Tichý Don III.
Michail Alexandrovič Šolochov
Román líčí život kozáků za carského Ruska, za první světové války, za říjnové revoluce a krátce po ní. Hlavním hrdinou románu je Grigorij Melechov, který váhá mezi kozáckými tradicemi podonské vesnice Tatarskoje, z níž pochází, a revolučními touhami. Hledání pravdy mezi kozáky či rudými končí u Grigorije naprostou deziluzí, která jej dovede k zločinné Fominově bandě. Grigorie na jeho cestě životem provází vášnivá láska k Axiňji Astachovové, vdané ženě ze stejné vesnice. Grigorij sám je sice ženatý, ale i v osobním životě se nedovede rozhodnout pro jednu z žen. Melechovovo hledání končí tragicky. Jeho milovanou Axiňju zastřelí, jeho žena Natalja se rozhodne, že svému muži již dále nebude jen doma rodit děti, zatímco on má jinou, a nechá si udělat pokoutný potrat, po němž však vykrvácí a zemře. Sám Melechov zbraně i patrony hodí pod led do Donu a vrátí se do rodné vesnice ke svým dětem. Celý román má čtyři díly. V prvním díle Šolochov pojednává rodinnou předhistorii Melechovových ve vsi Tatarskoje, v níž zachází až k rusko-turecké válce v letech 1877–1878. Vlastní děj prvního dílu se nicméně odehrává těsně před První světovou válkou v letech 1905–1914. První díl má tři části. V druhém díle je vylíčena vlastní revoluce od října 1916 do dubna 1918, tento díl má dvě části. Třetí díl se zabývá dobou od května 1919 a má jedinou část, čtvrtý díl, kterým celý román končí, sahá až do května 1922, kdy končí občanská válka a sovětská vojska postupně likvidují bandy na jihu země. Poslední díl má dvě části.[1] Hlavním motivem románu je hledání pozice člověka v surových podmínkách světa. Melechov je svědkem početných příkoří, vražd i radostí, po smrti Axiňji navíc ztrácí smysl života.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1947 , SvobodaOriginální název:
Тихий Дон, 1928
více info...
Přidat komentář
Děj se víc vrátil k sledování osudů několika hlavních postav a tím pádem se mě události začaly znovu víc dotýkat. Je to silné, i když neveselé čtení. Kozáci se dostali mezi dva mlýnské kameny a v podstatě neměli šanci. Rudí i bílí si šli za svými zájmy a lidé byli zabíjeni jen proto, že žili tak, jak byli vždy zvyklí. V tomhle je ruský pohled celkem drsný, ať na jedné nebo na druhé straně se vraždění těch, kteří mají jiný názor, prezentuje jako nepříjemná nutnost. Je jasné, že šťastného konce se tady nedočkám, přesto se kniha nedá odložit, a to i navzdory tomu, že mě postavy často svými činy nebo názory pěkně rozčilují - ale to bude nakonec jedna z nejsilnějších stránek knihy, protože je vnímám jako skutečné osoby. Již teď je mi jasné, že Tichý Don bude jedna z knih, kterou nedostanu z hlavy, a jsem moc ráda, že jsem to u slabšího druhého dílu nevzdala.
Autorovy další knížky
1960 | Osud člověka |
1952 | Tichý Don |
1950 | Rozrušená země |
1962 | Azurová step |
1967 | Donské povídky |
Opět se vracím k pětihvězdnému hodnocení. Občanská válka se rozhořela s plnou silou a obě strany jsou k sobě nemilosrdně kruté nemajíce si vzájemně v tomto co vyčítat. Toto zvyšuje vzájemnou nenávist, kdy takový akt na jedné straně vyvolává okamžitou touhu po pomstě na druhé a opačně.
Snad jen povzdechnutí, v té záplavě jmen se mi daří v paměti držet a "znát" jen poměrně malou skupinu postav, ostatní tím dějem jen buď na chvilku procházejí, nebo si je prostě nepamatuju, no ale tato skupina mých "známých" se pořád tenčí. Opravdu nevím kolik se jich dočká posledních stran ve čtvrtém díle.
Pět hvězd.