Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
Marjam je pouhých patnáct let, když ji pošlou do Kábulu, aby se provdala za pětačtyřicetiletého Rašída. O necelých dvacet let později vyroste mezi Marjam a dospívající dívkou Lajlou ze sousedství silné pouto podobné vztahu matky s dcerou. Když se dostane k moci Tálibán, už tak neutěšený život se promění v zoufalý boj s hladem, krutostí a neustálým strachem. Láska však dokáže člověka pohnout k nečekaným skutkům a překvapivým hrdinstvím překonat i nesmírně bolestivé překážky. Druhý román Khaleda Hosseiniho přijalo světové publikum neméně příznivě než autorovu veleúspěšnou prvotinu Lovec draků.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2008 , Leda , RozmluvyOriginální název:
A Thousand Splendid Suns, 2007
více info...
Přidat komentář
Po Ranhojičovi další úžasná kniha na kterou jsem natrefila díky databázi. a opět na mě nejvíce zapůsobil, a k slzám dojal.... Islám... Asi to bude tou aktualností, jsem jen žena a na burku bych si už zvykala těžko. Ten kdo tohle ponižování žen vymyslel musel mít veliký problém sám se sebou. Kniha je krásná. A díky ní zas víc chápu. Kdybych neuměla číst , byla bych ušetřená té beznaděje , i když kniha dopadla relativně dobře. A taky bych měla umyté nádobí.
Hoseini je bez jakékoliv pochybnosti obrovský talent. Ale.. Nedá mi to a musím srovnávat s V Afhganistanu bůhuž jen pláče, jsem rovněž měla tu čet číst. Téma je velice podobné, vynucené manželství , spousta dětí , taliban , rusové... jen muž ji nebije. Příběh Širýn gol mi přišel možná ještě o něco lepší, protože opravdovější. Autorka nemá takové literární ambice, ale jako dokument jednoho života opravdu stojí za přečtení.
Po obdivných komentářích své přítelkyně a na její doporučení jsem se do knihy začetla, ale až po několikátém pokračování jsem u ní vydržela bez přerušování až do konce.
Co mě odrazovalo? Nejsilněji to, že jde v podstatě o vymyšlené příběhy, byť jistě založené na prožité realitě mnohých afghánských žen. Osobně čtu raději příběhy, které opravdu někdo prožil.
Co mě u knihy nakonec udrželo? Nejspíš zvědavost, jak to v závěru autor pospojuje, co všechno do vyprávění dokáže vložit a jak to provede.
Tento příběh byl pro mne především o tom, jak se muži mnohých náboženství bojí žen a ženství vůbec. Jinak si neumím vysvětlit ani jejich jednání, ani ponižující pravidla a zákazy, která vymysleli zase jenom muži.
Rozumím také autorovu záměru dostat do povědomí lidí na celém světě, jak to tam vlastně chodí. A skrze takovéto silně napsané příběhy se to stává snadněji. Je pak docela jedno, co si o stylu, zápletkách a vůbec celém autorově psaní myslím já nebo jiný čtenář.
Krásně napsaná kniha, krásný (byť smutný) příběh..Každý by si to měl povinně přečíst, aby si lidé vážili toho mají..vážili si svobody..že si mohou vybrat..
Ach, to bere za srdce. Úžasně napsáno. Po knize jsem chňapla, jen co jsem viděla autora, a nezklamal. Všechny ty dřívější zprávy o Afgánistánu vzaly zasvé po setkání s živoucími lidmi románu. Strašné, co si lidi dokážou na sebe vzájemně vymyslit, čím se trápit soukromě i v politické oblasti. Pro mě z toho plyne mj. i toto varování - jen žádný islám, prosím. Lovec draků byla první kniha téhož autora, a tahle se jí kvalitou plně vyrovná. Skvělý spisovatel.
O kolik jinak najednou vyhlížejí zprávy z Afghánistánu, když člověk dočte tuto knihu? O kolik intenzivněji vnímá sousloví "postavení žen v islámských zemích"?
Personifikací, kronikou života dvou konkrétních žen dokázal autor vlít barvy do obrázku, který jsem si vesměs vytvářela na základě publicistiky. A bylo to děsivé čtení. Bezvýchodnost údělu Marjam i Lajly mě naplnila čirým zoufalstvím. A když jsem četla ony dvě strany přikázání Tálibánu, bylo mi fyzicky špatně. Děkuji, pane Hosseini, napsal jste nádhernou knihu, která mi v mnoha ohledech otevřela oči.
Fascinující kniha, užila jsem si ji dokonce 2x, protože mi kamarádka půjčila knížku v originále a s překvapením jsem shledala, že v angličtině je příběh jaksi pestřejší a výstižnější.
Lovec draků je moje absolutně srdeční záležitost, knížka, která mě dostala a pochybuju, že ji něco jen tak překoná. Jako druhou Hosseiniho knihu jsem četla nejnovější A hory odpověděly. Byla jsem lehce zklamaná, ta knížka je prostě výrazně slabší, než Lovec draků. Ale teď jsem si spravila chuť. Tisíce planoucích sluncí, to je prostě něco neuvěřitelného... Četla jsem dlouho, po kouscích, nezvládala jsem to najednou. Hodně silná kniha, nebylo mi při čtení lehko. Všichni by si měli přečíst, jak ženy v Afghánistánu žily a žijí. Když jsme to četla a viděla nadepsán rok 2000, nemohla jsem uvěřit, že se něco takového v roce 2000 mohlo dít. Tak nedávno takové hrůzy, takové bezpráví... Nečetlo se to lehce, ale jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst. Budu ji doporučovat úplně stejně, jako Lovce draků. Přečtěte si to, ať víte, jak se máme dobře...
