Tma
Ondřej Neff
Původní verze románu který byl později přepracován a později vydáván již pouze v upravené verzi. Jednoho jarního pátečního odpoledne r.1998 nastává celosvětová katastrofa, absolutní konec elektrické energie. Autor domýšlí do detailů, co taková situace dokáže udělat s Prahou, českým prostředím i českou vládnoucí elitou. Elektrické zdroje jsou neobnovitelné a zhrouceného života se naplno ujímá podsvětí. Hlavní hrdina, mladý muž Honza Kryl,musí nasadit všechny své síly, aby uhájil život svůj a svých blízkých. Ujímá se opuštěné dívenky s downovým syndromem, aby brzy celý svět poznal, že právě v těchto dětech je ukryt klíč k řešení celé katastrofické situace.... celý text
Přidat komentář
Na doporučení jsem se pustil do první verze (v té době jsem netušil, že existuje i přepracované vydání). Nyní jsem dočetl i přepracování a musím říct, že obě mají něco do sebe. Druhá je propracovanější, ale myšlenka první se mi možná líbila trochu víc, i když druhá verze zase s nárůstem reálnosti donutí čtenáře trochu víc k zamyšlení.
Velmi příjemné překvapení. Vznikající apokalypsa a styl vyprávění mi trochu připomínal Den Trifidů. Líbilo se mi jak bezprostředně a bez eufemismu to autor pojal. Kniha mne zasáhla hlavně tím, jak přesvědčivě je situace bez elektřiny vykreslená. Člověk si v ní lehce sám sebe představí, a pak má skoro strach, když doma vypadnou pojistky...
Nápad skvělý, zbytečně si uškodil přílišnou závislostí na tehdejší politické scéně. Navíc ten nelogický konec, jakoby nevěděl, jak příběh zakončit.
Zajímavá sci-fi sonda do stavu kdy zanikne elektrická energie jako fyzikální veličina.Navíc je příběh situován do Prahy, což je další plus.Bylo zajímavé sledovat vývoj společnosti bez el.energie v průběhu několika let.
První polovina knihy je pozoruhodná, ač se člověk neubrání pocitu, že popis změn po výpadku elektrické energie je příliš úzký... ovšem rozuzlení mi vyvolalo lehký úsměv na tváři.
Ze začátku jsem byla absolutně nadšená z nápadu, ale přibližně po půlce už byl děj na jedno brdo, tak jsem knihu odložila. Kniha mě moc nezaujala.
Ach, ten konec a pointa... ty zabíjí celkový pocit z knihy, přitom první přibližně dvě třetiny jsou velice dobré... Popis chaosu nastálého po výpadku elektrického proudu je až mrazivě realistický, z rozkladu společnosti do stavu, kdy vítězí jen ten silný a agresivní, člověk prostě nemá dobrý pocit. Odráží se to i v chování hlavních hrdinů, kteří nejsou až tak kladní, hlavně ze začátku se snaží jen přežít a nemálo tomu podřizují. Trochu rušivě působí výskyt reálných postav tehdejší politiky. Možná tím chtěl autor přidat na realističnosti, ale spíš se to míjí účinkem.
A pak přichází závěr, který prostě působí jedním velkým "Co to sakra?" dojmem. Veškerá atmosféra je pryč a člověk jako by na posledních stránkách četl úplně jinou knihu. Škoda škoda, lépe by asi bylo, kdyby byly příčiny blackoutu nevysvětleny a konec otevřený...
Kniha Ondřeje Neffa Tma je na pomezí žánrů skutečnosti (z níž vychází) a sci-fi. Námět a zpracování bylo velmi nápaditě zvoleno, především o hybné síle naší společnosti, elektřině, která koluje ve všech oblastech lidské činnosti a bez jejíž pomoci si neumíme představit snadný život. Spíše si ji už neuvědomujeme a pokud mohu mluvit za sebe, už ji nevnímám, tedy kromě měsíční účtenky od elektrické společnosti. Svět, který známe a každý se v něm pohybuje, využívaje své nohy nebo automobil, v románu zkolaboval. Etapa člověka se vrací do středověku a jeho jednání hrubne a snaží se přežít, ukraď co můžeš a pokuď ti někdo stojí v cestě, převez jej anebo dokonce zabíj. Strašné pomyšlení.
