Titanic, aneb, Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá
František Ringo Čech
Mezi spoustou historických knih, fotografických publikací a výpravných filmů, které se věnují tragédii Titaniku, dosud chybělo pojednání z pera nezaujatého, ale o to objektivnějšího autora, jenž dokáže uchopit základní tezi a rozvinout ji způsobem, jaký nemá v literárním světě obdoby. Takovým autorem je bezesporu František Ringo Čech, kulturní divoch a spořádaný otec nového literárního žánru, jemuž dal do vínku název literatura vymyšleného faktu. Jak sám v úvodním slovu připomíná, nestojí již na tomto tvůrčím poli osamoceně. Titanic, poslední Ringovo novorozeně, vás ohromí od samého začátku a vy se od něj nedokážete odtrhnout, protože to, co vám autor šťavnatým jazykem a s invencí sobě vlastní předkládá, jste ani v těch nejbujnějších snech netušili. Aristoteles Chobodydes, kapitán Morgan, hrabě Esterházy, Ti Ti i malý Giuseppe jsou dokonalými protihráči žen, jejichž plnokrevnost by zaručila skvělý chov nejednomu hřebčinci. A vůbec nezáleží na prostoru, který jim autor poskytl, naopak, zhuštěné lidské osudy na pokraji hrozící katastrofy spolu s kořeny pevně zapuštěnými v budoucnosti a imperativem skutečného člověčenství daly vzniknout dílu, jež obohacuje historické prameny a poskytuje čtenáři pocit, že i on se stal součástí jedinečné badatelské expedice. A vzhledem ke známé pravdě, že opakování je matka moudrosti, připojili jsme k novému dílu i notoricky známý Ruský týden. Protože humoru a neotřelého čtení není nikdy dost.... celý text
Přidat komentář
Nedočteno. Některé názory autora jsou fakt absurdní. Kdyby často nevstupovat do děje, možná bych ji aj dočetla
Ruský týden mě pobavil, ale Titanic mi přišel nezajímavý, absurdní, bez hlubšího smyslu. Dočetla jsem ho jen ze setrvačnosti.
Autorovy další knížky
1990 | Ruský týden |
1990 | Dívčí válka |
1983 | Z mého života |
2012 | Generace Beatles, aneb, Rok stárnoucího rockera |
2007 | Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci |
Tuto knihu jsem kdysi ještě jako kluk základní školy čerstvě na druhém stupni zabavil taťkovi, který ji dostal od známých k narozeninám a ani se do ní nepodíval. Musím říci, že to byla první kniha kterou jsem přečetl když nepočítám vyloženě dětské knížky a tenkrát jsem si jí užil. Po letech jsem narazil na záznam divadelní hry který jsem viděl od té doby snad 50 krát (někdy pouze audio při uklízení a podobně). Ringo je váže borec. Po letech jsem knihu kterou mám i podepsanou vyndal s knihovny a pomatuju si jí tedy tlustší až mě překvapilo jak moc je tenká. A z kromě musím říci že jsem měl dobrý vkus jelikož kniha je opravdu skvělá. Možná je to nostalgie možná to že jsem ji četl poprvé v pubertě, ale tato kniha je jedna z mých srdcovek a dále bude pokladem v mé knihovně.