Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493894/bmid_tmave-steny-willardu-1mW-493894.jpg
5
1058
1058
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Užasný a strhující příběh z minulosti, druhý příběh ze současnosti se na konci prolne. Ta bezmoc Clary mi rvala srdce. Stále přemýšlím nad bezcitností otce a matky, vždyť to byla jejich dcera. Jaký rodiče nakonec stihl osud, je tam sice jen minimálně zmíněno, ale je vidět, že boží mlýny melou pomalu ale jistě...
Pro mě nově objevená spisovatelka, od které si musím přečíst i další knížku a doufám, že psát nepřestane, protože příběh se mi vryl do hlavy a stále nad ním musím přemýšlet a takovéhle knížky mám moc ráda.
Tato kniha mě lákala už delší dobu a podle zdejších komentářů jsem se na ni moc těšila. Bohužel musím říct, že mě velmi zklamala. Námět je skvělý, ale to zpracování .... Děj se odehrává ve dvou časových rovinách a co se týče té současné, tak to je opravdu bída. Čtení tak pro patnáctileté dívenky. Ta druhá linie je o trochu lepší, ale i tam mi to lehce zavánělo červenou knihovnou. Styl psaní je opravdu hodně jednoduchý, neustále se opakující výrazy jako - zrudly jí tváře, zaryla si nehty do kůže, zvedl se jí žaludek a to už vůbec nemluvím o tom, kolikrát tam postavy POKLEKLY - mě vyloženě lezly na nervy a místy jsem se musela nutit, abych vůbec knihu četla dál. Možná v těch patnácti - šestnácti bych z ní byla nadšená, ale teď opravdu ne.
Uzasna kniha, slzy mi tekly proudem. Mam rada knihy zalozene na pravdivych udalostech. A tento pribeh se tenkrat klidne mohl stat. A doufam ze se vsichni "lekari" v techto institucich, davneho ci minuleho stoleti, smazite v pekle, zrudy!
Tato kniha je jedním slovem skvělá,krásně se čte,poutavý příběh hlavní hrdinky ,kterou otec nechá zavřít do psychiatrické léčebny vás pohltí,mě se to moc líbilo
"Tmavé stěny Willardu" je román, který se odehrává ve dvou časových rovinách a podle mě je to směska všeho, co vás napadne! Román pro ženy, psychologické drama, dívčí román, romantika, thriller, horor, historický román, young adult, gotický román a na konci tak trochu Titanic! Prvních 100 stran je takových pomalých, rozjezdových. Pak kniha chytne tempo a je pravda, že se čte dobře a zajímá vás, jak to bude dál, ale... Příběh ze současnosti je spíše pro dospívající slečny, než pro ženy. Vypráví o životě mladé Izzy, která po smrti rodičů objevuje nejednoho kostlivce ve skříni a která se náhodně ocitne ve staré psychiatrické léčebně, kde se svou pěstounkou odkrývají tajemství bývalých pacientů. Vyprávění o osudu Izzy se mi moc nelíbilo a hodně věcí tam bylo navíc a zbytečných... děj byl prostě moc přeplácaný. Tam, kde se spisovatelka mohla vyřádit... v příběhu z minulosti a popsat nám více děj mladé Clary, která se omylem ocitla ve Willardu (psychiatrické léčebně) byl takový plochý. Co tím myslím? Např. elektrošok je vysvětlen - pouští vám elektřinu do mozku... a to je vše! Vyprávění má chvílemi působit hrůzostrašně, děsivě, neuvěřitelně, což občas opravdu splňuje, ale zkrátka si myslím, že z toho šlo vytřískat mnohem víc. Kdyby se autorka soustředila více na Claru, než na nesmysly kolem Izzy, bylo by to mnohem lepší!
Baví mně knihy, kde jsou dvě časová období. Děj v přítomnosti byl takový spíš pro puberťáky, ale dobře se četl. V ději z minulosti mně děsilo, když jsem si uvědomila, jak dříve fungovala společnost a kolik nespravedlivosti všude bylo.. Přečetla jsem jedním dechem, určitě budu číst i druhou knihu autorky.
Knížky, ve kterých se prolíná minulost s přítomností mám moc ráda. Přiblížení situace v psychiatrických léčebnách v tehdejší době bylo pro mě děsivé! Je až k neuvěření, jaká bezpráví se některým lidem, zvláště ženám, děla. No a Izzy je velmi milá holka, které jsem celou dobu přála šťastný konec stejně jako Claře.
