Tma
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 3. díl >
Co se skrývá ve tmě? Nezhasínejte světlo… pro jistotu!
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
N'éteins pas la lumière, 2014
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Minierův krok stranou, který mě moc nebavil. Mráz i Kruh byly rozvláčné, ale velmi dobře vystavěné detektivky s gradující zápletkou. Tma drží rozvláčnost svých předchůdců, ale místo promyšlené zápletky nabízí jen vlažný thriller. A to (z mého pohledu) ani ne moc uvěřitelný, takové zvraty v životě Christine, které se udály během několika dní, mi připadají dost přetažené. Celkově to na mě působilo jako "oslí můstek" pro Servazův návrat do hry, na což ale není třeba vydat celou knihu, když to ostatní knižní kolegové zvládnou skrze pár alkoholových excesů na prvních stranách a pak skočí do nového případu po hlavě. Nejsem si v tuhle chvíli jistý, jestli mám chuť se ponořit do Noci.
Dobrá detektivka. Dokáže připoutat a je skutečně napínavá. Moc se mi líbilo dění na ropné plošině, tam se člověk obvykle nepodívá. No a hlavní hrdina Servaz je prostě úžasný. Všecko překoná, dokonce se pár hodin po těžké operaci dokáže postavit na vlastní nohy (to už bylo fakt moc). Pořád jsem přemýšlela o Kirsten, co je to vlastně za člověka, když se tak divně v soukromí chová? Nakonec se i to vysvětlí. Švýcarský padouch je pekelně bystrý, vzdělaný a umí se dobře skrývat. Moje první kniha od Miniera, podívám se po dalších, když mají být podle kritiků pode mnou lepší.
Po prvních dvou dílech jsem se s nadšením vrhla na třetí. Bohužel. Ledová sprcha! Již po prvních stránkách jsem byla nucena mrknout, zda nakladatelství nezměnilo překladatele. Podivné větné formulace, pojmy, které se vůbec nehodí do kontextu. Prvních 100 stran neskutečně zbytečně rozvláčných popisů, vše, co se tam přihodilo by vystačilo na dobře napsaných stran 20. Začala jsem být netrpělivá. A dalších pár stran mne už doslova začalo nejen rozčilovat, ale začala jsem i pochybovat o věrohodnosti charakteru postav. V třetině jsem skončila. Můj závěr - Bernard Minier psal toto pokračování Servazových případů "násilím", na objednávku nakladatele s předem daným termínem a povinným rozsahem...
Zatím nejlepší díl série. Žárlivé ženské jsou fakt nebezpečné. To, co se dělo Christine bylo fakt příšerné, ta bezmoc, když o všechno přicházíte a nikdo Vám nevěří... Bylo mi jí strašně líto. Jsem ráda, že nakonec našla sílu se z těch "sraček" dostat, i když ne úplně se vším jsem souhlasila. Bylo trošku divné, odkud a jak mjr. Servaz vyšetřoval, asi by se mi zamlouvalo víc, kdyby se vrátil... Jinak oceňuji, že autor vynechal sériového vraha Hirtmanna, i když je jasné, že se ještě objeví (a já si samozřejmě přeju, aby ho Servaz dostal), ale když už se objeví, tak ať je to o něm a ne, jako v předešlém díle, kde se zmínil jen okrajově a zůstal po něm nevyřešený zmatek.
Tak konečně mám Tmu za sebou. Rozjezd teda již klasicky pozvolnější, buduje se napětí a situace kolem Christine. Pak to ale chytne mnohem větší spád a příběh chytá jeden zvrat za druhým a doslova letí ke konci.
Autor citlivě prakticky vynechal Hirtmanna a nechal čtenáře odpočinout, to rozhodně kvituju, ikdyž je jasné, že jeho linka ještě u konce rozhodně není.
Po delší době jsem byl spokojený, že mi vyšla nějaká šílená teorie, tady teda hned 2, to má hned člověk větší radost. Celkově rozhodně zatím nejlepší ze série.
Miniera v tuto chvíli řadím mezi své nejoblíbenější autory, ubírá mu pouze fakt, že knihy jsou až nesmyslně tlusté a tudíž nepraktické na převoz v kabelce, čtečce knih jsem ještě na chuť nepřišla????.
Tak tohle byla pecka. Jedna z nejlepších detektivek poslední doby. Neuvěřitelně napínavé a skvele napsané.
Tak tomu říkám excelentní detektivka! Masový vrah Hirtmann, uprchlý již v prvním díle (Mráz) série případů majora Servaze, je sice stále na svobodě a mihne se tu jen okrajově, ale případ řešený v tomto díle je skvěle vymyšlený, plný napětí od A do Z, a když už se čtenář domnívá, že ví, jak se věci mají, tak se ukáže, že je to ještě jinak. Strhující kniha, od níž se lze jen těžko odtrhnout. Za mě plný počet hvězd a vrhám se na (bohužel) poslední díl - Noc.
Zatím nejlepší díl této série. Občas se mi to zdálo až moc překombinované, což obvykle spíš nemusím, ale v tomto případě jsem se nechala strhnout.
Kniha se čte dobře, jen se u ní dobře člověk necítí. I když se mi to zdálo místy trochu mimo realitu, kniha vybízí k zamyšlení, jak málo stačí, aby se člověk zbláznil, když se nějaký psychopat rozhodně, že vám zničí život...
Knihy od tohoto autora se mi celkově líbí a ráda si je přečtu. V této knize byl popsaný hodně zajímavý příběh, který mě nutil číst dál a dál, až jsem to přečetla během dvou dnů. Jen jednu hvězdičku v hodnocení ubírá fakt, že autor zbytečně detailně popisuje situaci a prostor, ve které se nachází postava a stejně tak tomu je s pocity postavy. Je sice hezké vědět, jak okolí vypadá, ale opravdu je nutné vědět, že na nebi jsou 1, 2, 3, ..... hvězdičky? :)
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout....tentokrát tedy Martin trochu v pozadí, ale příběh napínavý a konec velmi překvapivý. Těším se na další.
Kniha se četla sama v podstatě, ale ubrala bych půl hvězdy v každém díle.. Možná SPOILER.. To se opravdu autor neobejde bez tyrani nebo smrti zvířete?
Na začiatku som mala trochu ťažší rozbeh, ale po zorientovaní sa v postavách sa kniha nedala pustiť z ruky.
Tento díl byl opravdu neskutečný,místy jsem měla pocit,že snad má přivézt k šílenství i nás čtenáře..trošku mi vadilo,že tentokrát Martin a jeho tým nejsou úplně na první pohled v hlavní roli..nicméně aspoň se můžeme těšit na další díly a jejich další vývoj.A ten konec? prostě další důvod stále v této sérii pokračovat.
Pro mě velmi znepokojující kniha drásající nervy. Rozpletení záplatky zajímavé, překvapivé. Jen mě mrzí, že Martin v tomto dílu neměl moc prostoru.
Štítky knihy
francouzská literatura napětí násilí manipulace (psychologie)
Skrýt reklamy
Třetí příběh Martina Schwarze.
Manipulace.
Drsné.
(2016)