Co mohu na knize vyzvednout je velmi reálně popsané boje pražských tlup, Jindřicha Hřivnáče alias Kapitána, zloděje a vraha, který se svými lidmi z kolonie Buďánka postupně ovládá hlavní metropoli, naproti tomu vláda ztrácí dech a na konci románu zaniká, až na několik vyjímek, které se snaží vzdorovat a obnovit společenský řád, tím že chtěji zabít dívku s Dawnovým syndromem, jenž je prostředníkem mezi mimozemskou civilizací a ta zkoumá myšlení a chování lidí.
Jak sám autor na konci knihy uvádí, téma Tmy publikoval ve sci-fi článcích a nad závěrem knihy velmi dlouho přemýšlel. Nakonec se mu to podařilo.
Téma kolabsu, rozvratu lidské společnosti je stále žádané a několik spisovatelů se jimi zabývalo. Tím, že Neff se zabývá několika ústředními postavami a pojímá komplexně dobu, může román působit v některých kapitolách těžkopádně až zbytečně detailní. Stačilo místo elektřiny si vzít na pomoc ropu, která není obnovitelný zdroj a snažit se popsat, co kdyby došla a jaký by to měl dopad na lidi. Myslím si, že by měl větší úspěch a nemusel by zabíhat do vymyšlených podrobností souvisejíící s elektřinou. Když uvážíme, že elektřina se u nás i ve světě vyrábí z ropy. Snažil jsem se neporovnávat jeho dílo s McCarthyho Cestou anebo Marlovým Malevilem, ale přesto jsem se nemohl ubránit zavzpomínat na jejich díla. Větší úspěch a obliba u čtenářů je zaručena jednoduchou věcí. McCarthy a Marle upoutávají střídmostí, nezabývají se proč a co stálo za pádem společnosti, prostě se to stalo a od té doby lidstvo zahájilo svoji temnější a krutější etapu. Věnují se jen tomu, aby myšlenky hrdinů byly přirozené a pochopitelné a zbytečně nezabíhají do podrobností.
po precteni Tma2.0 jsem neodolal a precetl i tuto knihu... Jelikoz prvni pulka je stejna, budu hodnotit jen druhou pulku: zbytecne uchvatane, prijde mi ze autor byl trosku v koncich co se zakonceni tyce, takove jakoze scifi no...
Tato kniha byla první, kterou jsem četla od tohoto autora, a jak tento žánr (sci-fi) moc nevyhledávám, příběhem jsem byla plně pohlcena. Děj se odehrává od roku 1998 do roku 2008 a vystupují v ní osobnosti politické a nám známé (Klaus, Havel,Ruml...). Když v dubnu nastane elektrická smrt a vše se ponoří do tmy a vše co fungovalo na elektřinu přestane být funkční, země a její lidé se změní. Přijde vlna násilí, nemocí jako je mor, tyfus, vládu nad zemí a jejími obyvateli začínají přebírat ti, co jsou silní (tyrani, násilníci atd.). Neuvěřitelné, jak během 10 let se moderní civilizace vrátí k praktikám středověku - otroctví, nadvláda tyranů, útrpné právo, smrt upálením, nabodnutím na kůl či oběšením. Velice silný příběh, doporučuji k přečtení.
K téhle knize jsem dostala díky retro recenzi v mém oblíbeném časopisu Pevnost. Námět příběhu mi přišel zajímavý a byla jsem taky zvědavá jako Neff píše. A kniha mě dost překvapila- pozitivně.
