Tisíc polibků
Tillie Cole
Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život. Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. A vydrží navždy – nebo tomu alespoň věří. Když se ale sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že největší bolest ho teprve čeká.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
A Thousand Boy Kisses, 2016
více info...
Přidat komentář
Tato kniha je rozhodně romantická a smutná. Je romantická a smutná až do morku... stránek! Autorka popisuje lásku a vztah tak, jak by to každá mladá slečna chtěla prožít. Každá dívka by chtěla, aby ji její partner znal do detailu a zbožňoval, jako to umí Rune. Každá dívka by chtěla být tak nádherná, bezprostřední a jedinečná jako Poppy. Každá by chtěla zažít takovou velkou lásku, kdy při polibcích pukají srdce, kdy je chlapec tak slepý láskou, že pro něj není problém ani výlet do New Yorku... Je to tak sladké, tak sladké, že z toho někoho můžou i rozbolet zuby... Ale aby to nebylo jen romantické, celou knihu nás provází i smrtelná nemoc. Při takové kombinaci je trochu patosu dovoleno. Já u toho brečela několikrát, já u toho řvala několikrát. V nejednom momentu je čtenář do knihy doslova vtažen. Ale pokud je někdo cynik nebo nevěří v lásku, nečtěte to!
Krásný a smutný příběh, pěkně napsaný. Líbí se mi myšlenka 1000 polibků. Místy byl příběh zbytečně přeslazený, ale nevadilo mi to. I slzy ukáply :(
Naprosto nádherná knížka, i když smutná, přesto hodně chytí za srdce. Takovou lásku by si přál každý člověk zažít.
Velice krásný a přitom velmi smutný příběh o nehynoucí lásce. Lásce dvou mladých lidí, co překoná vše i několikaleté odloučení. Až Vám to srdce trhá. Naprosto mne to dostalo a přála bych si jiný konec pro hlavní hrdiny, ale takto to mělo být. Bylo to kouzelné...
Čo na toto povedať. Veľmi dojímavá kniha. Poppymin a Runy sú príkladom zaláskovaných ľudí a čo všetko takáto láska dokáže. Ich dobrodružstvá sú "najdobrodružnejšie ako môžu dobrodružné byť". Poppy sa vôbec nebála čo príde, tešila sa zo života a užívala si každú chvíľu s Runym. Runy jej bol po celý čas oporou a splnil jej aj všetky želania. Na konci som plakala aj bola šťastná ako to dopadlo.
Tato knížka je stejně sladká jako dojemná.
Láska Poppy a Runa mi přišla trochu nereálná a přehnaná, na druhou stranu se ale díky ní kniha stala více emotivní a smutnou. Nebýt všech těch polibků, vyznání lásky a naprosté oddanosti, příběh by na čtenáře tolik nezapůsobil. Takže přestože na romantické příběhy moc nejsem, v téhle knížce mi to nevadilo, ba naopak jsem za to vlastně ráda.
Kniha, která u mě způsobila dvouměsíční pauzu od čtení. Po dočtení jsem na ni nemohla přestat myslet. Až tak moc mě zasáhla a myslím, že to bylo nejlepší čtení roku 2017. Kniha vás skvěle vtáhne do děje a musím se přiznat brečela jsem prakticky od začátku do konce. U knih nebývám tak emotivní, ale tady to šlo samo. Až na ten epilog, který podle mě v knize být nemusel, je kniha skvěla a můžu jen doporučit.
Tak jsem to nějak zvládala bez kapesníků a slz,ale na konci mně slzení stejně neminulo :-) Moc pěkně napsaná knížka,milá,půvabná,velmi emotivní....
I když dávno nejsem sedmnáctiletá,takovou milou knížku jsem si přečetla s chutí a jsem velmi ráda,že je na seznamu přečtených :-)
Poppy a Rune. Rune a Poppy. Nikdy jen Poppy. Nikdy jen Rune.
Kniha mi zlomila srdce na tisíce, ne, miliony kousíčků a už je snad nic nedokáže slepit. Tolik jsem to prožívala, tolik jsem si přála aby se zase dali dohromady, tolik jsem si přála aby se nakonec Poppy uzdravila.
