Tma
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389601/bmid_tma-B2w-389601.jpg
3
1385
1385
Televizní scenárista přijíždí na osamělou horskou chatu v pohoří Malá Fatra, kde si chce oddychnout od hektické práce a napětí v manželském vztahu, ale i vychutnat si poklidnou zimní atmosféru. Pak se však stane cosi nečekaného a jeho ozdravný pobyt se změní v děsivou noční můru. Přestože dveře nikdo nezamkl, chata se mu stane vězením a on v ní svede zoufalý boj o přežití.... celý text
Přidat komentář
Škoda, že nemáme sneh. Možno by to bolo o hviezdu viac, ale koniec bol na koniec tiež predvídateľný.
Kniha,která neurazí, ale ani nenadchne. Možná je můj názor zkreslen i tím, že my byl hlavní hrdina extrémně nesympatický. Každopádně děj hezký odsýpá, a chvílema i graduje. Osobně jsem se při poslouchání nebála, ale nějaké slabší povahy by se při čtení či poslouchání audioknihy mohly bát. Každopádně za mě 100% lepší byla Trhlina, kterou jsem od autora četla jako první. Tento počin my přijde jako slabší průměr.
Kniha se čte poměrně rychle a dobře ale je to někdy i šlapání vody na jednom místě jak se člověku zatmění zrak a nic nevidí že se v hlavě hrabou na povrch vzpomínky a myšlenky. Konec knihy je dobře vymyšlen to jsem nečekal ale jinak je kniha lepší průměr.
(SPOILER)
Knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem a opravdu se u ní bála. Až jsem ji musela chvilkami odkládat. Moc mě zaujal autorův nápad, umístit děj do odlehlé horské chaty, kde hlavní hrdina přijde o zrak a bude bojovat o přežití. Nebo spíše se svoji vlastní hlavou.
Po dočtení jsem byla zklamaná z konce. Asi je na čtenáři, jak si ho přebere.
Já to chápu tak, že hlavnímu hrdinovi se všechny ty děsivé věci, odehrávaly pouze v hlavě.
To bylo ale depresivní čtení, temné, mrazivé, tady nečekejte nic, ale absolutně nic pozitivního. Hlavní hrdina zažil v horách hodně, zřejmě podle přísloví každému, co jeho jest. Čtení jsem si maximálně užila,
vykreslení psychiky člověka v
drsných podmínkách bylo dokonalé.
4,5 hvězdičky
Příběh muže, který odjede na Vánoce do hor, tím chce utéct od všedních dnů, zahnat myšlenky na "skřípající" manželství, na svou manželku. Má to však opačný účinek, myšlenky ožijí, prostředí a náhlá tma napomáhají pocitu strachu, pocitu beznaděje.
Co je pravda, co je skutečnost, může člověk utéct od skutečnosti a událostí? Nebo ho nejen tma dožene?
Tma je doslova mrazivé čtení plné napětí.
Tento příběh jsem četla jedním dechem. Opět mě pan spisovatel nezklamal a jsem ráda, že jsem mu nedávno "přišla na chuť". Ani ve snu by mě nenapadlo, že se pustím do tohoto žánru četby, bude se mi líbit a co víc, budu ji i vyhledávat. Pan spisovatel prostě umí. Mé přečtené knihy "Smršť" a "Trhlina" - skvělé čtení, ale "Tma" je pro mě ještě o další "level" lepší.
Tma je velmi komorní příběh. Je obdivuhodné, jak málo autor potřeboval, aby vytvořil čtivý hororový děj. Vystačil si s jedinou postavou a horskou chatou na samotě uprostřed lesa. Hororovou atmosféru dotváří mráz a sněhové závěje.
Vylíčení toho, jak na člověka působí naprostá tma, jak v ní citlivě vnímá okolní zvuky, jak se jeho psychika rozkládá a jeho mysl se postupně propracovává až k nepříčetnosti, je tady skutečně povedené. Najde se tu i pár pořádně děsivých obrazů. Výborná je pointa celého příběhu.
Tma je psycho příběh jak se patří a mistrným popisem atmosféry se řadí mezi ty lepší knihy od Kariky.
