Tichý Don IV

Tichý Don IV
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359387/bmid_tichy-don-iv-wnZ-359387.JPG 5 12 12

Komentáře 2

Recenze 0

Hvězdičky 12

Tempo & emoce

Přidat komentář
milan3144
12.11.2021 5 z 5
milan3144

Tak jsem s Grigoriem docválal přes potoky krve a jeho živelnou osudovou rozervanost, až do konce tohoto rozsáhlého románu. Pravda, když pominu druhý díl, který se tak nějak vymyká svojí menší záživností, i ostatní díly měli svoje pasáže, kdy mě zas moc netáhlo. Jenže pak zase přišly stránky, které mě doslova přikovaly a já se nemohl od knihy odtrhnout. Je až pozoruhodné, jak se v tomto románě prakticky vůbec nedostává ke slovu nějaká oslavná a úderná agitka. Naopak, často jsou "rudí" vykreslováni dosti nelichotivě. Koneckonců žádnou stranu konfliktu nelze považovat za nějakou spravedlivou tolerantní a osvícenou vůdkyni, snažící se o dobro pro všechny. Na obou stranách se velmi často, pod vznesnými ideály skrývaly snahy o vlastní prospěch a vyřízení účtů, kdy nepřítel byl v občanské válce třeba soused, nebo příbuzný.
Pět hvězd a jsem moc rád, že se mi toto dílo dostalo do rukou.

Maanna
28.07.2021 5 z 5
Maanna

Po více než měsíci přišel čas rozloučit se s donskými kozáky. Sice jich moc nezbylo, ale určitě na ně nezapomenu a Grigorij Melechov pro mě bude jednou z nejnezapomenutelnějších literárních postav se silným příběhem a zajímavým lidským vývojem: začíná jako sobecký floutek, dlouho hledá své místo a ideály a končí na dřeň osekaný, osvobozený od jakékoliv ideologie. Hodně blízcí mi byli i Petro a Iljinična.
Tahle kniha si Nobelovu cenu opravdu zasloužila, i když je to poměrně smutné čtení o devastaci jedné letité kultury během několika málo roků. Hlavní milostný příběh mě tolik nezasáhl, příliš jsem mu nevěřila. Trochu mě zaráželo, že mohla tahle kniha, kde komunisté nejsou líčeni jen v tom nejlepším světle (ostatně, komunista Michail Koševoj je pro mě jednoznačně nejodpornější postavou), vůbec vyjít. Skoro si říkám, jestli, vzhledem k délce, neznala většina soudruhů jen vybrané kapitoly, protože i nějaké scény stíhaných komunistů agitujících mezi chudými tu byly - nicméně tito lidoví agitátoři se pak později často měnili v nelidské soudce a popravčí. Po přečtení Tichého Donu člověk pro komunismus rozhodně horovat nezačne. Spíš mu opravdu zůstane stesk po světě kozáků, který dějiny definitivně pohřbily. Odvážným čtenářům mohu jen doporučit.