Poslední 2 kapitoly a epilog mě doslova rozdrásali a byla jsem vůbec ráda, že jsem přes slzy dokázala těch pár stránek dočíst. Takhle jsem se dlouho necítila. Naposledy snad při čtení Hvězdy nám Nepřály.
Tolik lásky co Rune dokazoval. A já jsem si pak uvědomila, jak úžasného manžela mám. Jen mne ten konec mrzí. Protože Runeho rty budou vždy patřit Poppymin. ♥
Já vím, že je tato kniha těžko uvěřitelná, vím, že je tato kniha určená pro mládež, ale když mně se tááák moc líbila....kdo by si nepřál být tak moc milován i v dospělém věku. Opravdu jsem přes slzy pomalu ani neviděla na písmenka. Stejně jako v mém srdci navždy zůstanou Taťána s Alexandrem, Stella s Danem z Dopisů, které nikdo nečetl, tak nikdy nezapomenu na Poppy a Runeho....
Knih s podobným tématem je nespočet, nééé všechny mě nadchly, tahle se mi zalíbila až na druhý pokus, až pak jsem v takovou pohádku a klid uvěřila.
A co, že je v ní klišé, sladkost, je tam i připomínka toho co je důležitější.
je to krasný i smutný sen...
Velmi smutný, leč táák přeslazený, patetický, klišoidní příběh, přeplněný pukajícími/rupajícími/praskajícími srdci. Možná kdybych ji četla před 10-15 lety, bych tu slzičku i uronila, ale teď už tenhle žánr není mým oblíbeným.
Že začátku mě to moc nenadchlo, možná začínám být ten tento druh knih už starší. Každopádně konec mě celkem rozsekal...
Bylo to srdceryvné. Možná až moc. Konec mi přišel tak nějak rychle useknutý, navíc takovou nenadálou a nepravděpodobnou situací. Určitě krásné, ale na mě asi moc pohádkové.
Opravdu krásná knížka. Nádherný dívčí román! Tuto knížku jsem přečetla jedním dechem. Velmi mě zaujal příběh Poppy. Líbil se mi její pohled na svět a její myšlení. A Rune byl dokonalý přítel. Rozhodně si knížku přečtu znova. Dokonalý dívčí román pro mladé slečny. Vřele doporučuji!
Je to krásné... a smutné. Smutně krásné, žádná typická slaboduchá slaďárna, ale silný příběh, z něhož by si měl každý odnést, že život se má ŽÍT.
Roztrhalo mi to srdce... Posílilo má přesvědčení... TOHLE je můj sen, cíl a důvod.
Hlavní hrdiny si budu již navždy hýčkat ve své paměti...
Prolila jsem oceán slz. A to nejen na konci, ale už v průběhu příběhu...
V jednu chvíli čtení této knížky opravdu silně bolelo a drásalo duši...
Musím se vzpamatovat... Ani to neumím popsat...
Asi takhle: zlíbala bych každičkou větičku z této knihy. Myslíte, že by těch polibků bylo tisíc?
Tato kniha se po dočtení stala mou srdcovkou všem jí strašně doporučuji dala by se přirovnat k hvězdy nám nepřáli od johna greena. Poppy je velice silná osoba a strašně jí miluju
Tak tohle bylo...zklamání.
Sladkobolné romance jsou docela můj žánr, ale tohle bylo moc i na mě. Bylo to sladké jako cukrová vata v cukrové polevě posypaná cukrem.
Hlavní hrdnika mi byla děsně nesympatická. Působila jako „slečna Dokonalá“, což mě dovede spolehlivě vyočit. Krásná jako modelka, virtuózní cellistka, milá za každých okolností a rozdávající hluboká životní moudra, které by člověk rozhodně nečekal od sedmnáctileté puberťačky.
Celá romance působila nereálně, až pateticky. Hlavní hrdinové nás na každé stránce ujištují, jak moc se milují a jak jim rve srdce, že nemohou být spolu. Ze začátku to je možná roztomilé, ale je toho prostě moc.
Jednu hvězdičku dávám za norštinu, violoncello a závěrečnou scénu s „polibky“, která mě přeci jen chytla za srdce.