Rozdvojená jednohubka oddechová. Vzhledem k "obsazení a tématu" psychologicky mělké a zbytečně sarkasticky humorné - nevěrohodné. S hlavní, a vyjma drobků jedinou, postavou jsem se nesžil. Občas slovní kostrbatost, nevhodnost. Některá častá přirovnání "jako" rušivá. Četlo se ale dobře - napětí a chtění "vědět konec" udržuje pozornost a pointa je nečekaná. Doporučil, zapůjčil DaB v TR2427.
Hlavní hrdina odjíždí na Vánoce na svou odlehlou chatu v Malé Fatře, kde si potřebuje psychicky odpočinout od své manželky a práce. Jenže, když ho na chatě zahalí tma, tak není lehké se orientovat, fungovat a když kolem sebe začnete slyšet okolní zvuky a nevíte co je pravda a co výplod vaší fantazie, tak nervozita a nervy vás pomalu ale jistě mohou dostat k šílenství. Výborně napsaný román, kdy autor skvěle stupňuje napětí, které ke konci graduje. Karika se mě svými romány získal a už teď vím, že brzo v jeho tvorbě budu pokračovat.
Kdybych prohledal police důkladně, nejspíš bych objevil i drobné plastové figurky. Jenže se mi nechtělo odkrývat minulost, někdy člověku bohatě stačí přítomnost, nepotřebuje si zadírat pod nehty třísky oživlých vzpoomínek na hezké chvilky, které dávno pominuly.
(SPOILER)
Nějak nevím, co si mám o knize myslet. O autorovi už jsem před delší dobou slyšela a většinou šlo hlavně o chválu. Když jsem se tedy ke knize dostala, rozhodla jsem se, že ji zkusím a uvidím, jestli pak budu pokračovat i Trhlinou. Tím, že je kniha psaná deníkovým stylem, se četla celkem dobře a rychle. Ale! Jelikož byla psaná právě ich formou z pohledu obyčejného, sprostého, do sebe zahleděného chlapa, ke kterému jsem si vlastně za celou dobu nenašla pořádně vztah, jsem si knihu tolik neužila..Asi mi Karikův styl psaní tolik nesedl. Ano, původní zápletka v první cca třetině knihy mi přišla celkem originální. Postupně ale hlavní hrdina dělal jednu botu za druhou a mně začal lézt víc a víc na nervy. Asi jako když koukáte na horor, křičíte na hlavního hrdinu, ať tam hlavně proboha neleze, vždyť je přece jasný, že vrah musí být přesně tam a čeká jen na něj! Nakonec si akorát řekněte "hmm, dobře ti tak".
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě závěr knihy nepřekvapil, vlastně jsem ji dočítala jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to s tou slepotou vlastně celé bylo a jak hlavní hrdina dopadne. Očekávala jsem tedy trochu happyend, naštěstí mě konec alespoň trochu příjemně překvapil, proto dávám vyšší počet hvězd, než jsem měla původně v plánu. Ale do Trhliny už se nejspíš pouštět nebudu..
Vůbec nevím, kde začít. Tak jsem se na knihu těšila a ona mě zklamala. Téma průběhu by bylo fajn, ale v některých situacích mi připadalo, že je autor zfetovaný anebo blázen. Konec mě dostal, to jsem opravdu nečekala.
(SPOILER)
TMA byla ,, příjemná" oddechovka z mrazivého prostředí jinak okouzlujících hor.
Jedná se o velmi komorní příběh pro všechny nadšence do hororu, nadpřirozena a v případě této knihy i fanoušky drsnějšího stylu vyprávění kde nechybí utržené končetiny ani hotové závěje sprostých slov.
Od autora jsem četla knihu Strach a ta mi sedla více, respektive si mě víc podmanila. Tma je taky dobrá kniha, která umí pracovat s napětím a emocemi, ale za mě je v tom slabší než právě strach. I tak mě čtení bavilo, i přes některé táhlejší pasáže... a do příběhu hlavního hrdiny jsem se dokázala vžít. Paradoxně víc než ty vyloženě brutální fyzické části mě děsily ty klidnější pasáže, ale chápu, že pro slabší povahy tam té krve bude asi zbytečně moc...koneckonců u konce bylo tělo hlavního hrdiny už tak děravé jak cedník a to se do něj ještě ani nepustili ti vlci.
Líbí se mi, že zvratem na konci se zase celý příběh překopává a přidává další úvahy k zamyšlení...jednoznačně není řečeno opět nic...jen jsou tam občas náznaky, a to hlavně u konce, kdy už je možná trochu pozdě. Nápad jako takový s rozdvojením nebyl špatný a měl originální myšlenku.