Jsem knihou nadšená, okouzlená, jak čtivě a poutavě se dá zpracovat tak děsivé téma jako byla válka a život v Afgánistánu. Osobní dojem - jsem vděčná osudu, že jsem se narodila v srdci Evropy a ne v zemích, kde je žena méně než nic. Všem doporučuji k přečtení.
Málokdy se mi to stává, ale ve spojení s touto knihou mi přijdou jakékoliv komentáře tuctové... Žádnými slovy asi nepopíšu, co pro mě kniha znamenala. Úplně mě vtáhla do děje. "Naneštěstí" jsem ji začala číst po operaci očí a byla jsem "nucena" ji během 3 dnů přečíst - po prvním dni jsem mamce pro jistotu přestala oznamovat čísla přelousknutých stran :-) Ale nakonec se z toho po operaci vyklubaly pro mě krásné tři dny.Četla jsem také Lovce draků a obávala jsem se této knihy, říkala jsem si:,,Bude alespoň z poloviny tak čtivá?" - teď se za ty obavy stydím... Napadá mě teď snad jen Remarque, u kterého jsem také více jeho děl přečetla s takovým nadšením. Po přečtení knihy jsem si jen sedla ven, kde mě hřálo sluníčko, poslouchala jsem šumění lesa a jen mě napadlo, co znamená narodit se v klidné zemi, chodit do školy, vídat se s kamarády, mít vždy po ruce něco k snědku, zcela samozřejmou zdravotní péči a tak bych mohla pokračovat donekonečna.....
Ale nechci filozofovat - prostě si to přečtěte! :-D
Naprosto dokonalý zážitek z četby...tento spisovatel má neskutečný dar vyprávění, jeho příběhy se čtou sami. Kniha mi nedala přestat a dlouho jsem nepřečetla žádnou tak poutavou a krásnou knihu jako je tato. Pět hvězd zasloužených a ještě třikrát podržených!
Nádherná kniha. Stále jsem z ní paf.
Je psána lehce a čtivě, což je v přímém kontrastu s vážností a bolestností tématu. A přesně tohle dává knize neskutečné kouzlo.
Nepamatuji si, kdy mě naposledy tak moc čtená kniha zasáhla. Emoce jsem prožívala s hlavními hrdinkami naplno.
Vlastně mi chybí slova, která by vystihla, jak hlubokou stopu ve mě tento příběh zanechal...
Ta kniha je úžasná, ale občas jsem váhala, jestli mám číst dál, jak mě z ní bolelo srdce. Ale potřebovala jsem vědět, jak příběh dopadne. Khaled Hosseini je skvělý a čtivý autor.
Velmi překvapivá knížka. Často z ní zamrazí, dokonce jsem si i zaplakala a děj je neskutečně napínavý. A představa že tohle se doopravdy děje je neskutečná ba přímo děsivá. Autor situaci popsal velice poutavě a kniha se mi celkově líbila. Ráda se k ní vracím, protože je přes svou děsivost svým způsobem i krásná. O lidech hledajících naději, o lásce a odvaze. Opravdu doporučuji.
Výborně napsaný příběh. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Autor věrohodně popisuje život z pohledu dvou afghánských žen. Místy se člověk neubrání slzám....
Kniha se velmi dobře čte, děj je napínavý, člověk se dozví mnoho o jiné kultuře až z toho občas mrazí. Moc pěkná kniha.
Khaled Hosseini je, zdá se, velmi talentovaný a odvážný autor. Jeho vyprávění je velmi sugestivní a poutavé. Místy člověku až běží mráz po zádech, když si uvědomí, že osud jako hlavní hrdinka knihy má v oněch končinách nejedna žena...
Nádherné príbehy žien, ktorú sú síce odlišné, ale majú spoločné to, že prišli o svoju identitu a rolu ženy a sú len doplnok a majetok muža. Dramaticky popísaný príbeh úteku a strachu ženy z inej kultúry určite osloví európsku populáciu žien.
Strhující příběh. Vlastně několik příběhů propletených dohromady. Těžko uvěřit, že tyhle hrůzy se odehrávaly tak nedávno. Hodně se to podobá Lovci draků, však také vlastně popisuje stejné období, podobné osudy. Je to dojemné a působivé, někdy hodně děsivé a zdrcující. Válka si s lidskými osudy hraje strašnou hru.
Štítky knihy
Afghánistán vydírání sexuální násilí násilí Tálibán domácí násilí mezilidské vztahy uprchlíci migrace oběti násilí
Autorovy další knížky
2007 | Lovec draků |
2013 | A hory odpověděly |
2008 | Tisíce planoucích sluncí |
2018 | Mořská modlitba |
Hosseini je skvělý vypravěč, kniha se čte jedním dechem. Z jeho tří knih mi tahle přišla nejkrutější, asi, že je o osudu žen. Lovec draků je ale podle mě nejlépe napsaný.