První řádky mi přišli zvláštní, ale také zvláštním způsobem zajímavé- říkala jsem si, že kniha bude popisovat jak obyčejní lidé reagují na tak velkou katastrofu. Tak to taky částečně bylo, ale kniha zabředla do vetší hloubky a moc mě potěšilo přirovnání tmy ke zkaženému nitru lidí, které se projeví při válce či větší katastrofě. Celou dobu jsem fandila Katce, Honzovi a později i Markétě a měla jsem radost, když se jejich cesty protly. Neffova kniha je velmi dobře promyšlená, vše, co se v ní děje je předem rozmyšleno a má důležité důsledky. Do knihy jsem se začetla a náhle se ní nechtělo odtrhnout. Chtěla jsem hned vědět jak to dopadne a četla a četla a těžko jsem se od knihy odtrhla. Na druhý zátah jsem ji dočetla zcela a jsem nadšena. Nejvíc mě potěšila věta vložena do úst Václava Havla(sice podobnému našemu bývalému prezidentovi, ale v kulisách příběhu jinému člověku) o vzhlédnutí ze tmy lidských duší po výstavbě Kladky. Kniha má hluboký morální potenciál a varuje i před tím, kam lidstvo může vést. A závěrečná poznámka autora udělala příjemnou tečku za skvělou knihou. A myslím, že se nemusí obávat lidí, co knihu odsoudí za přehnanou krutost- ti budou, ale ti jsou jedno, protože ti nepochopili podstatu a smysl knihy.
Knize však nedám plný počet bodů. Místy mě nudily části z parlamentu a reálné osoby zasazené mezi hrdiny mi přišli zbytečné- někdy jejich chování neodpovídalo moc reálu a myslím, že by stejně fungovaly zcela vymyšlené osoby jen podobné těm reálným. A také mi přišly některé reakci lidí (těch spíše vedlejších) divné a nelogické. I tak se mi kniha opravdu líbila a přesvědčila mě, že Neff je opravdu dobrý autor a že si od něj určitě ještě něco přečtu.
Tak tohle vážně nemělo chybu. Knihu jsem přelouskala během pár dní a opravdu jsem se u ní bavila. Trochu mě zamrzel konec, ten jsem si představovala úplně ale úplně jinak. Přesto pravdu velmi kvalitní čtení.
"Jen si představte, paní, ona byla líná ujít čtyři bloky a takhle dopadla, dočista jí to utrhlo hlavu." "Vinu za nastalou situaci nesla pražská radnice v čele s Koukalem, dále pak vláda, politické strany a vůbec celý systém, ovládaný bolševiky, kteří dovedli stát k poměrům za bolševiků nevídaných." - komentáře jak z internetových diskuzí, které v době vzniku knihy ještě skoro nebyly.
Doufám, že bychom se s kolapsem vyrovnali lidštěji, než v knize, ale moc tomu nevěřím.
Trochu rozporuplná ale přesto velmi zábavná kniha. Takhle nějak by to asi opravdu na světě vypadalo pokud by mu někdo ze dne na den sebral téměř veškerou techniku ( v tomto případě elektřinu ). Chaos, vraždění, lůza si užívá svých pár minut slávy. Mám hodně rád postapokalyptické příběhy a tenhle se mi líbil o to víc, že popisuje postapo pěkně v naší zemičce. Akorát tam byly takové moc nepříjemné dějové skoky a pak takové groteskní a satirické prvky které trochu narušovaly tu nepříjemnou atmosféru. Ale jak už jsem řekl, mám holt slabost pro postapo a příběhy kde je svět "ve sračkách". Krom toho mi byl hlavní hrdina velmi blízký svými vlastnostmi, na jeho místě bych asi jednal podobně.