Možná, že si budu muset knihu přečíst znovu, aby to všechno do sebe pořádně seplo.
'Láska omladzuje, dokonca dva razy-prvý, keď sa zaľúbiš, druhý, keď sa od objektu svojho zaľúbenia po niekoľkých rokoch odlúčiš.'
'Nádej je nebezpečná, nádej ťa zabije. Nielen nádej, ale aj fantazírovanie ťa zabije.'
'Tma' mi tentokrát neskutočne sadla, keďže som potrebovala absolútne vypnúť...
Je tu vidieť, čo dokáže naša psychika: Môže byť najlepším priateľom, ale aj najhorším nepriateľom!
'Myslíš, že zablúdiť v lese je zlé? Nabudúce to vyskúšaj s hlavou plnou tmy a so slepými očami.'
'Niečo sa mi na tom tichu nezdalo. Rozum mi nevedel povedať, o čo ide, ale aj tak som zostával v napätí. Po dvoch dňoch v čiernote mi bolo jasných veľa nových vecí. Napríklad, že existujú rôzne druhy ticha. A zároveň rôzne druhy strachu. Spadajú do jednej kategórie, na povrchu vyzerajú rovnako, ale sú rôzne. Podobne ako farby aj ticho či strach majú rôzne odtiene.'
V porovnaní so Strachom ide rozhodne o dejovo slabšiu knihu, aj keď námet nebol vôbec zlý.
(Tak trochu SPOILER) Horor? Thriller? Vzhledem k daným atributům ano, ale já se taky bavila, i když finále mi úsměv z tváře konečně vymazalo. Hlavně jsem ale tentokrát Karikovi všechno věřila. Kdyby se býval oprostil od průvodních sarkastických komentářů, možná by vyvolal výrazně hororovější atmosféru. Já totiž měla pocit, že čtu humorný žánr. Jenže já mám humorné příběhy ráda, takže pro mě nakonec dobře zvolená forma. Vtipné byly i hlášky, kdy se chudák hlavní hrdina - scénárista unikající z manželské krize, která je možná něčím víc, než jenom krizí - ocitá v mrazivých podmínkách odlehlé drevenice na samotě. Dobrý plán, jak prožít svátky vánoční a Boží hod. Jenže, člověk míní, a kdosi mění Karikův popis strádání ústřední postavy u mě budil pochopení a kupodivu i onen úsměv na tváři. Krom hlavní zrakové potíže jsem první část jeho potíží zažila (bolesti zlomeniny, u mě holeně na dlouho opuštěné sjezdovce, nebo omrzání vs. rozmrzání končetin, ale já měla nakonec lepší prostředky), takže vím, že takhle šílené to prostě může být. Závěr je ovšem docela originální a silný, ale i takové věci se můžou stát. Karika mi tentokrát sednul, jen štítky, pod kterými jsou jeho knihy zařazovány, bych trochu rozšířila.
Audiokniha
Výborně načteno Vasilem Fridrichem, díky jeho přednesu jsem si knihu opravdu užila. Přestože se téměř celou dobu víceméně jedná jen o popis zvláštních, nepříjemných až hororových situací, a samotný příběh se vlastně z toho všeho vyloupne až v samotném závěru, tak jsem od začátku až do konce poslouchala s opravdovým zaujetím a očekáváním, jak to všechno dopadne.
Moje seznámení s autorem. Začátek příběhu se mi líbil dost, pak to začalo trochu váznout, ale ke konci se mi příběh zase líbil.
Horor to nebyl. Nebála jsem se vůbec, za to jsem se pěkně bavila a dokonce i smála. Kniha je poutavě napsaná, jsou tam přemrštěné i nepochopitelné situace, ale v kombinaci s komentáři hlavního hrdiny mi to vůbec nevadilo a fakt jsem se bavila. Velmi pěkně autor zachycuje jeho myšlenkové pochody, jak si poradit sám v takové situaci a co vše se dokáže honit hlavou! Tak nějak jsem očekávala jaká bude pravda, ale až takový konec jsem nečekala.
Tak tohle se Karikovi mimořádně povedlo. Minimalistické, napínavé, drsné, úderné protože krátké. Divím se nižšímu hodnocení. Za mě je to zatím nejlepší kniha, co jsem od Kariky četl.