Tisíc tváří hrdiny
Joseph Campbell
Klasická Campbellova práce uvádí příklady mytických příběhů, ukazuje na nich pravdy skryté za náboženskými a mytologickými postavami a nechává z nich vyplynout obecně platné významy. Posláním hrdiny je vydat se na cestu a překonávat překážky. Hrdinovo dobrodružství má mnoho podob, ale jeho aspekty jsou neměnné: hrdinovi se dostává nadpřirozené pomoci, překonává strasti a bolestně se navrací do světa, kde musí lidem zvěstovat, co viděl. Tyto iniciační cesty nacházíme v mýtech, pověstech a pohádkách, jež mohou lidem posloužit jako univerzální modely a vzory.... celý text
Literatura naučná Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
The Hero with a Thousand Faces, 1949
více info...
Přidat komentář
Ctive sebrane myty, vysvetleny spolecne rysy a odlisnosti. Dost se, mozna nekriticky, opira o psychoanalyzu. Obcasna obrazova priloha bez hlubsiho kontextu, skoda. Trefny zaver - hrdina dnesni doby. Nadcasova literatura
Za oponou mýtů a lekcí, které si z nich můžeme vzít. Mít Campbella jako učitele muselo být zjevení, protože se moc dobře poslouchá. Ale po čtení Junga mi jeho limitace čistě na mýty (a monomýtus), připadá přeci jen příliš učebnicová, jednodimenzionální. Vezmete si příběh, zanalyzujete jej, přišpendlíte na něj možnou definici a voilá. Je ne sais pas. Tak nějak pořád dokola. Sem tam nějaká informace, nebo myšlenka. Nejvíc ze všeho mi tahle kniha připomněla Blyova 'Železného Jana'. Je to taková ta analýza, která vás musí ze srdce zajímat, abyste se do knihy ponořili. Není to tak, že by mi kniha vadila, nebo bych ji chtěl kritizovat, ale aktuálně mě příliš nebavilo se tímhle textem zabývat.
Kniha komparativně porovnává mýty v nejrůznějších částech světa a nachází v nich společný koncept - cestu hrdiny. Vzhledem k době vzniku klade velký důraz na Freudovo psychoanalýzu, ale nezůstává jen u toho.
Je to nesmírně inspirativní pro nové pohledy na mytologii, při vyprávění příběhů, práci s přechodovými rituály, dramaturgii a filosofii. Rozhodně to není snadná kniha, člověk se nevyhne řadě dohledávání - v závislosti na svých znalostech filosofie, mytologie a Freudovo psychologie a antropologie.
Dejte si na knihu dost času a využijte ji tvůrčím způsobem, pak bude mít její čtení smysl.
Psychologové, zejména ti zabývající se např. výkladem snů, na tuto knihu často odkazují, takže jsem byla dost zvědavá. Bohužel, zřejmě protože jsem v tomto oboru laik, jsem dost zklamaná.
Kniha se sice dost obšírně zabývá mýty, různými postavami v nich a neustále se opakujícími motivy (bez ohledu na to, že kultury, ve kterých se vyskytují, jsou vzdálené třeba přes půl světa).
Jenže k a) mi chybí b). Co si z toho mám vybrat? Jak to zpracovat třeba pokud bych se pokusila o vlastní neumělý výklad snu? K čemu je to vlastně dobré?
Takže ano, zřejmě se jedná o velmi dobrou knihu. Jenže k tomu, abyste ji mohli použít, je třeba nastudovat ještě spoustu další literatury.
Pro laiky tedy možná zajímavá, ale v hlubším smyslu nepoužitelná kniha.
skvělá kniha! musí se maličko vzít v potaz to, že vznikla eeee... 1947 myslím? takže hodně mluví o překonaném Freudovi, nicméně hlavní pointa/obsah o protomýtech a jejich společných prvcích a symbolice myslím stále platí.
O knížce jsem už hodně slyšela a zdálo se mi, že konečně dozrál čas si ji přečíst. No... Možná ten čas už přezrál. Troufám si tvrdit, že přínosnější pro mě bylo číst o této knize, než v ní samotné.
