Tisíce metrů ode dna
Jasmin Schreiber
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496430/tisice-metru-ode-dna3ZOsM8-Auk-.jpeg
4
326
326
Paula toho k životu moc nepotřebuje: domov, trochu peněz na jídlo a malého bratra Tima, kterého miluje nade vše na světě. Pak ale dojde k hrozné nehodě, která ji uvrhne do hluboké deprese. Z beznadějného stavu ji dostane teprve Helmut, starý mrzout, který jí paradoxně vlije do žil novou chuť do života. Nakonec se Paula a Helmut společně vydávají na dobrodružnou cestu, která je oba vede k sebepoznání…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2021
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Marianengraben, 2020
více info...
Přidat komentář
Smutek, vina, bezmoc, smíření a naděje. Chápu, co se nám autorka pokoušela sdělit, ale pro mě tam bylo až moc neuvěřitelných náhod a osudových setkání. Nezanechalo to na mě velkou stopu, ač přesně vím, jaké to je stát na hraně Mariánského příkopu.
Milý trochu neuvěřitelný příběh dvou rozdílných lidí, které spojuje velká životní ztráta, ale kdo z nás ví koho v životě potká. Paula a Helmut byli neskuteční a moc se mi líbili.
Knihu Tisíce metrů ode dna, bych nazval asi smířením se smrti blízkého. Leč, přes zajímavý nápad, je kniha sice zajímavá, ale krapet nudná. Nejhezčích je jen zhruba poslední třetina což je na tak útlou knihu málo.
Za druhé přečtení, podle mého mínění, už nestojí.
Velmi pěkně napsaná kniha, která dokazuje, že i o smrti se dá psát krásně, jen je někdy více nebo méně těžké smířit se s tím, že i smrt je součást života.
Hlavní postava Paula po smrti svého milovaného mladšího bratra Tima ztratila chuť do života. To se změní díky seznámení při opravdu podivné příhodě s o dost starším Helmutem, s kterým se vydá na společnou cestu. Příběh je dost smutný, ale i humorný a hlavně krásný. Určitě doporučuji k přečtení.
Smutný, depresivní, ale zároveň krásný a plný humoru (hlavně toho černého) – takový je debutový román Tisíce metrů ode dna německé autorky Jasmin Schreiber. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
Tisíce metrů ode dna - až tam se dokáže skrývat bolest ....
Je to jako hloubka Mariánského příkopu - vzdálenost lásky i smutku z odchodu blízkých ....
A dlouhá roadtrip bioložky Pauly a seniora Helmuta - setkávajících se v prožitku vzpomínek a slz ....
....." smrt se nedá kontrolovat, protože je chtě nechtě součástí bláznivé jízdy jménem život ...."
Povedený debut mladé autorky - doporučím.
Moc dojemný příběh o životě i smrti...o tom, jak se s ní smířit a jak žít i zemřít. Taková ta kniha, která vás pohladí po duši (i když přes slzy) a zanechá tam stopu... taková ta kniha, na kterou se nezapomíná.
Dojemný, ale zároveň humorný příběh o ztrátě blízkého a o tom, jak je těžké se s tím vyrovnat. Hlavní hrdina mi trochu připomínal Oveho z knížky Muž jménem Ove :-). Za mě opravdu povedená knížka.
Kniha o putování, smíření, smutku a nečekaném přátelství.
Nevšední humor z ní dělá nadčasové dílo, které dojme k slzám a zároveň přinutí přemýšlet o smrti a umírání jinak.
Krásně a s humorem napsaná kniha o smrti, ztrátě, výčitkách a pocitu viny...o tom, jak žít dál, o touze po životě. Stařík Helmut a dívenka Paula se seznámili za komické situace, neznali se dlouho, ale dokázali si pomoci navzájem.
U téhle knihy s člověkem třískají emoce, zármutek, deprese a to hlavně ke konci. Prostě takové to odcházení.
Na knihu jsem byla docela zvedava, ale po 20 strankach jsem vedela, ze to musim precist co nejrychleji, abych to mela za sebou. Nesedla mi stylistika, lingvistika, misty logika a o pouziti kurzivy se nebudu radeji rozepisovat. Navic skutecne nemam rada, kdyz je myslenka "dovysvetlena", takze ctenari neni ponechan zadny prostor a je dopredu za bytost neschopnou zamysleni, dedukce, brainstormingu (obcas googleni, ze...).
Co se autorce povedlo, otevrit staronove rany. Rypat se v bolesti, zarmutku, depresi, skrabat cerstve strupy - v tomto ohledu bych dala i 5 hvezd. Nicmene se podle me jedna pouze o sebemrskacstvi, ne o hodnotnou cetbu. Takze pokud jste v nedavne dobe nekoho ztratili, doporucuji cetbu teto knihy odlozit. Za me osobne treba i navzdy. Usetrite se maximalne dalsiho povrchniho pribehu a 12 hodin zivota.
Knihu jsem si vybírala podle obálky, ale vůbec mě nenapadlo, že budu příjemně překvapena, nádherný dojemný příběh, který si zamilujete.
Příběh je emoční, vtipný a zvláštní okolnosti svedou dvojici dohromady, aby se společně vydali na cestu.
Jak to všechno dopadne?
Stojí za přečtení, doporučuji
(SPOILER)
Ze začátku sem úplně nechápala, jaký bude mít tento příběh záměr. Přiznám se, že mi nikdo blízký ještě naštěstí neumřel a tak sem to nedokázala úplně pochopit, úplně se vžít do takové situace, pocitů.
Každopádně v průběhu příběhu mi bručoun Helmut neskutečně přirostl k srdci a začala sem chápat i počínání Pauli a v závěru musím říct, že sem moc ráda, že se ke mě tato kniha dostala a měla možnost sem ji přečíst :)
Příjemné,vtipné,absurdní,smutné,srdcervoucí....
Stačí mžik,a je všechno jinak....
Já si budu asi muset tyhle dojáky zakázat, jsem ani ten komentář včera nebyla schopná napsat, ale tohle bylo vážně krásné.
Je to příběh o takovém netradičním setkání a cestě mladé dívky Pauly a svérázného stařečka Helmuta. Oba něco spojuje - velká životní ztráta a smutek. Přesto, nebo právě proto si mohou navzájem k sobě najít cestu i porozumění, smíření a dát naději. Příběh o vážných věcech, psaný s citem, nadhledem i vtipem. A jestli si myslíte, že nejde během jedné věty se rozplakat a po přečtení druhé vyprsknout smíchy..., přečtěte si, uvěříte.
Tisíce metrů ode dna mi vzalo dech. Je to neuvěřitelně nabité emocemi. Někdy mě příběh dojímal, o pár řádků níže jsem se usmívala nad vtipností některých situací a na další stránce přemýšlela o smyslu života. Krásné, oddechové a přitom velmi hluboké.
Štítky knihy
přátelství naděje německá literatura smutek nový začátek ztráta blízkých cesta, roadtrip
Tak jsem právě dobrečela tuto knihu. Velice čtivý příběh plný smutných vzpomínek a vyrovnávání se smrtí. Je to vlastně zpověď dvou lidí, kteří ztratili někoho velmi blízkého a cítí odpovědnost. Ale na druhou stranu tam bylo i několik velmi vtipných scén, které celý příběh odlehčily. Jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla.