Tmavý kvet

Rozumím tomu, že koho osloví téma a postava hlavního hrdiny Marka Lennana, hodnotí tuto knihu plným počtem hvězd. Kniha je dobře napsaná a práce s postavami výborná. Bohužel, pro mě nebyla jako celek ničím převratná, nemá v sobě nic, kvůli čemu bych ji chtěla číst znovu. Holt to není Balzac ani Hugo.

Pochopiť čo je to láska a zistiť ako a prečo tak funguje sa nám asi nikdy uspokojivo nepodarí...

Zvyknout si na květnatý jazyk bez přímého pojmenovávání věcí stálo za to. Hrdina byl muž, ale jeho trápení obecně lidské...

Co napsat k dílu tohoto klasika ?

Z knihy na mě dýchá atmosféra společnosti na přelomu 19. století - ale ty otázky, které zde autor otevírá - ty jsou stále současné ...

Na začátku knihy je Mark mladý muž, platonicky zamilovaný do vdané ženy ...
Poté potká svoji osudovou lásku - ale po jejím tragickém konci Mark hledá útočiště
u Silvie, přítelkyně z dětství ...

Pocity mladého muže při jeho dozrávání, jeho vzplanutí k ženám, jeho prožitky ukotvené do sochařských děl a jeho neklidná duše bohéma - ano to je poezie v próze...

A v závěru poznání : bolestné toužení po něčem nezkrotném, vášnivém a novém, které v mužském srdci nikdy docela nezemře ...

To je obohacující čtení - tmavý květ lásky rozvíjející se v různých obdobích našeho života ...

Kniha, k níž se můžete vracet ...

CAVE, možné SPOILERY :)
ani nie tak próza ako poézia :) nádherné poetické zamyslenie i príbeh jedného života a príbeh lásky. Začíname radostným a žiarivým jarným vzplanutím, v prekrásnej kulise Tyrolských Álp, ktoré si vďaka Galsworthyho živým popisom dokážeme ľahko predstaviť...naviac som plne cítila vôňu divých klinčekov....
ako sa menia ročné obdobia, tak sprevádzame teraz už mladého muža letom, kde sa jeho láska rozvinula do svojej najsilnejšej podoby, vášeň, všetko alebo nič...a ako náhle začala, tak náhle a tragicky skončila, zanechajúc za sebou pustinu a spálené srdce...
jeseň, čas kľudu, Mark v prístave u vernej Silvie...a predsa nie šťastný..prepadá kríze stredného veku..žiť dnes, tak sa zoberie a odchádza. V knižke ale možme sledovať vnútorný boj, túžbu po cite, láske, úrlivom šťastí a argumenty rozumu, súcitu, úcty k žene - manželke...s ktorou to nie je jasavá jar, ani veľkolepé leto, ale kľudná jeseň...
A Mark volí rozumom, volí jeseň..takže dalo by sa povedať happy end ??

Príbeh je nádherný, hlavne tou poéziou, ktorú ukrýva, čarovné popisy, kde nielen ožíva príroda, obrazy, ale i zvuky a vône...
Samotný hlavný hrdina Mark, na začiatku sympatický mladík, ostupne sa ale formuje v nezáživného muža stredného veku (aspoň pre mňa a podľa mňa)..odsudzuje ženy trpiace v nefunkčných zväzkoch bez lásky (takto ich aspoň vnímal Mark, a takto to dámy prezentovali) a nakoniec sám končí v manžestve, ktoré je skôr kľudným spojením dvoch starých známych, minimálne z jeho strany ide o súcit a priateľstvo než hlboké city....
Celú dobu a však napadala jediná vec - prečo ?? prečo tie mladé ženy končili nešťastné a nespokojné v podivných manželstvách ?? ozaj máme pred sebou pravdvý obraz tej doby ?? takto by to snáď vyzeralo, že cieľom je len sa za niekoho vydať a potom zvyšok života trpieť..prípadne niekoho platonicky milovať ako bonus - a o to viac si užívať vlastné utrpenie... Spústa premrhaných životov ;)

Suma sumárum, za kúzlo a poetiku 4,5* , pol hviezdy dole za až nesympatické hlavné postavy...ale celkovo výnimočné dielo , takže volím 5*

Kniha mě moc nezaujala. Ze začátku jsem dokonce váhala, zda ji mám dočíst, anebo úplně odložit. Až tak poslední třetina začala být čtivější, a tak jsem ji nakonec dočetla. Vracet se k ní ale určitě nebudu.

Nádherná kniha. Celým príbehom sa rozvíjajú rôzne metafory kvetu. Kvet v podobe ženy, hviezd, lásky a mladosti.

Je úžasné vymanit se z dnes až příliš realistického světa a potopit se do téměř fantastické doby konce 19. století. Na všechno byl tehdy trochu odlišný názor, ale i přesto určitá touha po naplnění lidského života přetrvává. Dokonce jazyk knihy je velmi srozumitelný, což se ne vždy stává.