Kniha je pojednáním o společné struktuře mýtů napříč různými kulturami. Jednotlivé prvky dokládá velmi různorodými ukázkami. Ty mýty se mi líbily, mnohé jsem neznala, bohužel v rámci ukázky byly často necelé nebo v některých částech pořádně zestručnělé.
Celkové zpracování na mě působilo ale chaoticky. Kapitolky, které působily neukončeně, některé obrázky bez kontextu, hýření se střídáním fontů, vsuvky snů bez vysvětlení. Zprvu se autor snažil propojit téma s psychoanalýzou, to pak vyšumělo. Také vybrané mýty bere ze všech končin, vytrhuje je z kontextu kultur a výsledkem je tisíc tváří mýtu bez nějakého řádu.
Dílo pokládám za vhodné pro studenty a nadšence mytologie. Já si z toho nějak nedokážu nic odnést. Jen pár útržků mýtu, ani nevím už jakého původu.
Páráda, občas jsem nechápal, ale fakt dobrý.
"Moderní hrdina, moderní jedinec, který se odváží vyslyšet volání a hledá příbytek oné bytosti, s níž bychom se měli usmířit, nemůže, vlastně ani nesmí čekat, až se jeho společenství zbaví svého nánosu pýchy, strachu, rozumově zdůvodněné lakoty a posvěcené nechápavosti. Není to společnost, kdo vede a zachrání tvořivého hrdinu - je to právě naopak. Tak tedy každý z nás nese svůj díl nejvyšší zkoušky a vykupitellův kříž - nikoli v rozzářených okamžicích velkých vítězství svého kmene, ale v tichu své osobní beznaděje." str. 339
Zaujímavá kniha. Posledne roky som na ňu počul odkazy a ohlasy z rôznych strán, predovšetkým od autorov venujúcej sa jungiánskej psychológii, maskulinite a mužskému hnutiu (a znova sme pri Carlovi G.)
Kniha popisuje cestu hrdinu, jeho vlastnosti a vývoj naprieč kultúrami. Vidí spoločné znaky a prvky nezávislé na kultúre a ukazuje ako sa tieto kultúry ovplyvňovali (napríklad aj spoločné prvky kresťanstva a iných omnoho starších náboženstiev). Autor čerpá z mnohých mýtov a legiend, niektorých naozaj zaujímavých (a niektorých celkom vtipných). Reč príde aj na iniciácie a prechodové rituály.
Čo mi však na knihe vadilo bolo autorovo držanie sa psychoanalýzy. V mnohých veciach s Freudom nesúhlasím a niektoré sú už dávno prekonané alebo pozmenené jeho vlastnými žiakmi. Na druhej strane, kniha vyšla v roku 1949, takže sa to vzhľadom k vtedajším pomerom dá pochopiť.
Suma sumárum, kniha stojí za prečítanie. Či už v rámci všeobecného prehľadu, záujmu o hrdinský cyklus, mýty, psychológiu alebo sebarozvoj.
„Legendy o spasiteli popisují období zmaru, jehož příčinou je morální pochybení člověka (Adam v ráji, Džemšíd na trůně). Z hlediska kosmologického cyklu je však pravidelné střídání dobra a zla základní vlastností běhu času. Platí to o dějinách vesmíru i národů: rozpínavost vede k rozpadu, mládí ke stáří, zrození ke smrti, tvořivá vitalita ke strnulé ochablosti. Život kypí a vzdouvá se jako mořský příboj a vytváří nové formy, ale později skomírá a za sebou zanechává zlomky a zbytky vyplavené na pobřeží. Zlatý věk, vláda pána světa, se v každém pulzu života střídá s pustou zemí, kde vládne tyran. Bůh stvořitel se nakonec stává ničitelem.“
„Tyran je představitelem nehybnosti, stejně jako hrdina je nositelem změny.“
Proč jsou světové mýty a legendy podobné napříč etniky a kontinenty? Proč se objevují neustále ty stejné archetypální motivy? Přes lokální odlišnosti, různá jména, různé kulturní pozadí příběhu a odlišná morální dogmata, proč zůstává kostra příběhu stejná nebo podobná? Autor v knize čtenáři předkládá svoji teorii proč tomu tak je. Na desítkách mytických příběhů rekonstruuje archetypální vzorce, vyhledává společné předivo, shodné znaky protagonistů i antagonistů, poučení pro posluchače a čtenáře. Sleduje cestu hrdiny, jakéhosi kruhu narození, epických činů, smrti a znovuzrození. Hledá spojení mezi nejstaršími základními mýty, kmenovými představami a symbolikami náboženství. Ano, je v tom hodně psychologie a filosofie, ale není třeba se toho obávat, mně, ač laikovi, kniha dala hodně. Otevřelo mi to celý nový svět, svět legend. Knihu doporučuji.
