovádí do důsledků spletence motivů, které by se za klidnějších okolností zdály být docela přehledné a jednoduché k posouzení. A jak je u autora zvykem, těžko tu také narazit na postavu, k níž byste necítili soucit.
Fenomenálne dielo, napísané jednoduchým jazykom, čo trochu paradoxne sťažuje jeho čítanie, a to kvôli tomu, že je písané o vážnych veciach. Všetko do seba dokonale zapadne, dlho čakáte, o čo vlastne ide, až keď príde šokujúci a pritom neforsírovaný koniec, aký dokáže vykúzliť Graham Greene. Skvele.
Knihu i film mám hodně ráda. Pravdivý a silný příběh lásky? na pozadí politického a válečného konfliktu. Exotické prostředí Vietnamu tragičnost jen podtrhuje. Doporučuji.
Knížka má úžasně napsaný příběh a také se mi líbil autorův styl psaní.Autor napsal hodně silný příběh, který působí realisticky a v některých částech je velmi smutný.
Britský novinář Thomas Fowler působí ve Vietnamu 50. let, kde pro dvoje evropské noviny zprostředkovává informace o situaci v zemi, v níž probíhá konflikt mezi francouzskou armádou a místními povstalci, kteří chtějí zbavit Vietnam koloniálního statutu. Jeho články jsou nekonfliktní, bez ambicí komukoli otevírat oči nebo vyvolávat bouřlivé diskuze. Po většinu času se tudíž těší z privilegovaného postavení bělocha, mladičké milenky Phuong a kvalitního opia.
Situace se mění s příchodem naivního mladého agenta CIA Aldena Pylea, jenž svatosvatě věří v nový americký plán, který předpokládá eliminaci vlivu kolonialismu, komunismu a zavedení měkké diktatury pod americkým dohledem. Navíc tento zdravý, vzdělaný, zdvořilý a věřící americký mladík z dobré rodiny začne usilovat o Phuong, což se novináři vůbec nelíbí.
Graham Greene následně staví uvažování realistického novináře do kontrastu s Američanem, jenž i bez praktických zkušeností a rozhledu urputně brání vlastní politickou teorii bez ohledu na možné následky pro místní obyvatele, neboť účel světí prostředky.
Není divu, že ve Spojených Státech kniha po svém vydání vyvolala rozporuplné reakce a kdy autor dostal nálepku levičáka, jehož aktivity následně sledovala americká tajná služba. Na druhou stranu nutno podotknout, že tohle všechno se mohlo dít pouze v lehce emocionálně vypjatých padesátých letech charakteristických honem na skutečné, nebo i domnělé komunistické sympatizanty, tudíž kontroverzi a nechuť vyvolávalo vše, co odporovalo oficiálnímu vládnímu výkladu. V dnešní době by již nešlo o nic překvapujícího, ani obsahem, ani formou.
Samotná kniha je psána (pro mě) nepříliš čtivým stylem a některé úvahy jsou až naivní (je ale možné, že v té době tak nepůsobily). Každopádně se jedná o literární klasiku a jako takovou bych ji doporučoval brát. Osobně jsem zvědavý i na stejnojmenný film, který jsem (skoro se to stydím přiznat) dosud neviděl.
Pár postav různých národností řeší existenciální a politické otázky daleko od své domoviny (s výjimkou Phuong, o kterou se hraje, ale které zároveň není dovoleno, aby sama větší roli sehrála). Podobný námět jako ve Třetím muži od Carola Reeda, pouze s větší dávkou exotiky. Čtivé, i když místy stejně naivní jako Pyleovo chápání světa. Chápu ovšem, že s omezením záběru na několik postav nelze mezinárodní politické vztahy postihnout v jejich komplexnosti.
Další výtečná Greenova kniha. Nejvíce si cením politické nekorektnosti románu. Surové vylíčení války ve Vietnamu se Greenovi více než podařilo.
Po pravdě mě to ze začátku tolik nebavilo. Skoro až do konce. Ale pak přišel ten konec a já konečně pochopila knihu i autorův styl. A líbí se mi.
Na to, že mě moc takováto témata nelákají, se mi kniha moc líbila. Je zajímavé sledovat člověka, který se snaží o nestrannost, i když si jednou bude muset vybrat, k jaké straně se přidá.
Ze začátku to vypadá jako příběh dvou mužů soupeřících o jednu dívku na pozadí francouzské koloniální války v Indočíně (Vietnamu).
Postupně však vychází najevo, že jde o mocenské zájmy a zisk vlivu nad územím Vietnamu. A stejně jako je o dívčině budoucím štěstí rozhodováno bez ohledu na její názory, rozhoduje se i o budoucnosti Vietnamu bez ohledu na názory obyvatelstva.
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura Vietnam boj za svobodu osvobození
Autorovy další knížky
| 1957 |  Tichý Američan |
| 1947 | Moc a sláva |
| 1994 | Lidský faktor |
| 1964 |  Ministerstvo strachu |
| 1961 | Náš člověk v Havaně |
Atmosféra indočíny přelomu čtyřicátých a padesátých let vykreslená jako tak hustá, že by se jí ani nešlo brodit. A nepochybuji, že taková skutečně byla.
Byla to moje první kniha od Greena, tak jsem moc nevěděl, co čekat, a i když byl rozjezd trochu pomalejší a pod kouřem opia vypadal jako začátek Trainspottingu, lepkavé klima tehdejšího Vietnamu, umocněné neustálým podvědomým strachem o život, protože to zkrátka mohlo bouchnout leckde, mě pomalu vtahovalo. Phuong jako element dodávající postavám Pylea a Fowlera lidskost a emoce, a vedle toho filosofování a úvahy o politice ve střetu mladého nadšeného Američana se zvláštním posláním s cynickým a sarkastickým anglickým novinářem, který v životě viděl a zažil mnohé. Jeho cynické poznámky mě opravdu bavily. A aby zůstal člověkem, nakonec si musel vybrat stranu.
Popsané obrazy - byť nijak naturalisticky - matky s dítětem v kanále, stejně jako matky zakrývající dítě po bombovém atentátu svým kloboukem z hlavy jen tak nedostanu.
"Utrpení nevzrůstá počtem: v jednom mrtvém těle může být obsaženo všechno utrpení, kterého je schopen celý svět."