Tiše, aby nás neslyšel...
Ondřej Macura
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525583/bmid_tise-aby-nas-neslysel-655a14eeb06d1.jpg
4
9
9
Krajiny skutečné i snové, sídliště i údolí s chatami. Zvířata, stromy, vítr... Kočka! Muž a žena. V nové knize Ondřeje Macury je příroda svědkem velkých lidských momentů i komických banalit. Někdy se tváří přátelsky a vlídně, častěji je ironická a trpělivě očekává konec iluzí člověka o sobě i o ní. Pomíjivost a plynutí času se odrážejí v nesrozumitelnosti fotografií, které po sobě v albech zanecháváme. Tiše, aby nás neslyšel – kdo?... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2003 |  Literatura pro 3. ročník SOŠ |
| 2009 |  Netopýři |
| 2013 |  Sklo |
| 2007 | Indicie |
| 2008 | Žaltář |
Macuru mám rád. Co mě na jeho nové knize nepřestává fascinovat je zvláštní zlatý řez mezi romantismem a ironií. Macura má velice bystře zvládnutou „každodennost“, ale zároveň se mu do básní vlamují motivy, které jsou větší než život. Pradávní tvorové, zvláštní krajiny i situace. To byla jeho deviza vždycky, ale tady mám pocit, že je to nádherně sklenuto. V jednu chvíli „ještěrčí jazyky / olizují podlahu metra“, ale pak stačí aby v jiné básni mluvčí básně přítelkyni „přiblížil rukojetí deštníku vzdálené plody“ a utvrdil se tak, že tvoří „dokonalý pár“, abych jako čtenář byl touhle zvláštní „ironickou romantikou“ odzbrojen. Je tam toho ale mnohem víc. Myslím si, že je to jedna z nejlepších sbírek loňského roku, alespoň z nemnoha těch, co jsem měl možnost číst (ještě třeba spolu se Zedníkem nebo Zahladko).