Timaios; Kritias

01.01.2023

Výborné dílo.

29.12.2020

Obdivuhodné!

26.09.2019

Timaiův monolog o stavbě světa je bezesporu zajímavý, leč mírně neuchopitelný. Alespoň já si pořádně neumím představit, jak se vše skládá z trojúhelníků a číselných řad. Ovšem nebyl jsem tu kvůli metafysice, nýbrž kvůli Atlantidě. Část je naznačena v úvodu Timaia, ale jádro je v Kritiovi, jenž obsahuje jediné původní informace o této civilisaci. Otázka její existence byla již tolikrát pitvána a já nebudu nosit dříví do lesa. Žel Kritias zůstal nedokončen (záměrně či ne?), a tak se toho až tolik nedovíme.

14.01.2019

Timaios více než dialog připomíná vědeckou přednášku... fascinující vědeckou přednášku, nicméně mám dojem, že zastaralý a nepříliš povedený překlad požitek z četby značně kazí. Než se začnete rozčilovat... ano, Novotný je formát, ale tady zkrátka šlápnul trochu vedle. Do předkřesťanského dialogu dal křesťanskou terminologii a celému dialogu tím dodal diametrálně odlišné konotace. Bůh stvořitel a všehomír sem skutečně nepatří. Nicméně jiná zvolená slova - jako živok sem pasují perfektně. (Nicméně nový překlad je prý na cestě!) Co dodat, kosmologie mě fascinuje, takže tenhle dialog považuji za jeden z nejpovedenějších dialogů. Poznámkový aparát mě trošku zklamal, protože skoro vždycky, když jsem se na něco chtěla podívat, tak jsem vysvětlení nenašla, na druhou stranu poznámky - pro mě - zcela zbytečné tam byly... Libé pocity ale převažují...

Edit: S uživatelem Andráse de la nesouhlasím a stojím si za tím, co jsem tu napsala. Pokud by vás zajímaly mé důvody, v žádném případě se neostýchejte mě kontaktovat. O Timaiu se vždy ráda pobavím a není pro mě žádný problém přeposlat vám zprávu, kterou jsem poslala i jemu (žel na ni neodpověděl ač jsem doufala v plodný rozhovor...).

15.02.2015

Tento dialog není typickým dialogem, je psán formou souvislé přednášky a to nejprve Timaia, posléze Kritia. Najde se v něm sice pár záchytných Platónových myšlenek - např. o prahmotě. Krom toho bych však tento dialog, vzhledem k tomu, že popisuje především zastaralé biologické a fyzikální názory, doporučila těm, kteří jsou na tuto oblast vědy zaměřeni a tyto, dnes už většinou vyvrácené, poznatky odkázala k přečtení spíše pro zajímavost ohledně historie vývoje vědy. Obdivuhodná je však zajisté Platónova metafyzická nadčasovost založená nikterak na empirickém poznání.

22.02.2014

Krásný dialog, v tomto případě spíše monolog. Při čtení je třeba brát v úvahu dobu, kdy text vznikl, jinak jej snad ani nemá smysl začínat číst. Pokud se však čtenář vžije do tohoto paradigmatu, objeví tak sílu platónových myšlenek. Mně se nejvíce líbily popisy funkcí orgánů v těle. Také nesmím opomenout zmínku o Atlantidě.