Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Nemohu říct, že by to byla špatná kniha nebo špatný námět, jen jsem asi čekala něco jiného po všech těch pochvalných ohlasech. Na mě toho bylo v příběhu prostě až moc, jak kdyby autorka nevěděla, kdy přestat a kde je ta přesná míra. Taková porce utrpení a zvratů, kterými obdařila život Clary, mi zkrátka přišla až moc neuvěřitelná. Do toho se vmíchalo drobné young adult v podobě Izzy a vznikl z toho zvláštní koktejl, který mě měl asi dojmout, leč nestalo.
Tak tohle byla hóóódně dobrá kniha, kdyby bylo více hvězdiček na hodnocení, tak je udělím. Krásně se četla, mě se o malinko více líbila historická linka a konec mě dostal. Jsem otrlejší typ, ale na konci jsem měla slzy v očích. DOPORUČUJI přečíst....
Jednoznačně nejsem cílová skupina,pro kterou byla kniha napsaná.myslim, že náctiletá čtenářka by si užila víc než já. Část knihy o dívce izzy byla taková typická americká střední, jaká bývá ve filmech pro teenagery.cast knihy o Claire byla mnohem zajímavější.bohuzel pak autorka lecos resila dost svérázným způsobem. Ale číst se to každopádně dalo.
Velmi emotivně napsaný příběh. Za téměř každou kapitolou jsem si říkala "Ježíši Kriste" ... Četla jsem samozřejmě o tom, jak se dřív chovali k chovancům podobných ústavů, přesto to čtení byla silná káva. Přečetla jsem jedním dechem, nedalo se odtrhnout.
Úžasná kniha, která dokáže vtáhnout do děje. Každou přečtenou stránkou ve mně sílilo napětí, jak celý příběh dopadne.
Tak tato kniha je presne ta, u ktere, kdyz se me i za par let zeptate, jestli jsem ji cetla, tak okamzite bez premysleni se mi vybavi cely pribeh a odpovim hned ano. Vybavi se mi hodne smutny pribeh, od ktereho se vsak nedalo odtrhnout. Stridani dvou casovyh rovin se mi v teto knize velice zamlouvalo. Emoce pri cteni opravdu pracovaly na plne obratky a posledni dve kapitoly jsem uz ronila slzy. Silny pribeh , na ktery nezapomenu .
Kniha ma velmi bavila, čakala som do konca s napätím ako to dopadne. Koniec a vysvetlenie zhrnula autorka asi do dvoch strán ale nelutujem že som knihu čítala a určite odporúčam :)
Tak tahle kniha se četla sama, je to opravdu hodně silný ač smutný příběh, rozhodně doporučuji k přečtení a jsem moc ráda, že ji mám ve svě knihovničce ;-)
Určitě doporučuji, zhltla jsem ji jak se říká...a to jsem se trochu bála...jak to celé dopadne a musím říct, že bych to autorce trochu předělala, ale nechci spoilerovat, takže víc nepovím. Každopádně to byla skvělá! Doporučuji
Skvělé, doporučuji. Miluji tajemné knihy s tématikou sirotčince, blazincu a sanatorií. Místy mi bylo až zle, když člověk cetl, co se v té době dělo. Přijde mi, že spíš byli blázni ti lekari.. a pokud tam byl někdo těhotný nebo tam byly malý děti, tak to je fakt hnusný..:(
V tmavých stěnách Willardu nepřebývalo štěstí ani láska. Jen nešťastná srdce a bolest v duši ukrývala zamřížovaná okna. Ale zasloužili si všichni chovanci pobyt v těchto ponurých zdech? Dokázali vzdorovat nesmyslné léčbě, která je navěky vzdalovala od běžného života? Dokonce tento ústav měl i vlastní hřbitov.
Díky mladé Izzy - o mnoho desítek let později - pokračuje příběh z roku 1929 a stojí to za to! Druhá dějová linie, týkající se Izzy ,není tak dramatická. Celá kniha nám ale pořádně zahraje na city.
přečteno jedním dechem, velmi bravurně napsaný smutný osud Clary, i slzu jsem uronila......doporučuji !!!! za mě 100%
Při čtení jsem měla pocit bezmoci a zlosti nad tím vším, čím si Clara musela projít. Ztracené a zničené mládí, které už jí nikdo nikdy nebyl schopen nahradit... Pro mě to byl opravdu smutný příběh a nic na tom nemění ani fakt, že závěrečné stránky se blíží k jistému happyendu. Jde o velmi emotivní čtení. Doporučuji.
Nejprve jsem váhala, zda se do knihy pustit - podobně laděná dramata běžně nečtu, ale nakonec jsem nelitovala.
Tmavé stěny Willardu jsou skvěle napsaným a detailně propracovaným lidským dramatem s dobře odměřenou dávkou napětí mezi jednotlivými postavami a skvostně vykreslenou atmosférou, která je neutěšená, tísnivá, smutná a místy skutečně skličující.
Kniha je napsaná velmi čtivě, jedná se o velmi emotivní čtení a Wisemanová některá místa napsala tak sugestivně, že jsem si musela občas dávat kvůli přívalu emocí pauzy, abych všechno vstřebala. Rozhodně se jedná o velmi silný čtenářský zážitek, za který jsem ráda, že jsem ho absolvovala.
Opravdu jsem nečekala, že se mi kniha bude tak líbit. Dočetla jsem ji o půlnoci, nemohla jsem přestat. Je vidět, že autorka opravdu studovala, jaké podmínky panovaly v ústavech pro choromyslné a proto životní příběh Clary byl velmi depresivní. Není to tak dávno, kdy se elektrošoky používaly ještě i u nás. Je to moc krásně napsaný román opravdu jen pro ženy - veliká láska, obětavost, přátelství - nemyslím, že by se to komukoliv z mužského pokolení u mě v rodině líbilo. Děkuji Ellen Wisemanové za příjemný zážitek a jen lituji, že je to zatím od ní jediná kniha na našem trhu.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2016 | Tmavé stěny Willardu |
2018 | Pro tvoje dobro |
2021 | Sběratelka sirotků |
2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
2025 | Návrat do Coal River |
Příběh se mi líbil, četl se hezky, rychle ubíhal, téma zajímavé. Jen to byl moc velký happy end...