Mnohem víc psychoanalýza a antropologie než literární věda a naratologie, napříč knihou se navíc (vcelku pochopitelně :-) promítá vědecký diskurz typický pro začátek 20. století.
Knihu ocení hlavně:
- freudovci/jungovci
- studenti antropologie/etnologie
- milovníci bájí a mýtů, kterým už edice „Mýty a legendy” nestačí :-)
Velice obohacující kniha, plná informací, která fascinujícím způsobem vysvětluje mýtus hrdinské cesty, který se objevuje ve všech kulturách všech dob a nutí nás hluboce se zamyslet nad našimi kořeny, naším chováním a uspořádáním naší současné (sic!) společnosti.
Kniha se vám bude lépe číst, když budete mít základní přehled o psychologii C.G.Junga, alespoň co se týká základních archetypů a nevědomí. Potom kniha získá další, velice zajímavý rozměr.
Šlo o velmi náročnou četbu, která vyžadovala velké soustředění, znala jsem jen minimum příběhů, ke kterým Campbell odkazuje. Kdybych se měla probírat rozsáhlým poznámkovým aparátem a dočítat všechno, co neznám, četla bych tu knihu mnoho let - ale kdo ví, třeba se k ní za čas vrátím. Nejzajímavější a nejsrozumitelnější mi nakonec přišel epilog, očekávala bych jeho zařazení spíš v úvodu knihy.
Coby praktikující křesťanku mě velmi zaujalo čtení katolické tradice právě s přihlédnutím ke světové mytologii.
Nebýt poznámek, kde jsou odkazy na díla druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, tak člověk nepozná, že jde o skoro 70 let starou knihu. Samozřejmě, věnuje se mýtům a legendám, takže tam nějaké to století nehraje roli. Ale ona je současná i tam, kde hovoří k dnešnímu člověku.
"Moderní hrdina, moderní jedinec, který se odváží vyslyšet volání a hledá příbytek oné bytosti, s níž bychom se měli usmířit, nemůže, vlastně ani nesmí čekat, až se jeho společenství zbaví svého nánosu pýchy, strachu, rozumově zdůvodněné lakoty a posvěcené nechápavosti. "Žít," říká Nietsche, "jako by nastal onen den." Není to společnost, kdo vede a zachrání takového hrdinu - je to právě naopak. Tak tedy každý z nás nese svůj díl nejvyšší zkoušky a vykupitelův kříž - nikoli v rozzářených okamžicích velkých vítězství svého kmene, ale v tichu své osobní beznaděje."
Kniha je více než vědeckým pojednáním spíše filozofickým dílem, ve kterém autor hledá odpověď na nejzákladnější lidské otázky (smysl života, fungování vesmíru,...) prostřednictvím zkoumání nejhlubší podstaty mytologických příběhů. Prastaré příběhy ze všech koutů světa a nejrozmanitějších kultur navíc podává tak citlivě a poutavě, že díky tomu i notoricky známé mýty najednou získávají nový rozměr.
Štítky knihy
mytologie symboly psychoanalýza kulturní antropologie studie
Autorovy další knížky
2000 | Tisíc tváří hrdiny |
2016 | Síla mýtu |
1998 | Mýty - Legendy dávných věků v našem denním životě |
2008 | Primitivní mytologie |
2000 | Proměny mýtu v čase |
Pokud nemáte alespoň nějaký přehled o jiných kulturách nebo náboženstvích, radši se malinko dovzdělejte, protože s Campbellem procestujete celý svět, aby vám dokázal, že všechny příběhy mají vlastně tutéž strukturu... nebo alespoň v různých variacích. Pro zájemce o religionistiku nebo literární vědy je to určitě povinnost, protože vám to ukáže jeden z mnoha pohledů, jak k nim přistupovat.