Nechápu tak vysoké hodnocení této knihy... je to ploché, jazykově chudé, literárně na nízké úrovni, připadá mi, že je to určené spíše adolescentům... sice je v žánru uvedeno "pro ženy", ale není uvedeno, že je myšleno pro ženy do 20 let věku... je to celé moc prvoplánovité, líbivě rádoby šokující, přeslazené, neuvěřitelné, hororovité prostředí starého domu psychiatrické léčebny,šikanovaná Izzy v nové škole, tápající mladík mezi láskou k jedné a druhé dívce, Izzy zastrčená do skříňky na mrtvoly, její matka omylem zavřená na psychiatrii, dále Clařin příběh, dívka z bohaté rodiny také omylem vlastně násilně zavřená na psychiatrii, její milenec také proti své vůli zavřený na psychiatrii, jejich ukradené dítě atd. atd. atd. no pro mě dost utrpení tyhle blbosti číst, ale dala jsem to... upřímně jsem čekala daleko daleko víc!! teď jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila! ale ta obálka je moc hezká, to ano :-)
Neskonale poutavá kniha plná bezmoci, křivd, bolesti, ale zároveň lidské síly a naděje. Zvláště "minulý" příběh autorka vylíčila tak, jako byste všechna bezpráví a utrpení prožívali s Clarou a představuje srdce této knihy, přestože "současný" příběh tvořící pojítko s minulostí také nebyl špatný (trochu tématicky orientováno pro young adult), i když je trochu odbytý. Také je pravda, že v závěru už lze předvídat jakýsi sladkobolný konec, ale po těch negativních prožitcích, které vás v průběhu četby provázejí, je to taková uklidňující tečka.
I přes ty malé výtky si myslím, že na tuto knihu hned tak nezapomenu, protože ve mně vyvolala smršť pocitů, a bez ostychu ji doporučuji mladším i starším čtenářům. No, spíše čtenářkám...
Knížku jsem objevila úplnou náhodou. Zaujala mě na první pohled její obálka. Když knížka dorazila, chtěla jsem si přečíst první stránku, příběh mě do sebe natolik vtáhl, že místo přečtení jen první stránky jsem v jeden den přečetla knížku celou. Na každé stránce se něco dělo. Musím říct, ze tohle byla moje první kniha z prostředí psychiatrické léčebny,takže jsem netušila do čeho vlastně jdu :)
Mužů za sebe říct - Knížka rozhodně stojí za přečtení a hlavně za zamyšlení. Zjistila jsem, že když si připadám na dně, tak jsem se k tomu dnu ani zdaleka nepřiblížila...
Souhlasím s těmi několika ne úplně nadšenými komentáři. Je mi jasné, že autorka v podstatě vychází z reálné historie, a je příšerné a smutné, jakým podmínkám byli lidé v ústavech vystaveni a jak často se asi stalo, že tam byli i ti, co tam vůbec nepatřili.
Ale tak nějak jsem od příběhu podle hodnocení čekala víc. Linie s Izzy byla jako z béčkového romantického filmu pro náctileté. A i příběh Clary by se asi dal zpracovat lépe. Prostě kniha, kterou jsem přečetla, odložila a pravděpodobně na ni brzy zapomenu.
Kniha mě pohltila. Dvě časové roviny, mám ráda. Příběh poutavý, jak jsem se začetla, nešlo se odtrhnout. Doufala jsem, že nakonec vše dobře dopadne.....i když dopadlo... jen jinak než jsem myslela, ale nic knize neubírá. Určitě po knize jednou sáhnu znovu :)
Jedním slovem úchvatné! Okouzlující příběh, příjemné hlavní postavy, ale i hrůzy ústavu, dělá z této knihy koktejl, který si prostě vychutnáváte písmeno za písmenem. Ještě se mi nestalo, aby mě kniha dojala k slzám. Téhle se to povedlo.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
| 2025 |  Návrat do Coal River |
Kniha se odehrává ve dvou dějových linkách - 30. a 90. léta. Hrdinka 90. let, Izzy, objeví, díky práci pro muzeum, deník a další osobní věci chovanky Clary ze staré opuštěné léčebny pro duševně choré. Po přečtení deníku chce Izzy zjistit, co se Claře vlastně stalo, protože její deníkové zápisy neodpovídají duševní chorobě. Současně Izzy řeší svoje vlastní (rodinné i osobní) problémy. Druhá hrdinka, Clara, je rodiči umístěna právě do zmiňované léčebny, protože si odmítla vzít muže, kterého ji vybrali její rodiče.
Bylo to výborné čtení. Napínavé a v případě obou dívek velmi emotivní.