Zajímavé téma a výborná první půle knihy. Blackout a první chvíle po katastrofě v podání širokého spektra lidských osudů od primitiva kinga Jindry Hřivnáče až po V. Klause ve Strakově Akademii jsem doslova zhltal. Kdo by nechtěl s Jindrou brázdit ulice Prahy, rozbíjet výlohy, a vyřídit si to se všema sráčema, před kterýma doteď jen musel klopit hlavu. A jen dobře, že ty drahý bavoráky jsou teď těm zazobancům k hovnu... první půle s lehkou nadsázkou dokonale vykresluje maloměšťáctví a absurdní reakce prostých lidí na nečekanou situaci, kteří si nedokáží uvědomit vážnost situace.
Pak ale autorovi došla šťáva a nastal tvůrčí blackout. O.N. jako by nevěděl co si s rozehranou situací počít a tak ji prostě uťal. Strohým vyprávěním typu všichnionemocnělipomřelihladyznásilniliseapozabíjeli poskočil o tři roky vpřed, kde místní troska Jindra Hřivnáč je vládce nad třetinou Čech a rozvíjí své imperialistické plány, magor Magor rozšiřuje své teritorium s pochybným cílem najít jednu šťávu, kterou si kdysi vyhlídl a označkoval (samozřejmě se rýsuje osudový souboj o babu se správňákem Honzou Krylem), a celý svět je v takových sračkách, že by si nic nezadal s post-apo světem typu Cesty nebo Drsného spasitele. To celé na pozadí dlouhodobého výpadku elektřiny, která tu ještě před 150ti lety nebyla, působí dost nevěrohodně. Stejně tak působí i schizofrenie postav, kdy totální blb a buran je zároveň geniální stratég a manipulátor. Přičemž to druhé pouze opakovaně tvrdí autor, a jak blb k moci přišel, raději z pochopitelných pohnutek přeskočil.
O tom jak by společnost po elektrické smrti dopadla můžeme jen spekulovat, takže tvůrčí pole je jistě široké, ale aby se po dvou dnech bez elektřiny nechávaly ženské přefiknout za konzervu žrádla a do týdne byly na vesnicích pořádány pogromy na pražáky, to už je trochu přitažené za vlasy. V půlce knihy vůbec přichází nečekaný zlom, kdy z vtipného a poutavého příběhu se stává vážná a nudná slátanina. Moc se mi ani nechtělo věřit, že je to celé od jednoho autora.
Když to vezmu jako celek, tak mi to svou absurditou a naivitou trochu připomíná Metro 2033. S tím, že tohle jsem na rozdíl od Metra ani nedočetl. Tímhle také končí mé koketování s Ondřejem Neffem. Znuděně odkládám a už nikdy víc :-)
Zajímavé téma Blackoutu. Vykresleno tak, jak by to s největší pravděpodobností s lidmi dopadlo. Jen ten konec mi přijde divný,...
Výborná atmosféra, hodně dobře se četlo. Zaujalo mě ale, že za záporňáky dosadil "esoteriky", dogmatické, proti rozumu a tudíž i dobru zaměřené jedince. Na druhou misku vah postavil technokraty, kteří tak nějak z principu tíhnou k dobru, potažmo demokratičtějšímu zřízení ... :o
Hodně rozporuplné pocity. Zezačátku se mi knížka moc líbila a četla jsem ji opravdu se zaujetím, ale když děj sklouznul do středověku, tak už mi všechno začalo připadat takové hodně nadnesené a nemohla jsem se zbavit otázky, jestli, kdyby taková TMA opravdu nastala, by lidi takhle zblbli. Ač jsem byla nucena dát autorovi v jistém směru za pravdu, tak ale ta otázka se pořád vtírala (ale to byl spíš můj problém, ne autorův). Nicméně, nechutné tyranské pasáže (zejm. hra s tělíčky) mi byly tak odporné, že jsem je musela přeskočit, to se prostě nedalo... A ten konec, to už mi přišlo vysloveně jako fraška.
Štítky knihy
boj o přežití apokalypsa blackout, výpadek proudu postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 1998 |  Tma |
| 2007 | Tma |
| 1989 |  3x Kája Saudek |
| 1988 | Měsíc mého života |
| 2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
Knihy podobného žánru moc nečtu, přesto jsem byla nadšená.